Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASA
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight
Autor: NASA
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

Mimo jiné bude zkoumat, jak se Zemi podobná planeta zformovala a jak se vyvíjela její vnitřní struktura počínaje jádrem přes plášť a kůru a bude shromažďovat informace o vnitřních zónách za použití přístrojů, které doposud nebyly na Marsu použity.

Start sondy InSight se uskuteční v březnu 2016 z kosmodromu Vandenberg Air Force Base. Bude se jednat o první meziplanetární sondu vypuštěnou z Kalifornie. Účelem mise bude mj. poskytnout NASA informace pro usnadnění plánované pilotované výpravy na Mars po roce 2030.

„Naši spolupracovníci z celého světa udělali důležitý krok k realizaci a jsou plně připraveni dodat svůj hardware do zahájeného integračního procesu, který je příštím hlavním milníkem celého projektu,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer sondy InSight (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Nyní postupujeme od návrhu a analýzy ke stavbě a prověrkám hardware a software, který nás dostane na Mars a uskuteční vědecký výzkum, který nutně potřebujeme k úspěšné realizaci mise.“

K prozkoumání nitra planety poslouží stacionární přistávací modul vybavený robotickým ramenem, které na povrch Marsu rozmístí vědecké přístroje dodané německou a francouzskou organizací. Národní kosmické agentury obou států – Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) – jsou partnery NASA, kteří dodají pro sondu InSight dva hlavní vědecké přístroje.

Přístroj s názvem Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) postaví francouzská organizace CNES ve spolupráci s DLR a vesmírnými agenturami Švýcarska a Velké Británie. Bude měřit seismické vlny šířící se napříč Marsem, které v sobě nesou informaci o struktuře nitra rudé planety. Tyto vlny vznikají při dopadu větších meteoritů a v důsledku „marsotřesení“. Druhý přístroj s názvem Heat Flow and Physical Properties Package (HFPPP), který dodá německá organizace DLR, bude měřit množství tepla přicházejícího na povrch z nitra planety Mars.

Sonda dosedne na tři přistávací nohy v oblasti poblíž rovníku planety Mars a bude poskytovat informace po dobu mise plánované na 720 dnů, tj. přibližně na dva pozemské roky. Konstrukce sondy InSight byla přepracována z úspěšné sondy NASA s názvem Phoenix Mars Lander, která studovala led a horniny v polární oblasti Marsu v roce 2008.

„Do připravované sondy InSight začleníme mnoho prvků z dřívější mise Phoenix, avšak odlišnost nových úkolů si vyžádá i odlišnou stavbu nové sondy,“ říká Stu Spath, programový manažer sondy z Lockheed Martin Space Systems Company. „Například plánovaná životnost mise InSight je o 630 pozemských dnů delší než v případě sondy Phoenix.“

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související článek:
Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »