Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.

Sonda uskuteční doposud nejtěsnější přiblížení k některému z početné rodiny měsíců Saturna. Prolétne podél okraje mohutného gejzíru, tryskajícího z velkých prasklin v ledu na jižním pólu měsíce Enceladus. Sonda bude shromažďovat vědecky cenné údaje o ledových krystalcích, prachu a plynu v pozorovaných výtryscích.

Příčina těchto gejzírů je středem pozornosti vědců, kteří předpokládají, že se pod vrstvou ledu na jižním pólu může nacházet kapalná voda v poměrně velkém množství. Sonda prolétne podél okraje gejzíru ve vzdálenosti asi 200 km od povrchu, přičemž k povrchu měsíce se nejvíce přiblíží až na 50 km.

„Tento průlet je technicky velmi náročný, avšak může poskytnout převratné poznatky o gejzírech na Enceladu. Tým vědců kolem sondy Cassini doslova dychtí po těchto nových informacích,“ říká Alan Stern (NASA´s Science Mission Directorate, Washington).

Vědci již delší dobu podrobně studují anatomii výtrysků na Enceladu, protože chtějí zjistit, zda při průletu v tak těsné blízkosti nebude sonda vystavena byť malému nebezpečí v důsledku vysoké rychlosti, přestože vyvrhované částice mají velmi malé rozměry. Sonda již několikrát prolétávala oblastmi se zvýšeným výskytem drobných prachových částic na své dráze kolem Saturnu.

Trajektorie průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Trajektorie průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Kamery na palubě sondy Cassini budou pořizovat snímky povrchu měsíce jak při přibližování, tak i při vzdalování od měsíce. Mezi tím bude sonda provádět analýzu vyvrhovaných částic. Budou zjišťovány údaje o hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Snímkovány budou i oblasti na severní polokouli, které doposud nebyly vyfotografovány.

„Předpokládají se dva druhy částic, vyvrhovaných z podpovrchových oblastí měsíce Enceladus: čistý vodní led a vodní led smíchaný s dalším materiálem,“ říká Sascha Kempf, zástupce hlavního vědeckého pracovníka (Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg, SRN), který má na starosti jeden z vědeckých přístrojů s názvem Cosmic Dust Analyzer (Analyzátor kosmického prachu) na sondě Cassini. „Domníváme se, že čistě ledové částice jsou vyráženy z povrchu a částice ze špinavého ledu mají svůj původ v podpovrchových vrstvách měsíce. Nadcházející průlet sondy Cassini v blízkosti povrchu měsíce by měl přinést informace o tom, zda-li jsou naše předpoklady správné.“

V roce 2005 několik přístrojů na palubě sondy Cassini zaznamenalo gejzíry vody, tryskající do vzdálenosti zhruba 3krát větší, než je poloměr měsíce Enceladus. Průměr tohoto ledového měsíce je pouze 500 km, avšak navzdory tomu se jedná o jedno z nejzajímavějších těles ve Sluneční soustavě.

Vyvrhované částice jsou velice drobné, jejich rozměry jsou srovnatelné s tloušťkou lidského vlasu. Ledové částice a plyn unikají rychlostí kolem 400 m/s. Výtrysky na Enceladu probíhají, jak se zdá, nepřetržitě, čímž dochází k obnovování povrchu měsíce, k vytváření obrovského oblaku jemného ledového prachu kolem měsíce, který zásobuje materiálem prstenec E.

Cassini prolétne kolem měsíce Enceladus rychlostí 14,4 km/s ve vzdálenosti 52 km od jeho povrchu, a to nad místem o souřadnicích 20 S a 135 W. Přibližně 58 sekund po největším přiblížení k povrchu měsíce prolétne sonda středem oblaku, tvořeného plynem a ledovými krystalky, vyvrhovanými z nitra měsíce.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »