Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Nešťastný PHOBOS-GRUNT shoří v atmosféře

Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Ilustrační obrázek mise Phobos-Grunt
Družice Phobos-Grunt, nešťasný ruský projekt za účelem výzkumu Marsova měsíce Phobos, skončí v následujících pěti dnech v zemské atmosféře. Při svém zániku by mohla na zatím přesně neurčeném místě vykouzlit jasný bolid. Okamžik zániku družice se předpovídá na 15. ledna 2012 ve 22 hodin světového času s chybou 4 hodin. Mezitím se na družici zaměřují pozemští astrofotografové, aby získali poslední snímky jejího přeletu před zánikem.

Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012. Autor: Terry Legault
Snímek družice Phobos-Grunt vyfocený pozemským dalekohledem 1. ledna 2012.
Autor: Terry Legault
Phobos-Grunt je ruská družice, která byla vypuštěna 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur. Jejím cílem bylo přistání na Phobosu, jednom z marsovských měsíců, získání vzorků na Phobosově povrchu nebo výzkum marsovské atmosféry a principu vzniku známých marsovských prachových bouří. Ke smůle mise se ovšem po oddělení druhého stupně rakety nepodařilo zažehnout pohon navádějící družici k Marsu. Následujících asi 12 dní, kdy ještě existovala šance k navedení družice ke svému cíli, Rusové s družicí rovněž nenavázali spojení. Až 22. listopadu 2011 australská stanice ESA v Perthu uspěla, na další manévry už ale bylo pozdě. Rusové nyní ještě stále z dat získaných po opětovném navázání kontaktu zjišťují, kde mohla být závada.

Phobos-Grunt zůstal po nezdaru zmíněného manévru uvězněn na oběžné dráze Země, která satelit nyní vtahuje zpátky do zemské atmosféry. Podle současných výpočtů se ruský satelit dostane do "náručí pekla" okolo pondělí 15. ledna 2012 v 22 hodin UT +/- 4 hodiny. Průběžné zpřesnění okamžiku pádu můžete sledovat například na Spaceweather.com. Tam rovněž najdete i některé snímky přeletů družice nad různými kouty světa. Z České republiky pád nejspíš pozorovatelný nebude. Aktuální výpočet času a místa dopadu můžete najít na stránce www.spaceflight101.com.

Zdroje a související:
[1] Ruský projekt FOBOS-GRUNT (František Martinek)
[2] O FOBOS-GRUNT na RussianSpaceWeb.com
[3] O FOBOS-GRUNT na Kosmonautickém fóru




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »