Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

Sonda Veněra-D na pozadí planety Venuše
Autor: NASA/JPL-Caltech

Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.

Startovní okno pro lety k Venuši se otevírá v období od 30. května do 20. června 2026, optimální datum startu přitom je 9. 6. 2026. Pokud se start nestihne, záložní startovní okno se předpokládá ve dnech 25. 12. 2027 až 16. 1. 2028, optimální datum startu je 6. ledna 2028. K navedení na meziplanetární dráhu bude využit existující ruský urychlovací blok Briz-M nebo připravovaný perspektivní kyslíko-vodíkový urychlovací blok KVTK. Všechno bude záviset především na financování a možnostech ruské strany.

NASA zvažuje, že se zapojí několika příspěvky v podobě vědeckého a přístrojového vybavení. Zaprvé by to mohla být mobilní atmosférická platforma či sonda v podobě aerostatu. Jejich úkolem bude vznášet se v oblacích při unášení vanoucími větry po dobu několika týdnů, což je velmi důležité při výzkumu rotace atmosféry a určení povahy doposud nevysvětleného původu pohlcování ultrafialového záření. Další možností je vývoj a výroba výsadkových modulů s dlouhou životností, které budou rozmístěny po povrchu planety a mohly by ve zdejším žáru a vysokém tlaku fungovat až několik měsíců. Jako doplňkové vybavení mise se zvažuje vypuštění subdružice na oběžnou dráhu kolem Venuše za účelem výzkumu plazmového obalu planety.

Podle plánů z roku 2013 zahrnoval projekt sondy VENĚRA-D umělou družici na oběžné dráze kolem Venuše s plánovanou životností více než dva roky, malou subdružici, přistávací sondu typu Vega s předpokládanou aktivní činností v trvání tří hodin a přistávací modul s dlouhodobou životností, která by měla na povrchu planety fungovat minimálně jeden den.

Společná vědecká pracovní skupina pro výzkum Venuše pomocí kosmické sondy VENĚRA-D zahrnující zástupce Ruska a USA byla ustanovena v roce 2013. O rok později byla její činnost pozastavena; znovu začala pracovat v říjnu 2016. Hlavním úkolem společné komise je stanovení vědeckých cílů výzkumu Venuše a rozpracování návrhu mise na základě ruského projektu VENĚRA-D s možnou účastí NASA.

Venuše fascinovala astronomy celá desetiletí. Ve srovnání se Zemí má podobné složení a velikost, naopak rotuje velmi pomalu, a navíc v opačném směru. Hustá atmosféra této kamenné planety uvěznila teplo v důsledku překotného skleníkového efektu, což vedlo k vytvoření nejteplejší planety ve Sluneční soustavě s povrchovou teplotou dostačující k tavení olova. Zběžné pohledy pod vrstvu oblačnosti odhalily přítomnost vulkánů a komplikovaný povrch planety.

Zatímco Venuše byla dlouhou dobu považována za sestru Země, máme se toho o této planetě hodně co učit, včetně zjištění, zda kdysi Venuše měla na svém povrchu oceány vody a zda v nich mohl existovat život,“ říká Jim Green, ředitel Planetary Science Division at NASA Headquarters ve Washingtonu. „Na základě znalostí procesů probíhajících na Venuši a Marsu máme mnohem komplexnější obraz o vývoji terestrických planet v průběhu času a získali jsme náhled na minulost, současnost i budoucnost Země.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] novosti-kosmonavtiki.ru
[3] press.cosmos.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Veněra-D, Planeta Venuše


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »