Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.

Sonda uskuteční doposud nejtěsnější přiblížení k některému z početné rodiny měsíců Saturna. Prolétne podél okraje mohutného gejzíru, tryskajícího z velkých prasklin v ledu na jižním pólu měsíce Enceladus. Sonda bude shromažďovat vědecky cenné údaje o ledových krystalcích, prachu a plynu v pozorovaných výtryscích.

Příčina těchto gejzírů je středem pozornosti vědců, kteří předpokládají, že se pod vrstvou ledu na jižním pólu může nacházet kapalná voda v poměrně velkém množství. Sonda prolétne podél okraje gejzíru ve vzdálenosti asi 200 km od povrchu, přičemž k povrchu měsíce se nejvíce přiblíží až na 50 km.

„Tento průlet je technicky velmi náročný, avšak může poskytnout převratné poznatky o gejzírech na Enceladu. Tým vědců kolem sondy Cassini doslova dychtí po těchto nových informacích,“ říká Alan Stern (NASA´s Science Mission Directorate, Washington).

Vědci již delší dobu podrobně studují anatomii výtrysků na Enceladu, protože chtějí zjistit, zda při průletu v tak těsné blízkosti nebude sonda vystavena byť malému nebezpečí v důsledku vysoké rychlosti, přestože vyvrhované částice mají velmi malé rozměry. Sonda již několikrát prolétávala oblastmi se zvýšeným výskytem drobných prachových částic na své dráze kolem Saturnu.

Trajektorie průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Trajektorie průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Kamery na palubě sondy Cassini budou pořizovat snímky povrchu měsíce jak při přibližování, tak i při vzdalování od měsíce. Mezi tím bude sonda provádět analýzu vyvrhovaných částic. Budou zjišťovány údaje o hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Snímkovány budou i oblasti na severní polokouli, které doposud nebyly vyfotografovány.

„Předpokládají se dva druhy částic, vyvrhovaných z podpovrchových oblastí měsíce Enceladus: čistý vodní led a vodní led smíchaný s dalším materiálem,“ říká Sascha Kempf, zástupce hlavního vědeckého pracovníka (Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg, SRN), který má na starosti jeden z vědeckých přístrojů s názvem Cosmic Dust Analyzer (Analyzátor kosmického prachu) na sondě Cassini. „Domníváme se, že čistě ledové částice jsou vyráženy z povrchu a částice ze špinavého ledu mají svůj původ v podpovrchových vrstvách měsíce. Nadcházející průlet sondy Cassini v blízkosti povrchu měsíce by měl přinést informace o tom, zda-li jsou naše předpoklady správné.“

V roce 2005 několik přístrojů na palubě sondy Cassini zaznamenalo gejzíry vody, tryskající do vzdálenosti zhruba 3krát větší, než je poloměr měsíce Enceladus. Průměr tohoto ledového měsíce je pouze 500 km, avšak navzdory tomu se jedná o jedno z nejzajímavějších těles ve Sluneční soustavě.

Vyvrhované částice jsou velice drobné, jejich rozměry jsou srovnatelné s tloušťkou lidského vlasu. Ledové částice a plyn unikají rychlostí kolem 400 m/s. Výtrysky na Enceladu probíhají, jak se zdá, nepřetržitě, čímž dochází k obnovování povrchu měsíce, k vytváření obrovského oblaku jemného ledového prachu kolem měsíce, který zásobuje materiálem prstenec E.

Cassini prolétne kolem měsíce Enceladus rychlostí 14,4 km/s ve vzdálenosti 52 km od jeho povrchu, a to nad místem o souřadnicích 20 S a 135 W. Přibližně 58 sekund po největším přiblížení k povrchu měsíce prolétne sonda středem oblaku, tvořeného plynem a ledovými krystalky, vyvrhovanými z nitra měsíce.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »