Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mikroorganizmy poletí na Phobos – měsíc planety Mars

Mikroorganizmy poletí na Phobos – měsíc planety Mars

FOBOS-GRUNT-02.jpg
Nedávno informoval ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj o zajímavém experimentu, který se připravuje v rámci projektu ruské kosmické sondy Fobos-Grunt, jehož hlavním úkolem je odběr přibližně 100 gramů vzorků horniny z povrchu Marsova měsíce Phobos.

Hlavními účastníky této expedice budou kmeny různých mikroorganizmů. Tento experiment vědcům pomůže určit stupeň nebezpečí v důsledku působení kosmické radiace na živé organizmy. A tyto poznatky budou hrát důležitou roli při přípravě pilotovaného letu na rudou planetu.

Pracovníci IKI RAN mají v plánu umístit vybrané mikroorganizmy do hermeticky uzavřených kapslí, připevněných na povrch návratového pouzdra, které bude vysláno k měsíci Phobos. Tři roky si mikroorganizmy pobudou v kosmickém prostoru – přesně tak dlouho bude trvat expedice Fobos-Grunt. „Detaily projektu se stále ještě posuzují,“ řekl doktor matematicko-fyzikálních věd Alexandr Zacharov, hlavní vedoucí projektu Fobos-Grunt. Zatím ještě nebyly vybrány druhy mikroorganizmů, které se vydají na trasu Země-Phobos-Země. Mohou to být buď bakterie nebo kvasinky. Start sondy je naplánován na říjen 2009. Dva roky bude trvat cesta ze Země na Phobos a zpět. Zhruba rok zabere realizace plánovaných experimentů včetně odběru vzorků materiálu z povrchu měsíce Phobos a čekání na vhodný okamžik pro návrat na Zemi.

Alexandr Zacharov u modelu měsíce Phobos.
Alexandr Zacharov u modelu měsíce Phobos.

Podle názoru Alexandra Zacharova může tento mimořádný experiment pomoci vědcům určit, jaké nebezpečí od vnějších kosmických faktorů hrozí lidskému organizmu během dlouhotrvajícího meziplanetárního letu. „Do budoucna uvažujeme o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars,“ prohlásil Alexandr Zacharov. „A projekt Fobos-Grunt je možno chápat jako přípravnou etapu k jeho realizaci. Mikroorganizmy, které se vrátí na Zemi, umožní vědcům zjistit, jakou ochranu bude nutné zajistit pro posádku, dlouhodobě pobývající v beztížném stavu, která bude navíc vystavena kosmickému záření.“

Projekt Fobos-Grunt může vědcům také odpovědět na otázku, týkající se původu života na naší planetě. „Přestože se po celou dobu letu budou mikroorganizmy nacházet v hermeticky uzavřeném pouzdru, přesto budou neustále vystaveny působení kosmického záření,“ říká Alexandr Zacharov. „Jestli se vrátí na Zemi nepoškozené, pak teorie panspermie – tj. zanesení života na Zemi z vesmíru – může být poprvé vědecky potvrzena.“

Dráha ruské sondy Fobos-Grunt.
Dráha ruské sondy Fobos-Grunt.

Vědecký pracovník Institutu kosmických výzkumů Jurij Zajcev informoval o tom, že tato expedice může přinést senzační výsledky. „Povrch Marsu postihly v průběhu miliónů roků kolosální změny,“ vysvětluje Jurij Zajcev. „Avšak malé rozměry měsíce Phobos (přibližně 28x20x18 km) mu umožnily existovat v nezměněném stavu. Jelikož vznikl v období formování naší Sluneční soustavy, přibližně v době před 4 miliardami roků, odebrané vzorky z jeho povrchu mohou astronomům mnohé říci rovněž o vzniku a vývoji Marsu, ale také o vzniku a vývoji jiných planet.“

Vědci poznamenávají: uskutečnit expedici na Phobos je mnohem jednodušší, než realizovat let na Mars. „Problém spočívá v tom, že měsíc Phobos vzhledem ke svým rozměrům má téměř zanedbatelnou gravitaci,“ vysvětluje Alexandr Zacharov. „Proto i přistání kosmické sondy na jeho povrchu se bude spíše podobat spojení dvou družic na oběžné dráze: jedné přirozené a jedné umělé. Rovněž můžeme ušetřit množství paliva při startu z jeho povrchu. Pro porovnání: při startu ze Země musí raketa dosáhnout rychlosti téměř 8 km/s, při startu z povrchu měsíce Phobos postačí 10 m/s.“

Související článek: Ruský projekt Fobos-Grunt

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Merkúr

Konjukcia planét Venuša a Merkúr.

Další informace »