Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měsíc kosmonautiky v plzeňské techmánii
Vít Straka Vytisknout článek

Měsíc kosmonautiky v plzeňské techmánii

Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Model raketoplánu ze stavebnice MERKUR
Techmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.

Na co konkrétně se můžete těšit? Vyhlašujeme například dvě výtvarné soutěže pro školy:

  • Žáci prvního stupně mohou namalovat, postavit, či jinak "ukutit" nový typ raketoplánu pro NASA. Jak by podle vás měl vypadat ideální stroj, který bude v příštích desetiletích vozit astronauty mezi hvězdy? Neváhejte nám ho ukázat!
  • Pro žáky 2. stupně a středních škol pak pořádáme soutěž novou - o nejlepší model družice. Vaše výtvarné práce i modely družic přijímáme na recepci až do 12. dubna, 9:00, a moc se na ně těšíme! Že soutěžíme o hodnotné ceny, snad není třeba podotýkat…

Kromě soutěží si budete moci po celý měsíc prohlédnout naši ucelenou "sbírku planet", kterou již znáte z akce "Pouť k planetám". Uděláte si tak jasnou představu o meziplanetárních vzdálenostech, velikostech a uvědomíte si, proč život vznikl právě na třetí planetě od Slunce…A když už vám budeme ukazovat planety, ukážeme vám také, jak se k nim dostat - čeká na vás originální, velkolepý model raketoplánu postavený z populární stavebnice MERKUR.

Dne 11.4. v 15.00 hod bude mít Lumír Honzík - ředitel Hvězdárny a planetária přednášku s projekcí s názvem "Oheň na Měsíci".

Vrcholem měsíce pak bude 12. duben, kdy jsme pro vás připravili celodenní intenzivní program plný zajímavostí o vesmíru, astronautech a létání obecně.

Hned na začátek dne, od 9:00, vás čeká odborná (a přesto velmi zábavná) přednáška Milana Halouska z České kosmické kanceláře. Že prvním člověkem v kosmu se stal Jurij Gagarin, to asi víte. Je vám ale jasné, proč právě on? Jaký to byl člověk, když dokázal riskovat svůj život a vydat se na cestu, ze které nemuselo být návratu? A jak moc jeho čin ovlivnil světovou astronautiku? Věděli jste, že třetím mužem ve vesmíru byl Čechoslovák Vladimír Remek? A co takhle současnost astronautiky - tušíte, jaké kosmické aplikace využíváme v našich každodenních životech my všichni? Přijďte si poslechnout přednášku Michala Václavíka.

V 10:45 se vám pak představí Julie Nováková. Že nevíte, kdo to je? Tahle mladá a sympatická slečna je první Češkou, která se procházela po Marsu. Samozřejmě trochu přeháníme - skutečností však je, že Julie Nováková se stala v roce 2007 finalistkou soutěže Expedice Mars, díky čemuž se o astronautice nejen mnoho dozvěděla, ale také se např. setkala s již zmiňovaným Vladimírem Remkem, navštívila vesmírné středisko a zažila simulovaný astronautický výcvik. A co více: Julie se úspěšně zúčastnila přijímacího řízení do International Space Camp (ISC), který je určen zájemcům o lety do vesmíru. Chcete vědět, jak se může studentka českého gymnázia dostat až ke hvězdám? Přijďte se na to zeptat do Techmanie!

Těší se na vás také Ivo Opl, jeden z našich předních edutainerů, tedy vzdělávacích bavičů. Ten vám ve své show nazvané "Století létání" vyvrátí rčení našich babiček "všechno lítá, co peří má." Protože létat samozřejmě nemusí jen ptáci. Víte, jak to bylo například s počátky balonového létání? Jak lidé vynalezli letadlová křídla, proč a kde poprvé začali používat raketové motory? Díky Ivově show se také dozvíte, co mají společného raketa a vysavač, anebo jak postavit raketoplán ze sirek (a nespálit si při tom prsty). Co myslíte, kam povedou cesty amerických astronautů v příštích letech? Vrátí se na Měsíc, nebo zamíří rovnou k Marsu? Proč NASA své lidi už desetiletí na Měsíc neposlala? A jak moc těžké bude poslat je na Mars? A proč právě tam? I na tyto otázky vám odpoví přední odborníci z České kosmické kanceláře.

Táhne vás to k nebesům? Víže vám hrouda nohy, jak básníku Nerudovi? Nemusí! Navštivte 12. dubna Techmanii, anebo ještě lépe, zůstaňte s námi celý měsíc, a my vám ukážeme fascinující svět vesmíru a astronautiky tak, jak jej ještě neznáte!

Vstup na všechny přednášky je ZDARMA.

Na akci se spolupodílí středisko Europe Direct Plzeň.

Převzato z www.techmania.cz




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »