Nejdokonalejší fotografická mapa Měsíce

Kromě řady jiných přístrojů nese tato sonda na své palubě i kamerový systém LROC (Lunar Reconnaissance Camera Orbiter), který obsahuje celkem tři kamery. Jde v podstatě o vylepšenou verzi systému z veleúspěšné sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Nejvýkonnější kamera na palubě LRO (NAC - Narrow Angle Camera) využívá objektiv Cassegrainova typu s průměrem zrcadla 19,5 cm a efektivní ohniskovou délkou 700 mm. Snímky z kamery NAC umožňují na Měsíci rozlišit až půlmetrové podrobnosti, což zcela zastiňuje všechny dosavadní mapovací mise vyslané k našemu souputníkovi! S pomocí kamery NAC se tak například podařilo identifikovat stopy činnosti jednotlivých výprav Apollo v místech jejich přistání.

Snímky stop astronatů v měsíční prachu jsou však jen pomyslnou špičkou ledovce obrovského množství fotografických dat, které kamera poskytuje. Tisíce měsíčních útvarů už totiž kamera NAC nasnímala v detailech, jaké geologům způsobují doslova závratě. Při pohledu na balvany rozházené po dně kráteru Linné nebo na vrstvy vulkanických hornin ve svazích kráteru Alphonsus se tak vědci mohou cítit, jakoby ochutnávali jablka ze stromu, který dosud sledovali pouze někde v dálce na horizontu a ještě k tomu mlžném oparu.

Kromě výkonné kamery NAC a podpůrné kamery SCS (Sequence and Compressor System) z paluby LRO ovšem shlíží na měsíční povrch i kamera Wide Angle Camera (WAC), která poskytuje snímky v sedmi barvách (ve vlnových délkách od 315 do 680 nm) s rozlišením 100 metrů na pixel. V prosinci minulého roku naplánoval vědecký tým mise dva týdny trvající snímkování, během něhož byly pořízeny záběry kompletního povrchu Měsíce a to za stejného slunečního osvětlení (sklon slunečních paprsků 55 až 70°). Tak vznikla naprosto unikátní 560 magapixelová měsíční mapa, která ukazuje povrch našeho souputníka zhruba v desetinásobně lepším rozlišení, než jaké se nám nabízí při teleskopickém pozorování Měsíce ze Země! Detaily měsíčních útvarů, které lze na mapě rozeznat, skutečně berou dech. Tato fotografická mapa ovšem zobrazuje vzhled Měsíce tak, jak jej nikdy neuvidíme, protože všechny útvary jsou nasvětelny velmi podobně - jakoby Slunce stálo nad celým Měsícem v jednu chvíli všude stejně vysoko.

Tím však významný zářez sondy LRO do dějin mapování Měsíce zdaleka není u konce! Sonda totiž každý měsíc provádí další sady globálního mapování za různého slunečního osvětlení. Tak vznikne ještě dokonalejší pohled na tvary jednotlivých měsíčních útvarů. A co víc, posun úhlu záběru kamery během každého oběhu umožní sestavit stereoskopický pohled, ze kterého lze vytvořit globální topografickou mapu měsíčního povrchu s vysokým rozlišením. Na těchto mapách již členové týmu LROC z Německé kosmické agentury DLR intenzivně pracují.

Není pochyb o tom, že sada snímků a map ze sondy Lunar Recconaisace Orbiter definitivně ukončuje analogovou éru mapování Měsíce. Americký lunární nadšenec a autor řady zajímavých textů o Měsíci Charles A. Wood ve svém článku o nových mapách ze sondy LRO dokonce polemizuje nad tím, zda tyto úžasné mapy neoznačují konec pozorovací éry Měsíce vůbec. Odpověď zní ano i ne. Je jisté, že pozorovatel ze Země již žádné zajímavé měsíční detaily neobjeví, na druhou stranu se však může stát svědkem něčeho neočekávaného - třeba záblesku způsobeného drobným impaktem.

Jsem si jistý, že zážitky z vlastního prohlížení a poznávání měsíčního světa, nová data ze sondy LRO ohrozit nemohou. Naopak, alespoň tak budou mít nadšenci lunárních prohlídek k dispozici další užitečné pomocníky!

A nakonec to nejdůležitější - mapu přivrácené strany Měsíce si můžete prohlédnout na stránce, kde lze celý soubor stáhnout, vytisknout a posléze třeba pověsit na za zeď vaší pozorovatelny.

Odkaz na mapu přivrácené strany: Browser 100
Odkaz na mapu odvrácené strany: Browser 180

Zdroje:
[1] Oficiální stránky mise LRO.
[2] Charles Wood: The Best Lunar Map So Far. - Sky and Telescope, June 2011.