Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů

MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové "zobrazovacího" týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové měli již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast, což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles (například Trójané, což jsou asteroidy ve stabilních oblastech - tzv. libračních bodech - podél drah planet Jupiter a Neptun nebo objekty Kuiperova pásu v okolí a za drahou trpasličí planety Pluto).

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.

Tzv. oblast vulkanoidů mezi drahou Merkuru a Sluncem je hlavní známou stabilní oblastí, ve které se nachází malá tělesa. Tato oblast je však velmi obtížně pozorovatelná. Každé těleso (vulkanoida) je ze Země velmi obtížně sledovatelné, protože se ztrácí v intenzivním záření Slunce. Dosavadní pátrání po vulkanoidech neodhalila žádné objekty větší než 60 km. Avšak kosmická sonda MESSENGER, pohybující se v blízkosti dráhy Merkuru, bude mít možnost pátrat po vulkanoidech z doposud nejvýhodnější polohy, jaké kdy bylo možné. Tvrdí to Clark Chapman, člen vědeckého týmu.

"Pomocí kosmické sondy MESSENGER můžeme pátrat po vulkanoidech i menších než 15 km v průměru," říká Clark Chapman (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Mezi 7. a 11. únorem měla sonda za úkol pořídit pomocí širokoúhlé kamery MDIS (Mercury Dual Imaging System) 256 fotografií oblasti východně a západně od Slunce. Protože je zde nebezpečí poškození kamery v důsledku intenzivní sluneční záře, mohla pouze "nakukovat" zpoza sluneční clony na sondě za účelem pořízení těchto snímků.

"Jsme schopni uskutečnit stejná pozorování každý den," vysvětluje Nancy Chabotová, členka vědeckého týmu. "Tato frekvence nám umožní pozorovat odražené záření případných těles a lokalizovat jejich polohu, případně jejich pohyb přiřadit jednotlivým typům vyfotografovaných objektů" (například vulkanoidám, blízkozemním planetkám apod.).

Vědecký tým provedl podobnou pozorovací kampaň v průběhu devítidenní periody v červnu 2008, kdy bylo pořízeno 240 snímků vnější oblasti předpokládaného pásu asteroidů v okolí Slunce. "Tato sekvence byla určena ke zdokonalení naší pozorovací metody k odhadnutí limitní magnitudy, k ověření viditelnosti známých těles a k realizaci počátečního pátrání," vysvětluje Clark Chapman.

"Vulkanoidy, které se nám snad podaří objevit, umožní astronomům nahlédnout do podmínek převažujících v počátcích vzniku Sluneční soustavy," říká Chapman. "Především je třeba říci, že jestliže vulkanoidy existují nebo kdysi existovaly, pak představují dodatečnou populaci impaktorů, tedy těles, která v minulosti bombardovala planetu Merkur, z čehož vyplývá, že geologické procesy na Merkuru probíhaly mnohem déle, než bylo vypočítáno za předpokladu, že krátery na povrchu Merkuru vznikaly stejnou rychlostí jako na Měsíci či na planetě Mars."

Jestliže bude zjištěno, že vulkanoidy neexistují, pak můžeme být přesvědčeni, že většina vulkanických útvarů na povrchu Merkuru vznikla před miliardami roků, podobně jako na Měsíci, dodává Chapman. Nepřítomnost vulkanoidů by také soustředila zájem astronomů na otázku, proč tyto objekty nikdy nevznikly, a nebo pokud vznikly, tak proč nepřežily delší dobu.

Na oběžné dráze kolem Merkuru bude sonda MESSENGER vystavena teplotám vyšším než 370 °C při svém oběhu kolem planety. Bude zde značný teplotní rozdíl mezi přístroji, uchovávanými za "pokojové" teploty na palubě sondy a sálajícím teplem na vnější straně keramického tepelného štítu o tloušťce asi 0,6 cm.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) je kosmická sonda NASA, určená k výzkumu planety Merkur. Jedná se o první sondu, která bude zkoumat z oběžné dráhy nejbližší planetu od Slunce. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004, následovaly gravitační manévry při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru a teprve v březnu 2011 bude navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

Související článek: NASA bude pátrat po vulkanoidech

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »