Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.

Poslední dva lety, které nyní najdeme v letovém plánu, jsou mise STS-133 a -134, které čekají na stroje Discovery a Endeavour.

Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Raketoplán Discovery by se měl na svou poslední misi s pořadovým číslem STS-133 vydat 16. září. Jeho úkolem bude doručit na Mezinárodní kosmickou stanici nosič ELC-4 s náhradními díly pro stanici a nákladní modul MPLM Leonardo, naplněný zásobami a výbavou. Leonardo ovšem nyní poletí na stanici ve verzi PMM (Permanent Multi-Purpose Module) a jak tato zkratka napovídá, na rozdíl od svých předešlých zásobovacích misí Leonardo nepoletí raketoplánem zpět na Zemi ale zůstane nastálo připojený ke stanici, kde bude sloužit jako skladiště. K misi STS-133 byly také nově přidány dva kosmické výstupy. Posádku bude tvořit velitel Steven Lindsey (nynější šéfastronaut NASA), pilot Eric Boe a letoví specialisté Michael Barratt, Nicole Stottová, Timothy Kopra a Alvin Drew.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Na polovinu listopadu je v plánu startů uvedena mise Endeavour STS-134, která by také podle aktuálních plánů měla být poslední misí raketoplánu vůbec. Endeavour doručí na ISS nosič ELC-3 s náhradními díly a také spektrometr AMS, který bude uchycen vně stanice a bude pátrat po temné hmotě a antihmotě. Posádka Endeavouru provede tři kosmické výstupy, při kterých se zaměří především na promazání pohyblivého kloubu, jež otáčí solárními panely kvůli maximálnímu osvětlení a výrobě elektřiny. Posádku této mise by měli tvořit velitel Mark Kelly, pilot Gregory H. Johnson a letoví specialisté Gregory Chamitoff, Michael Fincke, Andrew Feustel a Roberto Vittori (ESA, Itálie).

Nyní se přenesme z oficiálního plánu startů k faktu, že NASA minulé úterý požádala inženýry programu raketoplánů, aby zhodnotili data startů těchto dvou misí. Jejich příprava je totiž ve výrazném skluzu a listopadové startovací okno pro Endeavour trvá doslova jen pár dní kvůli konfliktům s misemi Sojuzů a s tím související výměnou dlouhodobé posádky stanice. Navíc je zde několik poměrně dlouhých period, kdy nedovoluje misi raketoplánu úhel, který dráha stanice svírá se slunečními paprsky.

Inženýři zahájili zhodnocování, které by mělo být hotovo do konce června, na začátku července se tedy snad dozvíme definitivní data startů těchto dvou misí. Zatím to vypadá následovně: Discovery STS-133 poletí 29. října 2010, Endeavour STS-134 potom 28. února 2011.

Stále ještě však nemůžeme vyloučit přidání jedné mise (Atlantis STS-135). Raketoplán Atlantis bude totiž při misi stroje Endeavour připravený ke startu coby záchranný letoun, kdyby posádku Endeavouru postihla závažná technická závada a oni museli zůstat na stanici ISS. Pokud se Endeavour bezpečně vrátí, Atlantis zůstane připravený ke startu i s pomocnými motory a externí nádrží. Tak proč toho nevyužít a neposlat ještě jeden pořádný náklad na ISS (když stanice s ukončením provozu raketoplánů přijde o nejsilnější dopravní kapacitu)? Pokud by startovala pouze čtyřčlenná posádka, nebylo by potřeba chystat ke startu další záchranný raketoplán, astronauté by se v případě vážných technických problémů na Zemi vrátili dvěma loděmi Sojuz. Mise STS-135 by se uskutečnila pravděpodobně v červnu 2011 a byla by definitivně poslední výpravou raketoplánu do vesmíru. Jenže by si vyžádala další finance a není jisté, zda bude mít NASA nezbytnou politickou podporu. Rozhodnutí by mělo padnout zhruba v srpnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře - přehled za rok 2025

31 polárních září, fotograficky zachycené v roce 2025, co mi aspoň počasí dovolilo. Od minutových záblesků pouze fotograficky zachytitelných, až po očima pozorovatelné.

Další informace »