Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

ROKVISS.jpg
Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.

Ve druhé polovině ledna bude robot ROKVISS nainstalován na vnějším povrchu stanice ISS, kde bude muset prokázat svoji schopnost práce v podmínkách kosmického prostředí. Výrobce robota, německá organizace DLR, chce dokázat, že robota lze řídit ze Země v reálném čase a že je schopen pracovat v určitých situacích i automaticky.

"Jestli se nám to všechno povede, v budoucnu se pokusíme provádět ze Země i náročné a nebezpečné činnosti ve vesmíru, čímž bychom značně ulehčili práci kosmonautům. Tyto práce pak bude jednodušší provádět na dálku ze Země. Kromě toho se tak pro automatické mise do vzdálených oblastí vesmíru otevřou nové perspektivy díky použití inteligentních a neobyčejně pohyblivých robotů," vysvětluje Gerhard Herzinger, profesor Německé organizace pro letectví a kosmonautiku DLR v Oberpffafenhofenu poblíž Mnichova.

Počátkem prosince 2004 se německý robot ROKVISS podrobil úspěšným zkouškám na ruském kosmodromu Bajkonur. Dne 24. 12. 2004 odstartuje robot, umístěný na palubě další zásobovací lodi Progress M-51, pomocí nosné rakety Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici. Ve druhé polovině ledna posádka stanice provede jeho montáž na pojízdnou plošinu vně stanice. Předpokládá se, že v březnu 2005 budou zahájeny komplexní zkoušky robota. Prověrky bude řídit německá organizace DLR, která rovněž vývoj robota rovněž financuje z prostředků Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum.

Podrobnější informace naleznete například zde.

Zdroj: federalspace.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »