Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

ROKVISS.jpg
Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.

Ve druhé polovině ledna bude robot ROKVISS nainstalován na vnějším povrchu stanice ISS, kde bude muset prokázat svoji schopnost práce v podmínkách kosmického prostředí. Výrobce robota, německá organizace DLR, chce dokázat, že robota lze řídit ze Země v reálném čase a že je schopen pracovat v určitých situacích i automaticky.

"Jestli se nám to všechno povede, v budoucnu se pokusíme provádět ze Země i náročné a nebezpečné činnosti ve vesmíru, čímž bychom značně ulehčili práci kosmonautům. Tyto práce pak bude jednodušší provádět na dálku ze Země. Kromě toho se tak pro automatické mise do vzdálených oblastí vesmíru otevřou nové perspektivy díky použití inteligentních a neobyčejně pohyblivých robotů," vysvětluje Gerhard Herzinger, profesor Německé organizace pro letectví a kosmonautiku DLR v Oberpffafenhofenu poblíž Mnichova.

Počátkem prosince 2004 se německý robot ROKVISS podrobil úspěšným zkouškám na ruském kosmodromu Bajkonur. Dne 24. 12. 2004 odstartuje robot, umístěný na palubě další zásobovací lodi Progress M-51, pomocí nosné rakety Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici. Ve druhé polovině ledna posádka stanice provede jeho montáž na pojízdnou plošinu vně stanice. Předpokládá se, že v březnu 2005 budou zahájeny komplexní zkoušky robota. Prověrky bude řídit německá organizace DLR, která rovněž vývoj robota rovněž financuje z prostředků Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum.

Podrobnější informace naleznete například zde.

Zdroj: federalspace.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »