Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER – 10 let ve vesmíru

MESSENGER – 10 let ve vesmíru

Sonda MESSENGER Autor: NASA
Sonda MESSENGER
Autor: NASA
Před 10 roky – 3. srpna 2004 – vypustila NASA k planetě Merkur sondu s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) na riskantní misi, při které měla být navedena nebezpečně blízko k povrchu Merkuru. Měla vydláždit cestu k ambicióznímu výzkumu nejbližší planety vzhledem ke Slunci.

Za deset let sonda překonala vzdálenost 7,9 miliardy kilometrů – což je dráha zahrnující 15 oběhů kolem Slunce a průlety kolem Země (1x), Venuše (2x) a Merkuru (3x) – předtím, než byla navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

„Provozovali jsme sondu úspěšně na oběžné dráze kolem Merkuru více než tři pozemské roky a více než 14 roků na planetě Merkur, než jsme mohli oslavit toto úžasné desáté výročí startu,“ říká Andy Calloway, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL). „Sonda MESSENGER funguje ve velmi náročném a nebezpečném kosmickém prostředí Sluneční soustavy a můžeme zde bezprostředně prověřit různé inovace doložené množstvím ohromujících objevů a výsledků. Můžeme pouze litovat, že nemáme dostačující zásoby pohonných hmot pro korekce dráhy na dalších 10 let, avšak díváme se dopředu k úžasným vědeckým pozorováním plánovaným na posledních osm měsíců mise kosmické sondy před jejím ukončením.“

MESSENGER je teprve druhou kosmickou sondou vyslanou k Merkuru. Mariner 10 kolem něj prolétl třikrát v letech 1974 a 1975 a shromáždil detailní údaje o necelé polovině povrchu planety. MESSENGER využil své přednosti vzhledem k důmyslně navržené dráze, odlehčeným materiálům a miniaturizované elektronice – zkrátka vše, co bylo vyvinuto za poslední tři desetiletí od průletu sondy Mariner 10 kolem Merkuru.

„Měření chemického složení odhalila povrch chudý na kovy, ale bohatý na méně těkavé látky, jako je síra a sodík,“ říká Larry Nittler (Carnegie Institution of Washington). „Tyto závěry vylučují některé dlouhodobé teorie vysvětlující mimořádně vysokou hustotu Merkuru ve srovnání s ostatními planetami ve vnitřní části Sluneční soustavy,“ vysvětluje Larry Nittler. „Mapy rozložení základních chemických prvků ukazují, že nitro planety je chemicky velmi různorodé a jsou důležitým vodítkem k počáteční geologické historii planety.“

Charakteristiky mise MESSENGER v číslech Autor: NASA
Charakteristiky mise MESSENGER v číslech
Autor: NASA
„Pozorování sondy MESSENGER také ukázala, že povrch Merkuru byl tvarován vulkanickou aktivitou, identifikovala unikátní terén poznamenaný unikajícími těkavými látkami a potvrdila přítomnost velkého množství vodního ledu chráněného před slunečním zářením permanentním stínem impaktních kráterů v okolí pólů planety Merkur,“ říká Larry Nittler.

„Během příštích několika měsíců bude sonda MESSENGER pozorovat planetu Merkur z nižší oběžné dráhy, a tak získá lepší prostorové rozlišení než doposud, takže jsme si jisti, že výsledkem budou strhující vědecké objevy, a také nově objevené záhady o tajemné nejvnitřnější planetě Sluneční soustavy.“

Během oslav 10. výročí vypuštění sondy MESSENGER uvolnil tým vědců video pořízené během rané fáze pozorovací kampaně z nízké oběžné dráhy. Video poskytuje pohled z ptačí perspektivy, kdy sonda pozorovala, jak prolétá nad povrchem planety během těsného přiblížení. Videosekvence byla sestavena z 214 snímků pořízených kamerou NAC (narrow-angle camera – úzkoúhlá kamera) dne 8. června 2014.

Jednotlivé snímky byly pořizovány jednou za sekundu, přičemž výška sondy nad povrchem se měnila ze 115 na 165 kilometrů. Vzhledem k povrchu se sonda pohybovala rychlostí 3,7 km/s. Na videu je rychlost pohybu zvýšena 6krát pro snadnější pohled. Jednotlivé snímky mají rozlišení od 21 do 45 metrů na pixel. Video je součástí původního článku.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »