Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Shepard úspěšně přistál!

New Shepard úspěšně přistál!

Start rakety New Shepard firmy Blue Origin
Autor: Blue Origin

Na počátku května letošního roku jsme vás prostřednictvím Kosmonautix.cz informovali o letu soukromé lodi New Shepard do výšky 90 kilometrů. Zatímco návratová kabina (ve které by jednou seděli turisté) se úspěšně vrátila na padácích, motorické přistání návratové sekce se nepodařilo kvůli ztrátě tlaku v hydraulickém okruhu. Blue Origin ale připravila vylepšený hydraulický systém, takže předevčírem, tedy 23. listopadu mohlo dojít k historickému okamžiku. Ke startu došlo v 11:21 místního času, tedy v 18:21 středoevropského času. Kabina dosáhla rychlosti Mach 3,72 a vystoupala do výšky 100,5 kilometru. O 500 metrů tak překonala tzv. Kármanovu hranici, která je oficiálně považována za začátek kosmického prostoru. Od včerejška tak mohou v Blue Origin tvrdit, že dostali svůj stroj do vesmíru.

Když začalo klesání, byly už od sebe obě části – návratová kabina i pohonný modul – odděleny. Zatímco kabina přistála v 18:32 na padácích, které se vystřelily ve výšce šesti kilometrů, pohonný modul musel ve výšce 1500 metrů nad zemí znovu zapálit svůj motor. Díky perfektnímu naprogramování přistávací sekvence došlo k měkkému přistání rychlostí 7 km/h.

Firma Blue Origin cílí v první řadě na kosmickou turistiku – jak jste mohli vidět ve výše přiloženém videu, její návratová kabina disponuje okny, která můžeme bez obav označit jako gigantická. Firma zatím příliš neuvažuje o letech na oběžnou dráhu, proto svou pozornost zaměřuje hlavně na znovupoužitelnost. Ta jim totiž může umožnit výrazné snížení nákladů.

https://www.astro.cz/admin/index.php?page=clanky&akce=new&id_rodic=35

Po nejnovějším úspěchu má firma ve svém portfoliu systém, který umožňuje dopravit kabinu na hranici vesmíru a následně s oběma částmi měkce přistát, takže je možné tyto díly znovu použít při dalších misí. Kontrola servis a dotankování je pochopitelně samozřejmostí. Tím se může zvýšit frekvence startů a snížit náklady na výrobu. K nespornému technickému úspěchu už Jeffu Bezosovi, zakladateli Blue Origin přes Twitter pogratuloval i jeho „konkurent, Elon Musk z firmy SpaceX.

Právě SpaceX se na první pohled nabízí ke srovnání. Také tato firma se snaží o motorické přistání. Rozdílů je tu ale hned několik. Prvním, méně důležitým, je velikost. Zatímco pohonná jednotka systému New Shepard měří na výšku nějakých 15 metrů, první stupeň rakety Falcon 9 má na výšku 41 metrů. Je jasné, se kterým tělesem se manévruje hůře. Ale zaměřme se na jiný, mnohem větší rozdíl. Jak jsme si již řekli, firma Blue Origin cílí na kosmickou turistiku, tedy na suborbitální skoky.

Takové raketě stačí letět kolmo vzhůru a pak jen padat dolů – místo přistání pak není daleko. Sice trochu zafunguje vliv větru a otáčení Země, ale to nejsou žádné extrémní změny. Naopak rakety, které míří na oběžnou dráhu začínají již pár sekund po startu sklápět svou špičku k horizontu a kromě výšky nabírají také (nebo spíše hlavně) vodorovnou rychlost – pro označení tohoto manévru se někdy používá anglický výraz „gravity turn“. Je jasné, že první stupeň takové rakety musí vynaložit mnohem větší úsilí na to, aby lokalizoval přistávací oblast a domanévroval na ni.

Dostat bez poškození na přistávací plochu stroj, který vylétl do 90 kilometrů je bezesporu úctyhodné a jde o významný pokrok ve znovupoužitelnosti, která může ve výsledku zamávat s trhem kosmické turistiky. Ostatní firmy v tomto oboru zatím spíše ztrácí dech – Virgin Galactics po loňské tragické havárii teprve dokončuje novou loď SpaceShipTwo, kterou budou čekat důkladné testy, suborbitální raketoplán Lynx od firmy X-Cor ještě neletěl ani jednou – všechny tyto indicie hrají do karet. Držme jim proto palce – dosáhli velkého technologického úspěchu, před který mse zaslouží smeknout klobouk.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vesmírná videa za březen a duben - start rakety New Shepard
[2] BlueOrigin.com
[3] TheVerge.com
[4] Kosmo.cz

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: New Shepard, Blue Origin


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »