Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na vině nezdaru mise Fobos-Grunt bylo selhání počítače
Vít Straka Vytisknout článek

Na vině nezdaru mise Fobos-Grunt bylo selhání počítače

Animace příletu sondy k Marsu. Autor: RIA Novosti
Animace příletu sondy k Marsu.
Autor: RIA Novosti
V Rusku skončilo vyšetřování naprostého selhání sondy Fobos-Grunt, která měla v listopadu zamířit k planetě Mars a za několik let se vrátit se vzorky horniny z Marsova měsíce Fobos. Celá výprava však skončila chvíli po startu, kdy se sonda odmlčela a v lednu zanikla jako mrtvé těleso v zemské atmosféře. Ruská vyšetřovací komise nakonec z nezdaru obvinila palubní počítač družice, jeho selhání však podle všeho má ještě zajímavější, hlubší příčinu.

Start rakety Zenit se sondou Fobos-Grunt, nikdo zatím netuší, co bude následovat. Autor: spaceflightnow.com
Start rakety Zenit se sondou Fobos-Grunt, nikdo zatím netuší, co bude následovat.
Autor: spaceflightnow.com
Ruská meziplanetární sonda Fobos-Grunt odstartovala do kosmu 8. listopadu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na vrcholku rakety Zenit. Nosič sondu po úspěšném startu zanechal na nízké oběžné dráze kolem Země, několik hodin poté měly přijít dva zážehy hlavního motoru plavidla, které by zahájily samotnou cestu k Rudé planetě. Na její oběžné dráze měl Fobos-Grunt vypustit malý satelit čínské výroby, poté odebrat vzorky horniny z marťanského měsíce Fobos (větší ze dvou oběžnic) a s těmi se roku 2014 vrátit na Zemi.

Osud tomu však chtěl jinak. Ke dvěma zážehům, jež měly zahájit fantastickou cestu k Marsu již nedošlo, protože se sonda po nějaké zásadní chybě odmlčela již prakticky navždy a zůstala "uvězněná" na nízké oběžné dráze kolem Země. Rusům se již kontakt s plavidlem navázat nepodařilo, sonda se sice dvakrát ozvala pozemní stanici Evropské kosmické agentury, nikam to však nevedlo.

Přesto existují indicie, že sonda po ztrátě spojení na orbitě manévrovala. Podle Teda Molczana, respektovaného pozorovatele satelitů z Kanady, Fobos-Grunt ve dnech po odmlčení zvýšil svoji dráhu a takovýchto korekcí uskutečnil celkem minimálně deset. Molczan řekl, že tyto manévry provedly skoro určitě motory sondy, určené k udržování orientace v prostoru a přípravě pohonného systému k impulzu pro let k Marsu. Změny dráhy, jak je vypozorovala americká armáda, vypadaly na asi 22 zážehů motorků, které byly ve scénáři prvních fází mise.

Předpokládané místo dopadu trosek sondy Fobos-Grunt 1250 km západně od chilského ostrova Wellington. Autor: Google Maps
Předpokládané místo dopadu trosek sondy Fobos-Grunt 1250 km západně od chilského ostrova Wellington.
Autor: Google Maps
I přes veškerou snahu ubohé sondy se jí nepodařilo odvrátit svůj konec. 15. ledna vstoupila do zemské atmosféry a shořela nad Tichým oceánem západně od břehů Chile. Smutný konec velkých plánů.

V prosinci v Rusku zahájila vyšetřování selhání speciálně ustanovená komise pod vedením Jurije Koptěva, bývalého ředitele ruské kosmické agentury Roscosmos. Během vyšetřování se objevovaly různé teorie, v lednu dokonce Koptěv médiím řekl, že za nezdar mohou být zodpovědné americké vojenské radary v Pacifiku, jež narušily činnost palubního počítače sondy. Vladimír Popovkin, současná hlava Roscosmosu, zase podezíral z vyřazení počítače sondy kosmickou radiaci, tuto teorii však zpochybňuje fakt, že oběžná dráha sondy ležela dostatečně nízko pod zemskými radiačními pásy.

Své konečné výsledky komise odprezentovala ruské kosmické agentuře 30. ledna, 3. února pak její zpráva byla zveřejněna na webu agentury.

A co se tedy vlastně stalo?

Podle zprávy komise bychom z nezdaru mise měli obvinit chybu palubního počítače Fobos-Gruntu, jehož software vyprodukoval chybovou hlášku, tzv. error, která vyřadila z provozu dva důležité kanály palubního počítače. Sonda se následně přepnula do bezpečnostního módu, nasměrovala své solární články ke Slunci a očekávala příkazy ze Země. Ty však kvůli přerušení spojení neobdržela.

Jak mohlo dojít k takovému ukončení mise za 165 milionů dolarů ještě, než vlastně začala? Prapůvodní příčina, zanesená ve zprávě vyšetřovací komise, bylo sestavení palubního počítače z komponent příliš málo kvalitních ke kosmickému letu. Vina za zkázu mise tedy nakonec padá na hlavu konstrukční kanceláře NPO Lavočkin, hlavního kontraktora programu Fobos-Grunt.

"Levné díly, chabé provedení a malé množství předletových testů zajistily, že sonda by nikdy nesplnila své cíle," napsal Louis Friedman, bývalý výkonný ředitel Planetary Society.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 6. února 2012 (EN)

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise na webu Roscosmosu (RU)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »