Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASA
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight
Autor: NASA
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

Mimo jiné bude zkoumat, jak se Zemi podobná planeta zformovala a jak se vyvíjela její vnitřní struktura počínaje jádrem přes plášť a kůru a bude shromažďovat informace o vnitřních zónách za použití přístrojů, které doposud nebyly na Marsu použity.

Start sondy InSight se uskuteční v březnu 2016 z kosmodromu Vandenberg Air Force Base. Bude se jednat o první meziplanetární sondu vypuštěnou z Kalifornie. Účelem mise bude mj. poskytnout NASA informace pro usnadnění plánované pilotované výpravy na Mars po roce 2030.

„Naši spolupracovníci z celého světa udělali důležitý krok k realizaci a jsou plně připraveni dodat svůj hardware do zahájeného integračního procesu, který je příštím hlavním milníkem celého projektu,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer sondy InSight (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Nyní postupujeme od návrhu a analýzy ke stavbě a prověrkám hardware a software, který nás dostane na Mars a uskuteční vědecký výzkum, který nutně potřebujeme k úspěšné realizaci mise.“

K prozkoumání nitra planety poslouží stacionární přistávací modul vybavený robotickým ramenem, které na povrch Marsu rozmístí vědecké přístroje dodané německou a francouzskou organizací. Národní kosmické agentury obou států – Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) – jsou partnery NASA, kteří dodají pro sondu InSight dva hlavní vědecké přístroje.

Přístroj s názvem Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) postaví francouzská organizace CNES ve spolupráci s DLR a vesmírnými agenturami Švýcarska a Velké Británie. Bude měřit seismické vlny šířící se napříč Marsem, které v sobě nesou informaci o struktuře nitra rudé planety. Tyto vlny vznikají při dopadu větších meteoritů a v důsledku „marsotřesení“. Druhý přístroj s názvem Heat Flow and Physical Properties Package (HFPPP), který dodá německá organizace DLR, bude měřit množství tepla přicházejícího na povrch z nitra planety Mars.

Sonda dosedne na tři přistávací nohy v oblasti poblíž rovníku planety Mars a bude poskytovat informace po dobu mise plánované na 720 dnů, tj. přibližně na dva pozemské roky. Konstrukce sondy InSight byla přepracována z úspěšné sondy NASA s názvem Phoenix Mars Lander, která studovala led a horniny v polární oblasti Marsu v roce 2008.

„Do připravované sondy InSight začleníme mnoho prvků z dřívější mise Phoenix, avšak odlišnost nových úkolů si vyžádá i odlišnou stavbu nové sondy,“ říká Stu Spath, programový manažer sondy z Lockheed Martin Space Systems Company. „Například plánovaná životnost mise InSight je o 630 pozemských dnů delší než v případě sondy Phoenix.“

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související článek:
Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »