Na vině nezdaru mise Fobos-Grunt bylo selhání počítače

Ruská meziplanetární sonda Fobos-Grunt odstartovala do kosmu 8. listopadu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na vrcholku rakety Zenit. Nosič sondu po úspěšném startu zanechal na nízké oběžné dráze kolem Země, několik hodin poté měly přijít dva zážehy hlavního motoru plavidla, které by zahájily samotnou cestu k Rudé planetě. Na její oběžné dráze měl Fobos-Grunt vypustit malý satelit čínské výroby, poté odebrat vzorky horniny z marťanského měsíce Fobos (větší ze dvou oběžnic) a s těmi se roku 2014 vrátit na Zemi.

Osud tomu však chtěl jinak. Ke dvěma zážehům, jež měly zahájit fantastickou cestu k Marsu již nedošlo, protože se sonda po nějaké zásadní chybě odmlčela již prakticky navždy a zůstala "uvězněná" na nízké oběžné dráze kolem Země. Rusům se již kontakt s plavidlem navázat nepodařilo, sonda se sice dvakrát ozvala pozemní stanici Evropské kosmické agentury, nikam to však nevedlo.

Přesto existují indicie, že sonda po ztrátě spojení na orbitě manévrovala. Podle Teda Molczana, respektovaného pozorovatele satelitů z Kanady, Fobos-Grunt ve dnech po odmlčení zvýšil svoji dráhu a takovýchto korekcí uskutečnil celkem minimálně deset. Molczan řekl, že tyto manévry provedly skoro určitě motory sondy, určené k udržování orientace v prostoru a přípravě pohonného systému k impulzu pro let k Marsu. Změny dráhy, jak je vypozorovala americká armáda, vypadaly na asi 22 zážehů motorků, které byly ve scénáři prvních fází mise.

I přes veškerou snahu ubohé sondy se jí nepodařilo odvrátit svůj konec. 15. ledna vstoupila do zemské atmosféry a shořela nad Tichým oceánem západně od břehů Chile. Smutný konec velkých plánů.

V prosinci v Rusku zahájila vyšetřování selhání speciálně ustanovená komise pod vedením Jurije Koptěva, bývalého ředitele ruské kosmické agentury Roscosmos. Během vyšetřování se objevovaly různé teorie, v lednu dokonce Koptěv médiím řekl, že za nezdar mohou být zodpovědné americké vojenské radary v Pacifiku, jež narušily činnost palubního počítače sondy. Vladimír Popovkin, současná hlava Roscosmosu, zase podezíral z vyřazení počítače sondy kosmickou radiaci, tuto teorii však zpochybňuje fakt, že oběžná dráha sondy ležela dostatečně nízko pod zemskými radiačními pásy.

Své konečné výsledky komise odprezentovala ruské kosmické agentuře 30. ledna, 3. února pak její zpráva byla zveřejněna na webu agentury.

A co se tedy vlastně stalo?

Podle zprávy komise bychom z nezdaru mise měli obvinit chybu palubního počítače Fobos-Gruntu, jehož software vyprodukoval chybovou hlášku, tzv. error, která vyřadila z provozu dva důležité kanály palubního počítače. Sonda se následně přepnula do bezpečnostního módu, nasměrovala své solární články ke Slunci a očekávala příkazy ze Země. Ty však kvůli přerušení spojení neobdržela.

Jak mohlo dojít k takovému ukončení mise za 165 milionů dolarů ještě, než vlastně začala? Prapůvodní příčina, zanesená ve zprávě vyšetřovací komise, bylo sestavení palubního počítače z komponent příliš málo kvalitních ke kosmickému letu. Vina za zkázu mise tedy nakonec padá na hlavu konstrukční kanceláře NPO Lavočkin, hlavního kontraktora programu Fobos-Grunt.

"Levné díly, chabé provedení a malé množství předletových testů zajistily, že sonda by nikdy nesplnila své cíle," napsal Louis Friedman, bývalý výkonný ředitel Planetary Society.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 6. února 2012 (EN)

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise na webu Roscosmosu (RU)