Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a ESA budou zkoumat Jupiterův měsíc Europa

NASA a ESA budou zkoumat Jupiterův měsíc Europa

Europa_Disk.jpg
Zástupci Evropské kosmické agentury ESA informovali o dalším grandiózním mezinárodním kosmickém projektu. Měla by se jím stát expedice k Jupiterovu měsíci Europa, na jejíž přípravě se budou podílet vědci ESA ve spolupráci s americkou NASA.

V nejbližší době bude ustanovena společná komise, která určí, jak bude vypadat konstrukce sondy, aby byla schopna splnit požadavky vědců na výzkum Europy, a také se dohodnou, za které části projektu budou zodpovídat jednotliví účastníci, tj. NASA a ESA. Funkcionáři v Paříži a ve Washingtonu jsou přesvědčeni, že se jim podaří zopakovat úspěch americko-evropské kosmické sondy Cassini-Huygens, jejímž úkolem byl výzkum planety Saturn a jejího měsíce Titan.

"Byla to krásná spolupráce a my jsme opravdu přesvědčeni o jejím úspěšném opakování," prohlásil David Southwood z ESA. Dále Southwood řekl pro BBC News, že "Evropa je schopna realizovat expedici na Europu vlastními silami, ale že společná výprava bude z pohledu evropských států levnější a přinese více zajímavých výsledků."

Southwood předpokládá, že připravovaná sonda k Jupiteru bude rovněž "dvojitá". Bude se skládat z modulu, který uskuteční přistání na Europě a z hlavní sondy, která zajistí dopravu modulu do blízkosti Jupitera, dále zajistí přenos dat z modulu na Zemi a bude provádět výzkum měsíce z vhodně zvolené oběžné dráhy kolem obří planety. Start by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2016.

Mnoho vědců souhlasí s názorem, že Jupiterův měsíc Europa je prioritním cílem výzkumu těles sluneční soustavy. Jedná se o objekt, který je jen o málo menší než souputník Země - Měsíc. Jeho povrch je pokryt poměrně tlustou vrstvou ledu, která je na mnoha místech rozlámána na ledové kry. Někteří vědci spekulují o tom, že slapové síly ohřívají obrovský oceán slané vody pod ledovým příkrovem, a že by se zde mohly ukrývat jednoduché mikroorganismy.

Američané plánovali výzkum měsíce Europa jako jeden z úkolů mise s názvem JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Avšak tento ambiciózní projekt, který předpokládal použití nukleární pohonné jednotky, byl opuštěn v důsledku změny priorit USA v rámci kosmické iniciativy, kterou vyhlásil počátkem roku 2004 americký prezident George Bush.

ledova_sonda.jpg

Odborníci z německého střediska German Aerospace Centre již vyvíjejí technologický prototyp zařízení, které by mohlo být použito k roztavení ledové kůry měsíce Europa a k proniknutí sondy do podpovrchového kapalného oceánu, který se zřejmě nachází v hloubce 10-30 km pod ledovým povrchem.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »