Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Družice Herschel
Družice Herschel
V laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.

Podle vyjádření vědců je ideálně hladký povrch zrcadla jednou z hlavních podmínek jeho efektivní práce. Zrcadlo o průměru 3,5 m se stane částí dalekohledu evropské astronomické družice Herschel Space Observatory, jejíž start je naplánován na únor 2007. V současné době má největší zrcadlo nejznámější kosmický dalekohled - americký Hubblův kosmický teleskop HST. Jeho zrcadlo má průměr 2,4 m a dalekohled obíhá kolem Země od roku 1990.

Družice Herschel bude navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačné straně, než je Slunce.

Hlavním cílem družice Herschel bude pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku, studium interakce hvězd s okolním prostředím, určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců apod. Při výzkumu vesmíru hraje velikost objektivu družice velkou roli: čím větší objektiv (zrcadlo) družice, tím vzdálenější objekty je možno pozorovat.

Ke konečnému vybroušení bylo zrcadlo převezeno v červnu 2004 z francouzského města Toulouse do Finska. Během broušení se hmotnost zrcadla snížila ze 720 kg na 240 kg. Celková hmotnost dalekohledu družice Herschel bude 315 kg. Po vybroušení zrcadla do parabolické plochy (tloušťka byla přitom snížena o 3 mm) činily odchylky povrchu zrcadla od ideální plochy přibližně 170 mikrometrů. Po následném leštění se měly tyto odchylky snížit až na 1,5 mikrometru. Optická vlnoplocha záření by neměla po odrazu od hlavního a sekundárního zrcadla družice vykazovat větší odchylky než 6 mikrometrů od ideálního stavu.

Původní označení této evropské mise bylo FIRST (Far Infra-Red and Sub-Millimeter Space Telescope). Jak vyplývá z názvu, družice bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Hmotnost družice bude 3300 kg. Kromě dalekohledu typu Ritchey-Chretien o průměru 3,5 m budou na palubě družice 3 vědecké přístroje, chlazené heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Jedná se o přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer) a SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver).

Družice Planck
Družice Planck

Start družice Herschel se uskuteční pomocí nosné rakety Ariane 5 společně s další evropskou družicí Planck. Jejím hlavním úkolem bude studium rozložení mikrovlnného záření o teplotě 2,725 K (tzv. reliktního záření), pocházejícího z doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 380 000 roků. Naváže tak na výzkumy, které již dříve prováděly družice COBE (1990) a WMAP (2002 až 2005). Družice Planck bude schopna registrovat odchylky teploty s přesností jedné pětimilióntiny stupně!

Zdroj: spacenews.ru a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »