Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery v ohrožení
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery v ohrožení

Discovery na rampě 39A
Discovery na rampě 39A
Již několik týdnů stojí na startovací rampě raketoplán Discovery, připravující se k misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Při testech jeho systémů se ale vyskytla kritická chyba, jež může mít za následek jeho převoz zpět do hangáru a dlouhodobé odklady.

Podle dosavadních (a stále platných) plánů má raketoplán Discovery odstartovat k misi STS-131 5. dubna. Ve vesmíru stráví celkem 13 dní a na Mezinárodní kosmickou stanici poveze nákladní modul s vybavením a zásobami a nosič s náhradními díly. Jeho posádka na stanici provede tři kosmické výstupy, při kterých například nainstaluje na "hřbet" stanice novou nádrž s chladící kapalinou. Náplň mise se nezmění, datum startu ale možná ano.

Při pokusném tankování paliva do nádrží pravého segmentu manévrovacích motorů selhal jeden z ventilů, kontrolujících průtok helia, používaného k natlakování nádrží. Problém by se pravděpodobně řešil výměnou celého segmentu manévrovacích motorů, což samozřejmě není možné provést na startovací rampě. Discovery by tak putoval zpět do hangáru VAB a odklad by střídal odklad. NASA nyní vyhodnocuje, zda je nutné problém řešit. V sekci je totiž více ventilů, kontrolujících heliové vedení a selhání jednoho z nich není hodnoceno jako bezpečnostní hrozba. Koncem týdne by měli inženýři v Kennedyho kosmickém středisku testovat zbylé ventily a pokud ty pracují správně, je dost možné, že Discovery poletí v termínu.

Připojování letounu ke startovní sestavě
Připojování letounu ke startovní sestavě
V případě odkladů má NASA relativně malý prostor k manévrování vzhledem ke končícímu programu raketoplánů. Jsou před námi poslední čtyři starty těchto strojů (poslední z nich, Discovery STS-133, se uskuteční 16. září 2010) a tak by bylo velmi problematické mise prohazovat nebo výrazně odkládat. Budoucnost raketoplánů je ale stále nejistá, stejně jako budoucnost celého amerického pilotovaného programu. Připomeňme počátkem února zveřejněnou koncepci budoucího amerického kosmického programu podle Baracka Obamy, který se zasazuje pro zrušení programu Constellation a převedení dopravy nákladů a lidí do vesmíru do rukou soukromých firem, jichž by byla NASA zákazníkem. Po letošním ukončení provozu raketoplánů by NASA zůstala na několik let závislá na partnerech (především na Rusku) v oblasti zásobování Mezinárodní kosmické stanice, jež má být v provozu minimálně do roku 2028. Není proto divu, že si mnoho lidí v USA stále pohrává s myšlenkou prodloužení letů raketoplánů. Manažer NASA John Shannon se minulý týden vyjádřil k této otázce a podle něj je toto stále proveditelné, i když NASA zatím stále směřuje k ukončení programu v tomto roce. Podle Shannona by stačilo přidat ročně k rozpočtu NASA asi dvě a půl miliardy dolarů a obnovit dodávky důležitých komponent (což by ale mohlo trvat až dva roky). I tak by to ale znamenalo důležitý příspěvek především k fungování Mezinárodní kosmické stanice, v jejímž zásobování jsou raketoplány nezastupitelné.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »