Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mikroorganizmy poletí na Phobos – měsíc planety Mars

Mikroorganizmy poletí na Phobos – měsíc planety Mars

FOBOS-GRUNT-02.jpg
Nedávno informoval ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj o zajímavém experimentu, který se připravuje v rámci projektu ruské kosmické sondy Fobos-Grunt, jehož hlavním úkolem je odběr přibližně 100 gramů vzorků horniny z povrchu Marsova měsíce Phobos.

Hlavními účastníky této expedice budou kmeny různých mikroorganizmů. Tento experiment vědcům pomůže určit stupeň nebezpečí v důsledku působení kosmické radiace na živé organizmy. A tyto poznatky budou hrát důležitou roli při přípravě pilotovaného letu na rudou planetu.

Pracovníci IKI RAN mají v plánu umístit vybrané mikroorganizmy do hermeticky uzavřených kapslí, připevněných na povrch návratového pouzdra, které bude vysláno k měsíci Phobos. Tři roky si mikroorganizmy pobudou v kosmickém prostoru – přesně tak dlouho bude trvat expedice Fobos-Grunt. „Detaily projektu se stále ještě posuzují,“ řekl doktor matematicko-fyzikálních věd Alexandr Zacharov, hlavní vedoucí projektu Fobos-Grunt. Zatím ještě nebyly vybrány druhy mikroorganizmů, které se vydají na trasu Země-Phobos-Země. Mohou to být buď bakterie nebo kvasinky. Start sondy je naplánován na říjen 2009. Dva roky bude trvat cesta ze Země na Phobos a zpět. Zhruba rok zabere realizace plánovaných experimentů včetně odběru vzorků materiálu z povrchu měsíce Phobos a čekání na vhodný okamžik pro návrat na Zemi.

Alexandr Zacharov u modelu měsíce Phobos.
Alexandr Zacharov u modelu měsíce Phobos.

Podle názoru Alexandra Zacharova může tento mimořádný experiment pomoci vědcům určit, jaké nebezpečí od vnějších kosmických faktorů hrozí lidskému organizmu během dlouhotrvajícího meziplanetárního letu. „Do budoucna uvažujeme o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars,“ prohlásil Alexandr Zacharov. „A projekt Fobos-Grunt je možno chápat jako přípravnou etapu k jeho realizaci. Mikroorganizmy, které se vrátí na Zemi, umožní vědcům zjistit, jakou ochranu bude nutné zajistit pro posádku, dlouhodobě pobývající v beztížném stavu, která bude navíc vystavena kosmickému záření.“

Projekt Fobos-Grunt může vědcům také odpovědět na otázku, týkající se původu života na naší planetě. „Přestože se po celou dobu letu budou mikroorganizmy nacházet v hermeticky uzavřeném pouzdru, přesto budou neustále vystaveny působení kosmického záření,“ říká Alexandr Zacharov. „Jestli se vrátí na Zemi nepoškozené, pak teorie panspermie – tj. zanesení života na Zemi z vesmíru – může být poprvé vědecky potvrzena.“

Dráha ruské sondy Fobos-Grunt.
Dráha ruské sondy Fobos-Grunt.

Vědecký pracovník Institutu kosmických výzkumů Jurij Zajcev informoval o tom, že tato expedice může přinést senzační výsledky. „Povrch Marsu postihly v průběhu miliónů roků kolosální změny,“ vysvětluje Jurij Zajcev. „Avšak malé rozměry měsíce Phobos (přibližně 28x20x18 km) mu umožnily existovat v nezměněném stavu. Jelikož vznikl v období formování naší Sluneční soustavy, přibližně v době před 4 miliardami roků, odebrané vzorky z jeho povrchu mohou astronomům mnohé říci rovněž o vzniku a vývoji Marsu, ale také o vzniku a vývoji jiných planet.“

Vědci poznamenávají: uskutečnit expedici na Phobos je mnohem jednodušší, než realizovat let na Mars. „Problém spočívá v tom, že měsíc Phobos vzhledem ke svým rozměrům má téměř zanedbatelnou gravitaci,“ vysvětluje Alexandr Zacharov. „Proto i přistání kosmické sondy na jeho povrchu se bude spíše podobat spojení dvou družic na oběžné dráze: jedné přirozené a jedné umělé. Rovněž můžeme ušetřit množství paliva při startu z jeho povrchu. Pro porovnání: při startu ze Země musí raketa dosáhnout rychlosti téměř 8 km/s, při startu z povrchu měsíce Phobos postačí 10 m/s.“

Související článek: Ruský projekt Fobos-Grunt

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »