Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na Měsíc nebo k Jupiteru?

Na Měsíc nebo k Jupiteru?

NASA před časem informovala o výběru dvou misí meziplanetárních kosmických sond, z nichž jedna bude realizována v nejbližší době v rámci programu New Frontiers Program. Jedná se o návrh sondy Moonrise k Měsíci a projekt umělé družice Jupitera s názvem Juno. Oba vítězné projekty byly vybrány ze skupiny sedmi návrhů, které postoupily do užšího výběru. Jaké jsou hlavní úkoly těchto výzkumných misí?

Aitken-basin.jpg

Projekt "Moonrise: Lunar South Pole - Aitken Basin Sample Return Mission" si klade za cíl dopravit z Měsíce na Zemi zhruba 2 kg hornin, odebraných z největšího měsíčního kráteru Aitken Basin poblíž jižního pólu Měsíce, na jeho odvrácené polokouli. V této oblasti by měly dosednout dva identické přistávací moduly. Tato oblast přistání byla vybrána proto, že se zde mohou přímo na povrchu Měsíce nacházet horniny z měsíčního pláště, tedy z podpovrchových vrstev. Americké pilotované výpravy programu Apollo a sovětské sondy typu Luna dopravily na Zemi vzorky z devíti oblastí na přivrácené straně Měsíce. Vědeckým vedoucím projektu je Michael Duke, Colorado School of Mines, Boulder, USA.

Jupiter-Cassini.jpg

Druhý vybraný projekt s názvem "Juno" je zaměřen na výzkum planety Jupiter z polární oběžné dráhy. Sonda vybavená velkým množstvím vědecké aparatury bude mít za úkol prověřit existenci pevného jádra této obří planety, změřit množství vody a čpavku v atmosféře, studovat konvektivní proudění a vanoucí větry uvnitř ovzduší, zjistit původ magnetického pole Jupitera a provádět výzkum jeho magnetosféry. Návrh projektu vypracovala skupina vědců pod vedením Scotta Boltona z Laboratoří tryskového pohonu (JPL, NASA).

Oba projekty nyní obdržely částku 1,2 miliónu dolarů na dopracování návrhů. V březnu 2005 předloží vedoucí projektů definitivní návrhy a v květnu 2005 NASA vybere jeden projekt k realizaci. Cena sondy by neměla přesáhnout 700 miliónů dolarů a start by se měl uskutečnit nejpozději do 30. 6. 2010.

Zdroj: spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »