Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3
Vít Straka Vytisknout článek

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.

Start, navedení na výchozí oběžnou dráhu i separace lodi Amaldi od posledního stupně rakety Ariane proběhly na výbornou. Poté přišlo na řadu vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. A tady náš napínavý příběh začíná.

Řídící středisko v jihofrancouzském Toulouse zaznamenalo vyklopení antény ADB, signál ze senzoru, že anténa je zabezpečena ve vysunuté pozici, však již nepřišel.

Celý název antény je Proximity Link Antenna Boom, slovo Proximity překládáme jako blízkost, čemuž také odpovídá její účel: slouží k přímé komunikaci a synchronizaci dat při příletu ke stanici ISS. Jeden přijímač/vysílač se nachází na ISS, druhý na palubě ATV. Systém využívá posádka kosmické stanice k monitorování funkcí bezpilotního náklaďáku při jeho příletu k ISS.

Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB. Autor: NASA
Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB.
Autor: NASA
Tým v Toulouse vzniklou situaci konzultoval s techniky a dospěli k závěru, že chyba může být v senzoru nebo, mnohem hůře, v samotné anténě systému ADB. Někoho napadlo, že nejistotu může rozseknout vizuální kontrola antény zvenku. V sobotu, den po startu, tedy bylo rozhodnuto požádat o pomoc astronauty na ISS, zda by nepořídili HD fotografie lodi Amaldi, míjející stanici jen o asi 100 kilometrů níže, fotky by zodpověděly dotazy o poloze antény ADB. Astronauté samozřejmě pomoci neodmítli (i přes narušení volné neděle) a fotografie pořídili v neděli mezi 08:55 a 09:15 SELČ, když se ATV pohybovalo asi 104 km pod stanicí. ATV se dokonce na příkaz ze Země trochu pootočilo, aby fotografům na ISS ukázalo zlobivou anténu.

Co se však nestalo v řídícím středisku v Toulouse prakticky přesně v době, kdy na ISS vznikaly fotografie ATV? Telemetrický signál z dosud mlčícího senzoru v neděli 25. března v 09:03 SELČ ráno ohlásil, že anténa je zabezpečena ve správné pozici! Tím problém skončil.

Daniel Firre, letový ředitel ESA, který v té šťastné chvíli vedl směnu v Toulouse, později prohlásil, že příčin náhlé změny signálu ze senzoru je možných vícero, od vibrací při činnosti motorů přes zahřívání Sluncem až po možné rozmrznutí nějaké nečistoty, jež mechanismus blokovala.

"Tento signál (zabezpečení antény ADB) potvrzuje perfektní chování ATV, všechny jeho systémy fungují bezvadně a pozemní týmy jsou šťastné a věří tomuto úžasnému plavidlu," řekl Firre.

Dnes ESA přidala na blog o misi následující větičku: ATV Edoardo Amaldi si vede extrémně dobře.

Připomeňme, že spojení ATV a ISS je v plánu v noci ze středy 28. na čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »