Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

Vizualizace přechodové komory Tranquility.
Autor: NASA.

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci.

Chceme využít kosmickou stanici k širšímu zapojení soukromého sektoru. Chceme, aby se vesmír začal využít novým způsobem, který by mohl vytvořit úplně novou etapu vědeckého výzkumu, technologického vývoje a pilotované i nákladní dopravy,“ představuje si Sam Scimemi, který v hlavním ředitelství NASA plní funkci ředitele divize ISS a dodává: „Věříme, že tato přechodová komora umožní širší komunitě provádět experimenty a zároveň i vyvinout nové vesmírné příležitosti pro soukromý sektor.

Zájem o vypuštění cubesatů a dalších malých družic v průběhu času roste a firma NanoRacks by je chtěla vypouštět z ISS. Jejich navrhovaná přechodová komora má navíc umožnit podporu různých externích nákladů. Šestého ledna firma oznámila, že navázala partnerství se společností Boeing, která by měla komoru vyvinout. NASA přitom už dříve vydala souhlas, aby byla komora připojena k ISS a byla používána pro komerční zakázky, výzkum a technologické demonstrační mise.

Umístění soukromé přechodové komory na modulu Tranquility. Autor: NASA.
Umístění soukromé přechodové komory na modulu Tranquility.
Autor: NASA.
Komora samotná by měla být válcovitého tvaru, 2 metry v průměru a 1,8 metru dlouhá. Byla by připojená k uzlu Tranquility hned vedle slavné Cupoly. Komora by byla uchycena pomocí standardního adaptéru CBM, pomocí kterého jsou propojeny všechny neruské moduly stanice. Po natlakování by byl otevřen poklop do stanice, kde by posádka připravila náklad pro vypuštění. Pro komerční vypouštění cubesatů je pak vyvíjen systém zvaný Haybale (doslova balík sena), který by zvládl vypustit až 192 cubesatů najednou. Do tohoto zařízení by byly naloženy jednotlivé cubesaty a po otevření komory by byl náklad chycen pomocí staniční robotické paže, která by jej posléze vypustila. Haybale by se vzdálil od ISS a začal by postupně vypouštět všechny cubesaty. Po ukončení své činosti by pak shořel v atmosféře.

To ale není jediné využití, které by se pro komoru našlo. Pro NASA je zvláště zajímavá možnost opravy větších externích zařízení zvaných ORU (Orbit Replacable Unit – orbitální výměnná jednotka). Do této kategorie patří například různé pumpy, nádrže, řídící skříně, baterie a další. Pokud vznikne na takovémto zařízení závada, musí být většinou provedena výměna za nový kus. Závady ale mohou být drobné a jednoduché na opravu. Pomocí komory Doorway to Space by mohla být rozbitá jednotka přenesena do interiéru ISS, kde by astronauti mohli provést rychlou opravu, načež by byla jednotka opět pomocí komory vynesena ven a nainstalována zpět na své místo. Tím by se ušetřilo nejen za výrobu a vynesení celé nové náhradní jednotky, ale také by mohla být oprava provedena mnohem rychleji. Komora by dále mohla sloužit pro vyhazování odpadků, které by později shořely v atmosféře.

Komora by se na stanici měla dostat na palubě zatím nespecifikované soukromé lodě v roce 2019. Vzhledem k technologickému řešení lodí a rozměrům kabiny se dá očekávat využití služeb SpaceX. Komora se má připojit k modulu Tranquility, ke kterému je momentálně připojen i jiný soukromý projekt – nafukovací modul BEAM od firmy Bigelow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix: Soukromá přechodová komora na ISS?
[2] Nafukovací modul už přináší první poznatky
[3] Archtechnica.com
[4] Wikipedia (EN): ISS
[5] NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Tranquility, BEAM, Orbit Replacable Unit


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »