Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Několik zajímavostí z kosmonautiky

Několik zajímavostí z kosmonautiky

Čínský pilotovaný kosmický program

ShenZhou.jpg

Čínský pilotovaný kosmický program doznal v poslední době několika změn. Informoval o tom nedávno Qi Faren, vedoucí vývoje kosmických lodí Shen Zhou. Dříve se předpokládalo, že v období 2007-2009 budou vypuštěny 3 kosmické lodě (Shen Zhou 7, 8 a 9). Při startu Shen Zhou 7 se měl uskutečnit výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru - mimo palubu kosmické lodě. Další dvě kosmické lodě měly uskutečnit vzájemné spojení na oběžné dráze kolem Země.

Nový plán ponechává start kosmické lodě Shen Zhou 7 v roce 2007 a další tři starty jsou naplánovány až na rok 2010 (Shen Zhou 8, 9 a 10) v časových intervalech zhruba jednoho měsíce. Kosmická loď Shen Zhou 8 bude vypuštěna bez posádky a bude opatřena 2 spojovacími uzly. Rovněž bez posádky na palubě odstartuje kosmická loď Shen Zhou 9, která se v automatickém režimu spojí s dříve vypuštěnou lodí Shen Zhou 8. Dojde tak k vytvoření experimentální dvoumodulové kosmické stanice o hmotnosti kolem 16 tun. Dvou či tříčlennou posádku dopraví na její palubu kosmická loď Shen Zhou 10.

Další krok čínské kosmonautiky bude zaměřen na vypuštění kosmické laboratoře v roce 2020, která umožní kosmonautům dlouhodobě pracovat ve vesmíru a provádět zde vědecké výzkumy.

Připomeňme ještě, že první čínský kosmonaut Yang Li-Wei se vydal na oběžnou dráhu kolem Země 15. 10. 2003 na palubě kosmické lodě Shen Zhou 5. Na Zemi se vrátil po letu, trvajícím 21 hodin a 23 minut. O dva roky později byla vypuštěna kosmická loď Shen Zhou 6 s dvojicí kosmonautů Fei Junlong a Nie Haisheng. Jejich let trval 4 dny 19 hodin a 32 minuty.

Rusko a Francie vyvinou novou nosnou raketu

Rusko a Francie podepsaly v úterý 14. února 2006 v Moskvě dvě dohody o spolupráci v oblasti kosmonautiky. Podle první dohody bude ruská nosná raketa SOJUZ-ST od roku 2008 využívat ke startům také kosmodrom ESA na základně Kourou ve Francouzské Guyaně. Doposud byla tato raketa vypouštěna z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Za ruskou organizaci Roskosmos dohodu podepsal Anatolij Perminov a za organizaci Arianespace její generální ředitel Jean-Yves le Gall. První start rakety je předběžně naplánován na listopad 2008. Dohoda zatím počítá se čtyřmi starty.

Na základě druhé společné dohody budou Rusko a Francie spolupracovat na vývoji nové těžké nosné rakety URAL, která by měla od roku 2020 nahradit nynější francouzskou raketu Ariane-5. Na tento projekt bylo pro období do roku 2010 vyčleněno 200 miliónů euro. Nová raketa bude velmi ekonomická, spolehlivá a ekologicky bezpečná. Bude sloužit k vynášení různých nákladů a k obsluze a zásobování nejrůznějších kosmických systémů.

Rusko a Indonézie budou spolupracovat v kosmonautice

Rusko a Indonézie plánují stavbu kosmodromu na ostrově Biak, který se nachází u severovýchodního pobřeží ostrova Nová Guinea. Jak informuje ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na poslední vydání jakartského časopisu Gatra, vysocí představitelé vlád obou států se minulý týden dohodli na předběžných podmínkách výstavby kosmického centra. Podpis smlouvy o vzájemné spolupráci, týkající se tohoto projektu, se očekává během plánované červnové návštěvy prezidenta Indonézie, kterým je Susilo Bambang Yudhoyono, v Moskvě.

Výstavbu kosmodromu bude zajišťovat ruská letecko-kosmická společnost "Vozdušnyj start". Její prezident Anatolij Karpov sdělil, že tato společnost je připravena investovat do projektu 25 miliónů amerických dolarů. Kosmodrom bude mít výhodnou polohu v blízkosti rovníku, což umožní zvýšit kapacitu startujících raket.

V říjnu 2007 odstartuje na palubě kosmické lodi Sojuz první kosmonaut Indonézie, který krátkodobě navštíví Mezinárodní kosmickou stanici ISS. V současné době výběr adepta na kosmický let vrcholí. Do závěrečného kole se dostalo 8 zájemců, z nichž budou nakonec vybráni dva, kteří absolvují kosmický výcvik ve Hvězdném městečku. Jeden se pak vydá do vesmíru, druhý bude jeho náhradníkem. V osmičlenné skupině je i jedna žena, pětatřicetiletá inženýrka S. Vanajah.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki, chinanews.cn, spacenews.ru a www.arianespace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »