Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

ISS_Clarissa.jpg
Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Počítačový systém pojmenovaný Clarissa bude nejen reagovat na hlasové povely, ale rovněž bude schopen "mluvit", tj. informovat hlasovým projevem kosmonauty, a tím pomáhat posádce kosmické stanice řešit takové rutinní záležitosti, jako je například kontrola zásob pitné vody v zásobnících na palubě stanice. To umožní kosmonautům soustředit se více na vlastní práci, než se zabývat například prohlížením databáze na monitoru počítače a hledat požadovaná data či usilovně lovit počítačovou myš, vznášející se nad jejich hlavami.

V případě úspěchu bude možné v budoucnu používat tento systém například při výstupu posádky mimo palubu kosmické stanice - při práci ve volném kosmickém prostoru. "Pokud je nám známo, jedná se o první mluvící počítačový systém na oběžné dráze," prohlásil Manny Rayner (Ames Research Center, NASA), vedoucí týmu, zodpovědného za implementaci systému Clarissa do vybavení kosmické stanice ISS.

NASA představila systém Clarissa 24. 6. 2005 na tiskové konferenci Asociace počítačových lingvistů na univerzitě v Michiganu. Vědci z Ames Research Center navrhli během tří let tohoto "virtuálního asistenta posádky" na základě systému rozpoznávání řeči od firmy Nuance. Tento počítač, který reaguje přibližně na 300 hlasových povelů, bude také kosmonautům předčítat delší pracovní postupy či vyhledávat potřebné informace ve své databázi.

Takováto pomoc je velmi potřebná - posádka kosmické stanice musí vykonávat přibližně 12 000 nejrůznějších procedur. Patří mezi ně například kontrola zdravotního stavu kosmonautů, vykonávání potřebné údržby či provádění vědeckých experimentů. Bohužel systém Clarissa je ve své počáteční verzi schopen vykonávat pouze jednoduché a jednoznačné úkony, které nejsou příliš důležité, jako je například již zmiňovaná kontrola stavu zásob pitné vody v zásobnících na palubě kosmické stanice. Pokud se podaří celý systém zdokonalit a ukáže se výhoda jeho použití na palubě stanice, stane se významným pomocníkem posádky.

Jedním z problémů, který bude nutno ještě vyřešit, je neschopnost počítače oddělovat hlasové příkazy od běžného rozhovoru mezi členy posádky. Proto NASA požádala o pomoc firmu Xerox při snižování počtu chyb obdobného charakteru. Díky svým zkušenostem v oblasti hlasem ovládaných kopírovacích strojů se firmě Xerox podařilo snížit počet těchto chyb. Výsledkem je nová zdokonalená verze počítače Clarissa, u níž je počet chyb asi 5 % oproti dřívějším 10 procentům. Zatím však nebylo rozhodnuto, kdy se Clarissa stane dalším "členem" posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Na přiloženém snímku zkouší Kim Farrellová, manažerka projektu, novou verzi hlasem ovládaného počítače Clarissa při zjišťování stavu zásob pitné vody na maketě ISS v Ames Research Center.

Zdroj: news.com a zdnet.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »