Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.

Poslední dva lety, které nyní najdeme v letovém plánu, jsou mise STS-133 a -134, které čekají na stroje Discovery a Endeavour.

Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Raketoplán Discovery by se měl na svou poslední misi s pořadovým číslem STS-133 vydat 16. září. Jeho úkolem bude doručit na Mezinárodní kosmickou stanici nosič ELC-4 s náhradními díly pro stanici a nákladní modul MPLM Leonardo, naplněný zásobami a výbavou. Leonardo ovšem nyní poletí na stanici ve verzi PMM (Permanent Multi-Purpose Module) a jak tato zkratka napovídá, na rozdíl od svých předešlých zásobovacích misí Leonardo nepoletí raketoplánem zpět na Zemi ale zůstane nastálo připojený ke stanici, kde bude sloužit jako skladiště. K misi STS-133 byly také nově přidány dva kosmické výstupy. Posádku bude tvořit velitel Steven Lindsey (nynější šéfastronaut NASA), pilot Eric Boe a letoví specialisté Michael Barratt, Nicole Stottová, Timothy Kopra a Alvin Drew.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Na polovinu listopadu je v plánu startů uvedena mise Endeavour STS-134, která by také podle aktuálních plánů měla být poslední misí raketoplánu vůbec. Endeavour doručí na ISS nosič ELC-3 s náhradními díly a také spektrometr AMS, který bude uchycen vně stanice a bude pátrat po temné hmotě a antihmotě. Posádka Endeavouru provede tři kosmické výstupy, při kterých se zaměří především na promazání pohyblivého kloubu, jež otáčí solárními panely kvůli maximálnímu osvětlení a výrobě elektřiny. Posádku této mise by měli tvořit velitel Mark Kelly, pilot Gregory H. Johnson a letoví specialisté Gregory Chamitoff, Michael Fincke, Andrew Feustel a Roberto Vittori (ESA, Itálie).

Nyní se přenesme z oficiálního plánu startů k faktu, že NASA minulé úterý požádala inženýry programu raketoplánů, aby zhodnotili data startů těchto dvou misí. Jejich příprava je totiž ve výrazném skluzu a listopadové startovací okno pro Endeavour trvá doslova jen pár dní kvůli konfliktům s misemi Sojuzů a s tím související výměnou dlouhodobé posádky stanice. Navíc je zde několik poměrně dlouhých period, kdy nedovoluje misi raketoplánu úhel, který dráha stanice svírá se slunečními paprsky.

Inženýři zahájili zhodnocování, které by mělo být hotovo do konce června, na začátku července se tedy snad dozvíme definitivní data startů těchto dvou misí. Zatím to vypadá následovně: Discovery STS-133 poletí 29. října 2010, Endeavour STS-134 potom 28. února 2011.

Stále ještě však nemůžeme vyloučit přidání jedné mise (Atlantis STS-135). Raketoplán Atlantis bude totiž při misi stroje Endeavour připravený ke startu coby záchranný letoun, kdyby posádku Endeavouru postihla závažná technická závada a oni museli zůstat na stanici ISS. Pokud se Endeavour bezpečně vrátí, Atlantis zůstane připravený ke startu i s pomocnými motory a externí nádrží. Tak proč toho nevyužít a neposlat ještě jeden pořádný náklad na ISS (když stanice s ukončením provozu raketoplánů přijde o nejsilnější dopravní kapacitu)? Pokud by startovala pouze čtyřčlenná posádka, nebylo by potřeba chystat ke startu další záchranný raketoplán, astronauté by se v případě vážných technických problémů na Zemi vrátili dvěma loděmi Sojuz. Mise STS-135 by se uskutečnila pravděpodobně v červnu 2011 a byla by definitivně poslední výpravou raketoplánu do vesmíru. Jenže by si vyžádala další finance a není jisté, zda bude mít NASA nezbytnou politickou podporu. Rozhodnutí by mělo padnout zhruba v srpnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »