Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Družice Phobos-Grunt, nešťasný ruský projekt za účelem výzkumu Marsova měsíce Phobos, skončí v následujících pěti dnech v zemské atmosféře. Při svém zániku by mohla na zatím přesně neurčeném místě vykouzlit jasný bolid. Okamžik zániku družice se předpovídá na 15. ledna 2012 ve 22 hodin světového času s chybou 4 hodin. Mezitím se na družici zaměřují pozemští astrofotografové, aby získali poslední snímky jejího přeletu před zánikem.

Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012. Autor: Terry Legault
Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012.
Autor: Terry Legault
Phobos-Grunt je ruská družice, která byla vypuštěna 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur. Jejím cílem bylo přistání na Phobosu, jednom z marsovských měsíců, získání vzorků na Phobosově povrchu nebo výzkum marsovské atmosféry a principu vzniku známých marsovských prachových bouří. Ke smůle mise se ovšem po oddělení druhého stupně rakety nepodařilo zažehnout pohon navádějící družici k Marsu. Následujících asi 12 dní, kdy ještě existovala šance k navedení družice ke svému cíli, Rusové s družicí rovněž nenavázali spojení. Až 22. listopadu 2011 australská stanice ESA v Perthu uspěla, na další manévry už ale bylo pozdě. Rusové nyní ještě stále z dat získaných po opětovném navázání kontaktu zjišťují, kde mohla být závada.

Phobos-Grunt zůstal po nezdaru zmíněného manévru uvězněn na oběžné dráze Země, která satelit nyní vtahuje zpátky do zemské atmosféry. Podle současných výpočtů se ruský satelit dostane do "náručí pekla" okolo pondělí 15. ledna 2012 v 22 hodin UT +/- 4 hodiny. Průběžné zpřesnění okamžiku pádu můžete sledovat například na Spaceweather.com. Tam rovněž najdete i některé snímky přeletů družice nad různými kouty světa. Z České republiky pád nejspíš pozorovatelný nebude. Aktuální výpočet času a místa dopadu můžete najít na stránce www.spaceflight101.com.

Zdroje a související:
[1] Ruský projekt FOBOS-GRUNT (František Martinek)
[2] O FOBOS-GRUNT na RussianSpaceWeb.com
[3] O FOBOS-GRUNT na Kosmonautickém fóru




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »