Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Návrh evropské sondy pro výzkum více než 100 planetek

Návrh evropské sondy pro výzkum více než 100 planetek

APIES.jpg
Evropská kosmická agentura ESA by mohla vypustit celou flotilu malých kosmických sond, určených k průzkumu několika stovek planetek v oblasti hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Předpokládá to projekt sondy s názvem APIES (Asteroid Population Investigation and Exploration Swarm).

V současné době je katalogizováno 120 437 planetek, u nichž byly určeny přesné parametry jejich oběžných drah. Z tohoto počtu bylo detailně zblízka zkoumáno pomocí kosmických sond pouze 7 planetek: Gaspra a Ida sondou GALILEO, Mathilde a Eros sondou NEAR, planetka Braile sondou DEEP SPACE 1, planetka Annefrank sondou STARDUST a planetka Itokawa sondou HAYABUSA. V blízké budoucnosti k nim přibudou další planetky: Steins a Lutetia (průlet sondy ROSETTA), Ceres a Vesta (sonda DAWN - její start byl však odložen na neurčito) a planetky 2002 AT4 nebo 1989 ML (bombardování v rámci již schváleného evropského projektu DON QUIJOTE).

Návrh sondy APIES předložila společnost EADS Astrium. Projekt předpokládá výzkum velkého počtu planetek. Jeho cílem je porozumět velké rozmanitosti těchto malých těles v naší Sluneční soustavě. Navrhovaný projekt počítá s operační fází po dobu 6 roků, přičemž se u každé planetky bude jednat o získání informací o velkosti planetky, určení její hmotnosti, hustoty a zjištění informací o charakteru povrchu.

Základní představa počítá s vypuštěním 19 malých průzkumných sond BEE (BElt Explorers) z jedné mateřské sondy, nazvané HIVE (Hub and Interplanetary VEhicle). V době startu (počítá se s ruskou nosnou raketou Sojuz-Fregat) budou malé průzkumné moduly BEE připojeny k hlavní sondě HIVE. Každá z malých sond bude mít hmotnost kolem 45 kg. Jakmile se mateřská sonda dostane na oběžnou dráhu kolem Slunce v pásmu asteroidů, dojde k postupnému oddělení průzkumných sond, které se budou pásmem asteroidů pohybovat ve velkých vzájemných odstupech v jakési kruhové "rojnici", jejíž rovina bude skloněná vzhledem k ekliptice o 60°.

Při startu bude sonda HIVE navedena na průletovou dráhu kolem Marsu a působením gravitačního manévru bude navedena do pásu asteroidů. Navedení na konečnou oběžnou dráhu zajistí iontový motor.

Hlavní experimenty na malých sondách: Radio Science Experiment - na základě zjištěných změn radiového signálu (Dopplerův efekt) při komunikaci mezi mateřskou sondou HIVE a průzkumnými sondami BEE bude možné určit gravitační vliv planetky, v jejíž blízkosti se sonda BEE právě bude nacházet. To vše s přesností minimálně 10 % - mnohem vyšší přesnosti bude dosaženo u hmotnějších planetek.

Miniaturní CCD kamera bude pracovat ve viditelném světle - fotografie povrchu bude pořizovat přes 3 různé filtry za účelem získání informací o povrchovém zbarvení planetky. Snímky budou dále sloužit ke studiu topografie, geologie a k určení objemu planetky. Kamera by měla být schopna rovněž určit rotaci planetky a hledat regolit na jejím povrchu. Povrch planetky bude mapován s rozlišením 100 m/1 pixel, vybrané oblasti s rozlišením 10 m/pixel.

Infračervený spektrometr bude studovat povrch planetky na vlnových délkách 1,0 až 2,5 mikrometru. Výsledky pozorování poslouží k určení spektrální klasifikace planetek a k vypracování mineralogické mapy povrchu studované planetky.

Během šestileté průzkumné mise se předpokládá průzkum přibližně 100 planetek o průměru větším než 5 km (tj. zhruba průzkum jedné planetky za 2 až 3 týdny). Jakmile se některá sonda BEE přiblíží k planetce na vzdálenost kolem 20 km, zahájí její detailní průzkum. Navigační systém natočí sondu tak, aby její kamery mířily na povrch planetky, kolem níž bude prolétávat rychlostí 2 až 4 km/s. Přes mateřskou sondu HIVE budou získaná data předávána na Zemi. Kromě toho budou pořízeny snímky velkého počtu planetek o menších průměrech.

APIES-3.jpg

Hlavní sonda bude mít tvar šestibokého hranolu o výšce 3,5 m a celkovou hmotnost 550 kg. Elektrickou energii budou dodávat 2 panely slunečních baterií o ploše 2 x 12 m2. Dále bude sonda vybavena hlavní komunikační anténou o průměru 2 m. Na čtyřech ze šesti bočních stěn šestibokého hranolu bude upevněno 19 malých průzkumných sond, které budou uvolněny na samostatné dráhy.

Mateřská sonda bude navedena na dráhu uvnitř pásu asteroidů, ve vzdálenosti 2,6 AU od Slunce. V této vzdálenosti se nacházejí planetky nejrůznějších typů, což je výhodné pro komplexní průzkum planetek.

APIES-2.jpg

Malé průzkumné sondy budou mít tvar krychle o délce strany 0,6 m. Sondy budou vybaveny pevnou anténou o průměru 0,6 m a pevným panelem se slunečními články. Z celkové hmotnosti 45 kg bude připadat 20 kg na korekční a orientační systém včetně pohonných látek, zbývající díl hmotnosti připadne na vlastní konstrukci, komunikační systém, sluneční baterie a přibližně 2,5 kg vědeckých přístrojů. Vědecké vybavení bude tvořit kamera pro pořizování detailních snímků povrchu planetky, infračervený spektrometr pro určování mineralogického složení a radiový experiment, na jehož základě bude určována hmotnost a hustota planetky.

Základní otázky, na které by měl projekt APIES odpovědět:

1) z čeho se planetky skládají; 2) jaký vztah má jejich složení k pozorovaným spektrálním charakteristikám; 3) jaká je jejich vnitřní struktura; 4) jak planetky vznikly a jaký byl jejich další vývoj; 5) jaký je jejich vztah k planetám a ke kometám; 6) jaký je jejich vztah k meteoritům; 7) jak můžou znalosti o planetkách přispět k poznatkům o vniku planet a o vývoji života na Zemi.

Projekt zatím nebyl schválen k realizaci, uváděné parametry se mohou v případě realizace změnit. Jeho přínos k výzkumu planetek by však byl mimořádný.

Zdroj: www.esa.int, www.esa.pdf a esamultimedia.pdf
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »