Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 2
Staniční robotická paže drží nový nosník S6Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.
4. den
Po připojení Discoveryho ke stanici 3. den mise se obě posádky uvítaly a pustily do práce. Po tradičním bezpečnostním briefingu přišlo na řadu přenesení skafandrů připravených ke kosmickým vycházkám z raketoplánu do staničního přetlakového modulu Quest. Při té příležitosti si skafandry vyměnili i Magnusová a Wakata, tím se Wakata oficiálně stal členem posádky stanice a Magnusová členkou posádky raketoplánu. Hlavní cíl mise začal být plněn následující den. Nosník S6 se solárními panely byl staniční robotickou paží vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a předán jeho robotické paži. Zatímco ho držela, staniční paže upevněna na mobilním transportéru se přesunula, protože ze své původní pozice by nedosáhla na konec nosníku S5, což bylo místo určení pro S6. Jakmile se staniční paže přesunula na nové stanoviště, převzala nový nosník zpět od paže raketoplánu (zlí jazykové si jistě vzpomenou na událost se servisní brašnou při minulé misi). Byla to velmi dlouhá a komplikovaná operace, ale John Phillips a Koichi Wakata, kteří ovládali staniční paži a Tony Antonelli a Joe Acaba v kokpitu raketoplánu, ji zvládli na výbornou.
5. den
Záběr z kosmické vycházky, astronaut upevňuje nový nosníkToho dne byl při první kosmické vycházce mise ke stanici připojen nový nosník S6 dopravený raketoplánem Discovery. Phillips a Wakata se opět chopili robotické paže stanice, která od minulého dne držela S6 a přiblížili nosník k místu, kde měl být instalován. Poté opustili přetlakový modul Quest astronuaté Steve Swanson a Richard Arnold a zahájili první spacewalk mise STS-119. Došplhali k nosníku S6 a navigovali Johna Phillipse uvnitř stanice, který robotickou paží dostal S6 přesně na místo instalace. Tam ho spacewalkeři přišroubovali a propojili se stanicí. Navrch ještě odstranili kryty ze solárních panelů, aby mohly být následujícího dne vyklopeny.
6. den
První ze solárních panelů, roztažený na 49 %K tomu tohoto dne také došlo. Původně to bylo plánováno až na 8. den a 6. den byla na pořadu dodatečná inspekce tepelného štítu Discoveryho. Pozemní týmy ale po rozboru předchozích inspekcí došly k závěru, že není nutná. Bylo objeveno pouze poškození jedné kachličky (celkem jich má raketoplán skoro 30 000) na levém křídle stroje, které je podle řídícího střediska zanedbatelné. Vyklopení solárních panelů nového nosníku bylo tedy uspíšeno. Šlo také, ač se to nemusí zdát, o poměrně složitou operaci. NASA z předchozích zkušeností ví, že solární panely složené v nosníku jako harmonika se mají tendenci lepit, čímž trpí mechanismus řídící jejich roztahování a musí vyvíjet nadměrný tah. Panely byly tedy roztaženy nejdřív na asi 50 procent a poté ponechány slunečnímu záření, aby se zahřály. Při tom bylo nutné pomocí raketoplánu a vlastních motorů manévrovat se stanicí, aby bylo zajištěno osvětlení panelu po celou dobu obletu Země (samozřejmě kromě přeletu nad noční polokoulí). Po asi půlhodinovém naslunění byl panel rozvinut úplně. Celá operace byla nakonec úspěšná, panely jsou již rozvinuty, nosník v provozu a dodává stanici 15 kilowattů pro vědecké operace.
Na závěr z trochu jiného soudku. 5. den Magnusová odebrala vzorky vody z nové staniční čističky dopravené do vesmíru v listopadu raketoplánem Endeavour. Voda z ní obsahovala nadměrné množství bakterií a tak byla dotyčná komponenta zařízení propláchnuta jódovým roztokem, taktéž přivezeným Discoverym. 6. den by měla být do čističky také nainstalována náhrada za část, která odstraňuje z moči nečistoty v počáteční fázi procesu a selhala krátce po odletu Endeavouru.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka
Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“.
Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku.
IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
20.9. až 19.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4