Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Družice Phobos-Grunt, nešťasný ruský projekt za účelem výzkumu Marsova měsíce Phobos, skončí v následujících pěti dnech v zemské atmosféře. Při svém zániku by mohla na zatím přesně neurčeném místě vykouzlit jasný bolid. Okamžik zániku družice se předpovídá na 15. ledna 2012 ve 22 hodin světového času s chybou 4 hodin. Mezitím se na družici zaměřují pozemští astrofotografové, aby získali poslední snímky jejího přeletu před zánikem.

Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012. Autor: Terry Legault
Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012.
Autor: Terry Legault
Phobos-Grunt je ruská družice, která byla vypuštěna 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur. Jejím cílem bylo přistání na Phobosu, jednom z marsovských měsíců, získání vzorků na Phobosově povrchu nebo výzkum marsovské atmosféry a principu vzniku známých marsovských prachových bouří. Ke smůle mise se ovšem po oddělení druhého stupně rakety nepodařilo zažehnout pohon navádějící družici k Marsu. Následujících asi 12 dní, kdy ještě existovala šance k navedení družice ke svému cíli, Rusové s družicí rovněž nenavázali spojení. Až 22. listopadu 2011 australská stanice ESA v Perthu uspěla, na další manévry už ale bylo pozdě. Rusové nyní ještě stále z dat získaných po opětovném navázání kontaktu zjišťují, kde mohla být závada.

Phobos-Grunt zůstal po nezdaru zmíněného manévru uvězněn na oběžné dráze Země, která satelit nyní vtahuje zpátky do zemské atmosféry. Podle současných výpočtů se ruský satelit dostane do "náručí pekla" okolo pondělí 15. ledna 2012 v 22 hodin UT +/- 4 hodiny. Průběžné zpřesnění okamžiku pádu můžete sledovat například na Spaceweather.com. Tam rovněž najdete i některé snímky přeletů družice nad různými kouty světa. Z České republiky pád nejspíš pozorovatelný nebude. Aktuální výpočet času a místa dopadu můžete najít na stránce www.spaceflight101.com.

Zdroje a související:
[1] Ruský projekt FOBOS-GRUNT (František Martinek)
[2] O FOBOS-GRUNT na RussianSpaceWeb.com
[3] O FOBOS-GRUNT na Kosmonautickém fóru




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »