Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

Vizualizace přechodové komory Tranquility.
Autor: NASA.

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci.

Chceme využít kosmickou stanici k širšímu zapojení soukromého sektoru. Chceme, aby se vesmír začal využít novým způsobem, který by mohl vytvořit úplně novou etapu vědeckého výzkumu, technologického vývoje a pilotované i nákladní dopravy,“ představuje si Sam Scimemi, který v hlavním ředitelství NASA plní funkci ředitele divize ISS a dodává: „Věříme, že tato přechodová komora umožní širší komunitě provádět experimenty a zároveň i vyvinout nové vesmírné příležitosti pro soukromý sektor.

Zájem o vypuštění cubesatů a dalších malých družic v průběhu času roste a firma NanoRacks by je chtěla vypouštět z ISS. Jejich navrhovaná přechodová komora má navíc umožnit podporu různých externích nákladů. Šestého ledna firma oznámila, že navázala partnerství se společností Boeing, která by měla komoru vyvinout. NASA přitom už dříve vydala souhlas, aby byla komora připojena k ISS a byla používána pro komerční zakázky, výzkum a technologické demonstrační mise.

Umístění soukromé přechodové komory na modulu Tranquility. Autor: NASA.
Umístění soukromé přechodové komory na modulu Tranquility.
Autor: NASA.
Komora samotná by měla být válcovitého tvaru, 2 metry v průměru a 1,8 metru dlouhá. Byla by připojená k uzlu Tranquility hned vedle slavné Cupoly. Komora by byla uchycena pomocí standardního adaptéru CBM, pomocí kterého jsou propojeny všechny neruské moduly stanice. Po natlakování by byl otevřen poklop do stanice, kde by posádka připravila náklad pro vypuštění. Pro komerční vypouštění cubesatů je pak vyvíjen systém zvaný Haybale (doslova balík sena), který by zvládl vypustit až 192 cubesatů najednou. Do tohoto zařízení by byly naloženy jednotlivé cubesaty a po otevření komory by byl náklad chycen pomocí staniční robotické paže, která by jej posléze vypustila. Haybale by se vzdálil od ISS a začal by postupně vypouštět všechny cubesaty. Po ukončení své činosti by pak shořel v atmosféře.

To ale není jediné využití, které by se pro komoru našlo. Pro NASA je zvláště zajímavá možnost opravy větších externích zařízení zvaných ORU (Orbit Replacable Unit – orbitální výměnná jednotka). Do této kategorie patří například různé pumpy, nádrže, řídící skříně, baterie a další. Pokud vznikne na takovémto zařízení závada, musí být většinou provedena výměna za nový kus. Závady ale mohou být drobné a jednoduché na opravu. Pomocí komory Doorway to Space by mohla být rozbitá jednotka přenesena do interiéru ISS, kde by astronauti mohli provést rychlou opravu, načež by byla jednotka opět pomocí komory vynesena ven a nainstalována zpět na své místo. Tím by se ušetřilo nejen za výrobu a vynesení celé nové náhradní jednotky, ale také by mohla být oprava provedena mnohem rychleji. Komora by dále mohla sloužit pro vyhazování odpadků, které by později shořely v atmosféře.

Komora by se na stanici měla dostat na palubě zatím nespecifikované soukromé lodě v roce 2019. Vzhledem k technologickému řešení lodí a rozměrům kabiny se dá očekávat využití služeb SpaceX. Komora se má připojit k modulu Tranquility, ke kterému je momentálně připojen i jiný soukromý projekt – nafukovací modul BEAM od firmy Bigelow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix: Soukromá přechodová komora na ISS?
[2] Nafukovací modul už přináší první poznatky
[3] Archtechnica.com
[4] Wikipedia (EN): ISS
[5] NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Tranquility, BEAM, Orbit Replacable Unit


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »