Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASA
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight
Autor: NASA
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

Mimo jiné bude zkoumat, jak se Zemi podobná planeta zformovala a jak se vyvíjela její vnitřní struktura počínaje jádrem přes plášť a kůru a bude shromažďovat informace o vnitřních zónách za použití přístrojů, které doposud nebyly na Marsu použity.

Start sondy InSight se uskuteční v březnu 2016 z kosmodromu Vandenberg Air Force Base. Bude se jednat o první meziplanetární sondu vypuštěnou z Kalifornie. Účelem mise bude mj. poskytnout NASA informace pro usnadnění plánované pilotované výpravy na Mars po roce 2030.

„Naši spolupracovníci z celého světa udělali důležitý krok k realizaci a jsou plně připraveni dodat svůj hardware do zahájeného integračního procesu, který je příštím hlavním milníkem celého projektu,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer sondy InSight (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Nyní postupujeme od návrhu a analýzy ke stavbě a prověrkám hardware a software, který nás dostane na Mars a uskuteční vědecký výzkum, který nutně potřebujeme k úspěšné realizaci mise.“

K prozkoumání nitra planety poslouží stacionární přistávací modul vybavený robotickým ramenem, které na povrch Marsu rozmístí vědecké přístroje dodané německou a francouzskou organizací. Národní kosmické agentury obou států – Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) – jsou partnery NASA, kteří dodají pro sondu InSight dva hlavní vědecké přístroje.

Přístroj s názvem Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) postaví francouzská organizace CNES ve spolupráci s DLR a vesmírnými agenturami Švýcarska a Velké Británie. Bude měřit seismické vlny šířící se napříč Marsem, které v sobě nesou informaci o struktuře nitra rudé planety. Tyto vlny vznikají při dopadu větších meteoritů a v důsledku „marsotřesení“. Druhý přístroj s názvem Heat Flow and Physical Properties Package (HFPPP), který dodá německá organizace DLR, bude měřit množství tepla přicházejícího na povrch z nitra planety Mars.

Sonda dosedne na tři přistávací nohy v oblasti poblíž rovníku planety Mars a bude poskytovat informace po dobu mise plánované na 720 dnů, tj. přibližně na dva pozemské roky. Konstrukce sondy InSight byla přepracována z úspěšné sondy NASA s názvem Phoenix Mars Lander, která studovala led a horniny v polární oblasti Marsu v roce 2008.

„Do připravované sondy InSight začleníme mnoho prvků z dřívější mise Phoenix, avšak odlišnost nových úkolů si vyžádá i odlišnou stavbu nové sondy,“ říká Stu Spath, programový manažer sondy z Lockheed Martin Space Systems Company. „Například plánovaná životnost mise InSight je o 630 pozemských dnů delší než v případě sondy Phoenix.“

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související článek:
Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »