Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na Měsíc nebo k Jupiteru?

Na Měsíc nebo k Jupiteru?

NASA před časem informovala o výběru dvou misí meziplanetárních kosmických sond, z nichž jedna bude realizována v nejbližší době v rámci programu New Frontiers Program. Jedná se o návrh sondy Moonrise k Měsíci a projekt umělé družice Jupitera s názvem Juno. Oba vítězné projekty byly vybrány ze skupiny sedmi návrhů, které postoupily do užšího výběru. Jaké jsou hlavní úkoly těchto výzkumných misí?

Aitken-basin.jpg

Projekt "Moonrise: Lunar South Pole - Aitken Basin Sample Return Mission" si klade za cíl dopravit z Měsíce na Zemi zhruba 2 kg hornin, odebraných z největšího měsíčního kráteru Aitken Basin poblíž jižního pólu Měsíce, na jeho odvrácené polokouli. V této oblasti by měly dosednout dva identické přistávací moduly. Tato oblast přistání byla vybrána proto, že se zde mohou přímo na povrchu Měsíce nacházet horniny z měsíčního pláště, tedy z podpovrchových vrstev. Americké pilotované výpravy programu Apollo a sovětské sondy typu Luna dopravily na Zemi vzorky z devíti oblastí na přivrácené straně Měsíce. Vědeckým vedoucím projektu je Michael Duke, Colorado School of Mines, Boulder, USA.

Jupiter-Cassini.jpg

Druhý vybraný projekt s názvem "Juno" je zaměřen na výzkum planety Jupiter z polární oběžné dráhy. Sonda vybavená velkým množstvím vědecké aparatury bude mít za úkol prověřit existenci pevného jádra této obří planety, změřit množství vody a čpavku v atmosféře, studovat konvektivní proudění a vanoucí větry uvnitř ovzduší, zjistit původ magnetického pole Jupitera a provádět výzkum jeho magnetosféry. Návrh projektu vypracovala skupina vědců pod vedením Scotta Boltona z Laboratoří tryskového pohonu (JPL, NASA).

Oba projekty nyní obdržely částku 1,2 miliónu dolarů na dopracování návrhů. V březnu 2005 předloží vedoucí projektů definitivní návrhy a v květnu 2005 NASA vybere jeden projekt k realizaci. Cena sondy by neměla přesáhnout 700 miliónů dolarů a start by se měl uskutečnit nejpozději do 30. 6. 2010.

Zdroj: spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »