Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Několik zajímavostí z kosmonautiky

Několik zajímavostí z kosmonautiky

Čínský pilotovaný kosmický program

ShenZhou.jpg

Čínský pilotovaný kosmický program doznal v poslední době několika změn. Informoval o tom nedávno Qi Faren, vedoucí vývoje kosmických lodí Shen Zhou. Dříve se předpokládalo, že v období 2007-2009 budou vypuštěny 3 kosmické lodě (Shen Zhou 7, 8 a 9). Při startu Shen Zhou 7 se měl uskutečnit výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru - mimo palubu kosmické lodě. Další dvě kosmické lodě měly uskutečnit vzájemné spojení na oběžné dráze kolem Země.

Nový plán ponechává start kosmické lodě Shen Zhou 7 v roce 2007 a další tři starty jsou naplánovány až na rok 2010 (Shen Zhou 8, 9 a 10) v časových intervalech zhruba jednoho měsíce. Kosmická loď Shen Zhou 8 bude vypuštěna bez posádky a bude opatřena 2 spojovacími uzly. Rovněž bez posádky na palubě odstartuje kosmická loď Shen Zhou 9, která se v automatickém režimu spojí s dříve vypuštěnou lodí Shen Zhou 8. Dojde tak k vytvoření experimentální dvoumodulové kosmické stanice o hmotnosti kolem 16 tun. Dvou či tříčlennou posádku dopraví na její palubu kosmická loď Shen Zhou 10.

Další krok čínské kosmonautiky bude zaměřen na vypuštění kosmické laboratoře v roce 2020, která umožní kosmonautům dlouhodobě pracovat ve vesmíru a provádět zde vědecké výzkumy.

Připomeňme ještě, že první čínský kosmonaut Yang Li-Wei se vydal na oběžnou dráhu kolem Země 15. 10. 2003 na palubě kosmické lodě Shen Zhou 5. Na Zemi se vrátil po letu, trvajícím 21 hodin a 23 minut. O dva roky později byla vypuštěna kosmická loď Shen Zhou 6 s dvojicí kosmonautů Fei Junlong a Nie Haisheng. Jejich let trval 4 dny 19 hodin a 32 minuty.

Rusko a Francie vyvinou novou nosnou raketu

Rusko a Francie podepsaly v úterý 14. února 2006 v Moskvě dvě dohody o spolupráci v oblasti kosmonautiky. Podle první dohody bude ruská nosná raketa SOJUZ-ST od roku 2008 využívat ke startům také kosmodrom ESA na základně Kourou ve Francouzské Guyaně. Doposud byla tato raketa vypouštěna z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Za ruskou organizaci Roskosmos dohodu podepsal Anatolij Perminov a za organizaci Arianespace její generální ředitel Jean-Yves le Gall. První start rakety je předběžně naplánován na listopad 2008. Dohoda zatím počítá se čtyřmi starty.

Na základě druhé společné dohody budou Rusko a Francie spolupracovat na vývoji nové těžké nosné rakety URAL, která by měla od roku 2020 nahradit nynější francouzskou raketu Ariane-5. Na tento projekt bylo pro období do roku 2010 vyčleněno 200 miliónů euro. Nová raketa bude velmi ekonomická, spolehlivá a ekologicky bezpečná. Bude sloužit k vynášení různých nákladů a k obsluze a zásobování nejrůznějších kosmických systémů.

Rusko a Indonézie budou spolupracovat v kosmonautice

Rusko a Indonézie plánují stavbu kosmodromu na ostrově Biak, který se nachází u severovýchodního pobřeží ostrova Nová Guinea. Jak informuje ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na poslední vydání jakartského časopisu Gatra, vysocí představitelé vlád obou států se minulý týden dohodli na předběžných podmínkách výstavby kosmického centra. Podpis smlouvy o vzájemné spolupráci, týkající se tohoto projektu, se očekává během plánované červnové návštěvy prezidenta Indonézie, kterým je Susilo Bambang Yudhoyono, v Moskvě.

Výstavbu kosmodromu bude zajišťovat ruská letecko-kosmická společnost "Vozdušnyj start". Její prezident Anatolij Karpov sdělil, že tato společnost je připravena investovat do projektu 25 miliónů amerických dolarů. Kosmodrom bude mít výhodnou polohu v blízkosti rovníku, což umožní zvýšit kapacitu startujících raket.

V říjnu 2007 odstartuje na palubě kosmické lodi Sojuz první kosmonaut Indonézie, který krátkodobě navštíví Mezinárodní kosmickou stanici ISS. V současné době výběr adepta na kosmický let vrcholí. Do závěrečného kole se dostalo 8 zájemců, z nichž budou nakonec vybráni dva, kteří absolvují kosmický výcvik ve Hvězdném městečku. Jeden se pak vydá do vesmíru, druhý bude jeho náhradníkem. V osmičlenné skupině je i jedna žena, pětatřicetiletá inženýrka S. Vanajah.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki, chinanews.cn, spacenews.ru a www.arianespace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »