Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na stanici ISS se rozjíždějí nové pokusy s mravenci či nebezpečnými bakteriemi
Vít Straka Vytisknout článek

Na stanici ISS se rozjíždějí nové pokusy s mravenci či nebezpečnými bakteriemi

Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna Autor: Spaceflightnow.com
Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna
Autor: Spaceflightnow.com
Je tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.

Byla neděle 12. ledna a my ve střední Evropě jsme vařili oběd, když astronauti Mike Hopkins a Kojči Wakata sledovali okny stanice ISS takovou malou tečku v dálce. Postupně se tečka zvětšovala, začaly být patrné její solární panely, až najednou nabyla podoby velké lodi pár metrů daleko, kterou nebylo těžké uchopit pomocí robotické paže a připojit ji ke stanici.

Navzdory faktu, že byla neděle, astronauti pokračovali ve vysokém pracovním tempu a ještě téhož dne otevřeli poklopy a do nové lodi poprvé vstoupili. Určitě se totiž těšili na čerstvé ovoce či osobní dárky, které jim Cygnus přivezl.

Už je tomu skoro měsíc a pomalu se blíží chvíle, kdy Cygnus stanici opustí a shoří v zemské atmosféře, konkrétně je tento akt v plánu 18. února, kdy Cygnus uvolní port stanice další z řady lodí Dragon, jež bude vypuštěna v březnu. Nicméně nemalý odkaz této konkrétní lodi Cygnus, pojmenované C. Gordon Fullerton na počest bývalého astronauta NASA a spolupracovníka Orbital Sciences (mj. pilotoval mateřské letouny při vypouštění raket Pegasus), jenž vloni zemřel, bude na kosmické stanici žít dále ve formě zajímavých a důležitých vědeckých pozorování, pro jejichž uskutečnění loď na stanici dopravila hardware.

Experimenty, přivezené lodí Cygnus, reprezentují práci téměř šesti set vědců. Valnou část z nich tvoří experimenty vzdělávací, mající nadchnout mládež pro studium vědy a techniky (celkem 23 pokusů zahrnuje účast téměř 9 000 studentů z USA a Kanady).

Mravenci na palubě kosmické stanice Autor: Twitter/Rick Mastracchio
Mravenci na palubě kosmické stanice
Autor: Twitter/Rick Mastracchio
Mezi takovéto studentské pokusy na palubě Cygnusu se řadí doprava kolonie mravenců, připravené na University of Colorado v Boulderu, na palubu ISS. Mladí studenti budou sledovat chování mravenců na kosmické stanici pomocí kamer a zároveň budou na Zemi studovat vlastní mravence. Hlavním cílem pokusu je porovnávání chování a interakcí mezi mravenci ve skupinách ve vesmíru a na Zemi, tvůrci pokusu předpokládají, že chování hmyzu je závislé na počtu jednotlivců na určitém území. Tento pohled pod pokličku mravenčích kolonií může zvýšit naše vědomosti o kolektivní inteligenci skupin i o dopadu akcí jednotlivců na chování skupiny jako celku. Ale pozor, nepůjde jen tak o nějaké hraní: zlepšení našeho pochopení kolektivní inteligence může pomoci vytvořit matematické postupy pro úkoly jako třeba organizování nákladní dopravy, plánování leteckého provozu či zefektivnění telekomunikací.

Kosmonauté S. Volkov, O. Kononěnko a G. Chamitoff na palubě ISS s družicemi SPHERES v roce 2008 Autor: NASA
Kosmonauté S. Volkov, O. Kononěnko a G. Chamitoff na palubě ISS s družicemi SPHERES v roce 2008
Autor: NASA
Druhý pokus, odstartovaný příletem lodi Cygnus, se jmenuje SPHERES-Slosh. Pozorování bude využívat flotilu malých, uvnitř stanice volně létajících družic SPHERES poháněných stlačeným oxidem uhličitým, a zaměří se na pohyby, vykonávané kapalinou uvnitř malého kontejneru v beztížném stavu. Důležitou složkou pokusu bude také vliv vnějších sil na obsah nádržky. Experiment má velmi jednoduchý smysl: bude simulovat palivo v nádrži během startu rakety, jelikož nejsilnější rakety dneška využívají právě palivo v kapalném skupenství. Hlubší poznání chování raketového paliva během startu a letu na oběžnou dráhu má pomoci dosáhnout větší efektivity pohonných systémů raket a zlevnit dopravu nákladů do vesmíru.

Další z „krabic poznání“, přivezených Cygnusem, má ryze lékařský charakter a posunuje stanici ISS zase jednou do pozice možného zachránce pacientů na Zemi: studuje se bakterie, odolná vůči antibiotikům, na kterou platí čím dál méně léčebných postupů. Výzkumníci se v rámci pokusu AES-1 mrknou ve stavu beztíže na genetické projevy a změny bakterie E.coli. Ta je sice známá jako chtěná součást mikroflóry v tlustém střevě teplokrevných živočichů, ale když vyvolá bakteriální infekci, jen tak nějaký lék ji nerozhodí. Lepší poznání genetických procesů E.coli má podpořit vývoj efektivnějších antibiotik. Experiment AES-1 staví na zkušenostech z velmi podobného pokusu v minulosti, kdy byl na ISS zkoumán stafylokok.

Astronauti v současné době z paluby lodi Cygnus také přemisťují do japonské laboratoře Kibo celkem 33 malých družic CubeSat, které mají být během února vypuštěny z paluby stanice na samostatné oběžné dráhy (poměrně nové japonské zařízení výrazně zlevňuje vypouštění satelitů, které využívají stanici ISS namísto drahé rakety, zařízení funguje asi takhle:

Youtube.com/NanoRacks

Největší část z oněch 33 nových malých družic zaujímá letka s názvem Dove, čítající 28 strojů. Úkolem Dove bude pracovat pro humanitární a ekologické organizace a pořizovat volně dostupné fotografie Země. Ty budou primárně použity pro směrování pomoci obětem přírodních katastrof, monitorování a organizaci zemědělství či k ochraně přírody – z oběžné dráhy se bude sledovat kácení lesů či změny zemských polárních čepiček.

Dalším zástupcem družic CubeSat, které byly na stanici přivezeny k vypuštění lodí Cygnus, je ArduSat 2, ten bude testovat v kosmickém prostředí nové technologie a elektroniku, jež jsou připravovány ke komerčnímu využití. Vzdělávací experiment najdeme i mezi přivezenými CubeSaty: nese jméno SkyCube a pozornost veřejnosti si má získat psaním na Twitter a fotografováním z oběžné dráhy a nakonec použitím balónu k sestupu do zemské atmosféry. Ještě dodejme, že všechny dosud jmenované družice CubeSat byly vyrobeny v San Franciscu.

Výčet vědeckých potřeb, přivezených lodí Cygnus, samozřejmě zdaleka není kompletní, posádka stanice bude moci díky této misi v budoucnu zkoumat třeba i chování ohně v beztížném stavu, což může v případě požáru zachránit životy budoucích astronautů na cestě na Mars. Ale kompletní výčet by asi vyžadoval seriál článků (dlouhý seriál … ).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »