Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měsíc kosmonautiky v plzeňské techmánii
Vít Straka Vytisknout článek

Měsíc kosmonautiky v plzeňské techmánii

Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Techmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.

Na co konkrétně se můžete těšit? Vyhlašujeme například dvě výtvarné soutěže pro školy:

  • Žáci prvního stupně mohou namalovat, postavit, či jinak "ukutit" nový typ raketoplánu pro NASA. Jak by podle vás měl vypadat ideální stroj, který bude v příštích desetiletích vozit astronauty mezi hvězdy? Neváhejte nám ho ukázat!
  • Pro žáky 2. stupně a středních škol pak pořádáme soutěž novou - o nejlepší model družice. Vaše výtvarné práce i modely družic přijímáme na recepci až do 12. dubna, 9:00, a moc se na ně těšíme! Že soutěžíme o hodnotné ceny, snad není třeba podotýkat…

Kromě soutěží si budete moci po celý měsíc prohlédnout naši ucelenou "sbírku planet", kterou již znáte z akce "Pouť k planetám". Uděláte si tak jasnou představu o meziplanetárních vzdálenostech, velikostech a uvědomíte si, proč život vznikl právě na třetí planetě od Slunce…A když už vám budeme ukazovat planety, ukážeme vám také, jak se k nim dostat - čeká na vás originální, velkolepý model raketoplánu postavený z populární stavebnice MERKUR.

Dne 11.4. v 15.00 hod bude mít Lumír Honzík - ředitel Hvězdárny a planetária přednášku s projekcí s názvem "Oheň na Měsíci".

Vrcholem měsíce pak bude 12. duben, kdy jsme pro vás připravili celodenní intenzivní program plný zajímavostí o vesmíru, astronautech a létání obecně.

Hned na začátek dne, od 9:00, vás čeká odborná (a přesto velmi zábavná) přednáška Milana Halouska z České kosmické kanceláře. Že prvním člověkem v kosmu se stal Jurij Gagarin, to asi víte. Je vám ale jasné, proč právě on? Jaký to byl člověk, když dokázal riskovat svůj život a vydat se na cestu, ze které nemuselo být návratu? A jak moc jeho čin ovlivnil světovou astronautiku? Věděli jste, že třetím mužem ve vesmíru byl Čechoslovák Vladimír Remek? A co takhle současnost astronautiky - tušíte, jaké kosmické aplikace využíváme v našich každodenních životech my všichni? Přijďte si poslechnout přednášku Michala Václavíka.

V 10:45 se vám pak představí Julie Nováková. Že nevíte, kdo to je? Tahle mladá a sympatická slečna je první Češkou, která se procházela po Marsu. Samozřejmě trochu přeháníme - skutečností však je, že Julie Nováková se stala v roce 2007 finalistkou soutěže Expedice Mars, díky čemuž se o astronautice nejen mnoho dozvěděla, ale také se např. setkala s již zmiňovaným Vladimírem Remkem, navštívila vesmírné středisko a zažila simulovaný astronautický výcvik. A co více: Julie se úspěšně zúčastnila přijímacího řízení do International Space Camp (ISC), který je určen zájemcům o lety do vesmíru. Chcete vědět, jak se může studentka českého gymnázia dostat až ke hvězdám? Přijďte se na to zeptat do Techmanie!

Těší se na vás také Ivo Opl, jeden z našich předních edutainerů, tedy vzdělávacích bavičů. Ten vám ve své show nazvané "Století létání" vyvrátí rčení našich babiček "všechno lítá, co peří má." Protože létat samozřejmě nemusí jen ptáci. Víte, jak to bylo například s počátky balonového létání? Jak lidé vynalezli letadlová křídla, proč a kde poprvé začali používat raketové motory? Díky Ivově show se také dozvíte, co mají společného raketa a vysavač, anebo jak postavit raketoplán ze sirek (a nespálit si při tom prsty). Co myslíte, kam povedou cesty amerických astronautů v příštích letech? Vrátí se na Měsíc, nebo zamíří rovnou k Marsu? Proč NASA své lidi už desetiletí na Měsíc neposlala? A jak moc těžké bude poslat je na Mars? A proč právě tam? I na tyto otázky vám odpoví přední odborníci z České kosmické kanceláře.

Táhne vás to k nebesům? Víže vám hrouda nohy, jak básníku Nerudovi? Nemusí! Navštivte 12. dubna Techmanii, anebo ještě lépe, zůstaňte s námi celý měsíc, a my vám ukážeme fascinující svět vesmíru a astronautiky tak, jak jej ještě neznáte!

Vstup na všechny přednášky je ZDARMA.

Na akci se spolupodílí středisko Europe Direct Plzeň.

Převzato z www.techmania.cz




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »