Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3
Vít Straka Vytisknout článek

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.

Start, navedení na výchozí oběžnou dráhu i separace lodi Amaldi od posledního stupně rakety Ariane proběhly na výbornou. Poté přišlo na řadu vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. A tady náš napínavý příběh začíná.

Řídící středisko v jihofrancouzském Toulouse zaznamenalo vyklopení antény ADB, signál ze senzoru, že anténa je zabezpečena ve vysunuté pozici, však již nepřišel.

Celý název antény je Proximity Link Antenna Boom, slovo Proximity překládáme jako blízkost, čemuž také odpovídá její účel: slouží k přímé komunikaci a synchronizaci dat při příletu ke stanici ISS. Jeden přijímač/vysílač se nachází na ISS, druhý na palubě ATV. Systém využívá posádka kosmické stanice k monitorování funkcí bezpilotního náklaďáku při jeho příletu k ISS.

Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB. Autor: NASA
Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB.
Autor: NASA
Tým v Toulouse vzniklou situaci konzultoval s techniky a dospěli k závěru, že chyba může být v senzoru nebo, mnohem hůře, v samotné anténě systému ADB. Někoho napadlo, že nejistotu může rozseknout vizuální kontrola antény zvenku. V sobotu, den po startu, tedy bylo rozhodnuto požádat o pomoc astronauty na ISS, zda by nepořídili HD fotografie lodi Amaldi, míjející stanici jen o asi 100 kilometrů níže, fotky by zodpověděly dotazy o poloze antény ADB. Astronauté samozřejmě pomoci neodmítli (i přes narušení volné neděle) a fotografie pořídili v neděli mezi 08:55 a 09:15 SELČ, když se ATV pohybovalo asi 104 km pod stanicí. ATV se dokonce na příkaz ze Země trochu pootočilo, aby fotografům na ISS ukázalo zlobivou anténu.

Co se však nestalo v řídícím středisku v Toulouse prakticky přesně v době, kdy na ISS vznikaly fotografie ATV? Telemetrický signál z dosud mlčícího senzoru v neděli 25. března v 09:03 SELČ ráno ohlásil, že anténa je zabezpečena ve správné pozici! Tím problém skončil.

Daniel Firre, letový ředitel ESA, který v té šťastné chvíli vedl směnu v Toulouse, později prohlásil, že příčin náhlé změny signálu ze senzoru je možných vícero, od vibrací při činnosti motorů přes zahřívání Sluncem až po možné rozmrznutí nějaké nečistoty, jež mechanismus blokovala.

"Tento signál (zabezpečení antény ADB) potvrzuje perfektní chování ATV, všechny jeho systémy fungují bezvadně a pozemní týmy jsou šťastné a věří tomuto úžasnému plavidlu," řekl Firre.

Dnes ESA přidala na blog o misi následující větičku: ATV Edoardo Amaldi si vede extrémně dobře.

Připomeňme, že spojení ATV a ISS je v plánu v noci ze středy 28. na čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »