Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

146511main_lunarorbiter2.jpg
NASA oznámila v pondělí 10. dubna 2006, že projekt dodatečné kosmické sondy, navržený v Ames Research Center, Moffett Field, California, byl vybrán za účelem pátrání po drahocenných zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start pomocí rakety Delta II je naplánován na říjen 2008.

Tato sonda o hmotnosti asi 1000 kg bude vypuštěna jako přídavný náklad společně s již dříve vybranou sondou LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) jednou raketou. Tato dodatečně zařazená sonda je označována jako LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite). Podrobnější informace o projektu LRO najdete zde.

"Projekt LCROSS poskytne mimořádnou příležitost odpovědět na otázku, jak je to s přítomností vody na Měsíci," říká Daniel Andrews (Ames Research Center, NASA), jehož tým sondu navrhl.

146589main_lcross_1.jpg

Jak už bylo uvedeno, sonda LCROSS bude vypuštěna společně se sondou LRO. Na dráhu k Měsíci je dopraví poslední stupeň nosné rakety. Před příletem k Měsíci dojde k oddělení sondy LRO, která bude navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Urychlovací stupeň zůstane spojen se sondou LCROSS. Jakmile se bude tato dvojice blížit k jižnímu pólu Měsíce, dojde k oddělení sondy od prázdného stupně rakety, který následně narazí do měsíčního povrchu za vzniku kráteru. Oblak vymrštěného materiálu bude zkoumán jak přístroji na sondě LCROSS, tak na sondě LRO. Hlavním úkolem bude zjistit, zda se v něm nachází voda a jiné těkavé látky. Předpokládá se, že se uvolní asi 1000 kg materiálu, který bude dále zkoumán dostupnými pozemními i kosmickými dalekohledy.

Při této srážce bude uvolněna energie více než 200krát vyšší, než při dopadu dřívější americké sondy Lunar Prospector na měsíční povrch. Výsledkem bude kráter a vyvržený materiál, který se dostane až do výšky 70 km nad povrch Měsíce.

"Sonda LCROSS pomůže určit, zda na Měsíci opravdu existuje voda, ukrytá v kráterech v okolí jižního pólu, které jsou trvale ve stínu, což znamená, že do nich nikdy nesvítí Slunce," říká Marvin Christensen, manažer a úřadující ředitel Ames Research Center. "Jestli se nám podaří objevit značné množství vodního ledu, jeho zásoby budou moci využívat kosmonauti, kteří v budoucnu na Měsíci přistanou, například k výrobě paliva pro raketové motory k zajištění návratu zpět na Zemi," dodává Christensen.

V rámci přípravy návratu astronautů na Měsíc plánuje NASA realizaci několika automatických misí v letech 2008 až 2016, které budou mít za úkol zmapovat a detailně prozkoumat měsíční povrch. Tyto mise by měly pomoci vybrat vhodná místa pro přistání pilotovaných expedic a vypátrat oblasti s výskytem surovinových zdrojů, jako je například kyslík, vodík a různé kovy, využitelné pro plánovanou výstavbu dlouhodobé vědecké základny.

"Vybudování stálé vědecké základny na Měsíci umožní získat dostatečné zkušenosti k budoucím cestám na Mars a do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy," říká Butler Hine. "Přítomnost kosmonautů na Měsíci umožní získat zkušenosti s pobytem a se základním výzkumem v prostředí se sníženou gravitací. Získané informace poskytnou údaje o měsíční geologii, o historii Sluneční soustavy apod.," dodává Christopher McKay.

146590main_lcross_2.jpg

NASA uvádí, že tato dodatečně vybraná kosmická sonda LCROSS nebude stát více než 80 miliónů dolarů. Samotná sonda LCROSS bude následovat poslední stupeň rakety a krátce po jeho dopadu na měsíční povrch rovněž "spáchá sebevraždu" - jako impaktor se srazí s Měsícem a na jeho povrchu vytvoří další kráter. Důsledky tohoto druhého impaktu budou sledovat pozemní dalekohledy a sonda LRO na oběžné dráze kolem Měsíce.

Zdroj: spaceflightnow a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »