Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

ISS_Clarissa.jpg
Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Počítačový systém pojmenovaný Clarissa bude nejen reagovat na hlasové povely, ale rovněž bude schopen "mluvit", tj. informovat hlasovým projevem kosmonauty, a tím pomáhat posádce kosmické stanice řešit takové rutinní záležitosti, jako je například kontrola zásob pitné vody v zásobnících na palubě stanice. To umožní kosmonautům soustředit se více na vlastní práci, než se zabývat například prohlížením databáze na monitoru počítače a hledat požadovaná data či usilovně lovit počítačovou myš, vznášející se nad jejich hlavami.

V případě úspěchu bude možné v budoucnu používat tento systém například při výstupu posádky mimo palubu kosmické stanice - při práci ve volném kosmickém prostoru. "Pokud je nám známo, jedná se o první mluvící počítačový systém na oběžné dráze," prohlásil Manny Rayner (Ames Research Center, NASA), vedoucí týmu, zodpovědného za implementaci systému Clarissa do vybavení kosmické stanice ISS.

NASA představila systém Clarissa 24. 6. 2005 na tiskové konferenci Asociace počítačových lingvistů na univerzitě v Michiganu. Vědci z Ames Research Center navrhli během tří let tohoto "virtuálního asistenta posádky" na základě systému rozpoznávání řeči od firmy Nuance. Tento počítač, který reaguje přibližně na 300 hlasových povelů, bude také kosmonautům předčítat delší pracovní postupy či vyhledávat potřebné informace ve své databázi.

Takováto pomoc je velmi potřebná - posádka kosmické stanice musí vykonávat přibližně 12 000 nejrůznějších procedur. Patří mezi ně například kontrola zdravotního stavu kosmonautů, vykonávání potřebné údržby či provádění vědeckých experimentů. Bohužel systém Clarissa je ve své počáteční verzi schopen vykonávat pouze jednoduché a jednoznačné úkony, které nejsou příliš důležité, jako je například již zmiňovaná kontrola stavu zásob pitné vody v zásobnících na palubě kosmické stanice. Pokud se podaří celý systém zdokonalit a ukáže se výhoda jeho použití na palubě stanice, stane se významným pomocníkem posádky.

Jedním z problémů, který bude nutno ještě vyřešit, je neschopnost počítače oddělovat hlasové příkazy od běžného rozhovoru mezi členy posádky. Proto NASA požádala o pomoc firmu Xerox při snižování počtu chyb obdobného charakteru. Díky svým zkušenostem v oblasti hlasem ovládaných kopírovacích strojů se firmě Xerox podařilo snížit počet těchto chyb. Výsledkem je nová zdokonalená verze počítače Clarissa, u níž je počet chyb asi 5 % oproti dřívějším 10 procentům. Zatím však nebylo rozhodnuto, kdy se Clarissa stane dalším "členem" posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Na přiloženém snímku zkouší Kim Farrellová, manažerka projektu, novou verzi hlasem ovládaného počítače Clarissa při zjišťování stavu zásob pitné vody na maketě ISS v Ames Research Center.

Zdroj: news.com a zdnet.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »