Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Družice Herschel
Družice Herschel
V laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.

Podle vyjádření vědců je ideálně hladký povrch zrcadla jednou z hlavních podmínek jeho efektivní práce. Zrcadlo o průměru 3,5 m se stane částí dalekohledu evropské astronomické družice Herschel Space Observatory, jejíž start je naplánován na únor 2007. V současné době má největší zrcadlo nejznámější kosmický dalekohled - americký Hubblův kosmický teleskop HST. Jeho zrcadlo má průměr 2,4 m a dalekohled obíhá kolem Země od roku 1990.

Družice Herschel bude navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačné straně, než je Slunce.

Hlavním cílem družice Herschel bude pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku, studium interakce hvězd s okolním prostředím, určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců apod. Při výzkumu vesmíru hraje velikost objektivu družice velkou roli: čím větší objektiv (zrcadlo) družice, tím vzdálenější objekty je možno pozorovat.

Ke konečnému vybroušení bylo zrcadlo převezeno v červnu 2004 z francouzského města Toulouse do Finska. Během broušení se hmotnost zrcadla snížila ze 720 kg na 240 kg. Celková hmotnost dalekohledu družice Herschel bude 315 kg. Po vybroušení zrcadla do parabolické plochy (tloušťka byla přitom snížena o 3 mm) činily odchylky povrchu zrcadla od ideální plochy přibližně 170 mikrometrů. Po následném leštění se měly tyto odchylky snížit až na 1,5 mikrometru. Optická vlnoplocha záření by neměla po odrazu od hlavního a sekundárního zrcadla družice vykazovat větší odchylky než 6 mikrometrů od ideálního stavu.

Původní označení této evropské mise bylo FIRST (Far Infra-Red and Sub-Millimeter Space Telescope). Jak vyplývá z názvu, družice bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Hmotnost družice bude 3300 kg. Kromě dalekohledu typu Ritchey-Chretien o průměru 3,5 m budou na palubě družice 3 vědecké přístroje, chlazené heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Jedná se o přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer) a SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver).

Družice Planck
Družice Planck

Start družice Herschel se uskuteční pomocí nosné rakety Ariane 5 společně s další evropskou družicí Planck. Jejím hlavním úkolem bude studium rozložení mikrovlnného záření o teplotě 2,725 K (tzv. reliktního záření), pocházejícího z doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 380 000 roků. Naváže tak na výzkumy, které již dříve prováděly družice COBE (1990) a WMAP (2002 až 2005). Družice Planck bude schopna registrovat odchylky teploty s přesností jedné pětimilióntiny stupně!

Zdroj: spacenews.ru a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »