Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nosná raketa SOJUZ-2 připravena ke startu

Nosná raketa SOJUZ-2 připravena ke startu

sojuz2.jpg
Z ruské Samary byla na kosmodrom Pleseck odeslána nová nosná raketa SOJUZ-2. Odborníci ji označují za "budoucnost kosmonautiky" - je schopna vynést na oběžnou dráhu kolem Země mnohem větší náklad než dosavadní varianty rakety Sojuz. Zatím neexistuje ve světě analogická raketa v této třídě.

Ivan Tjurin - vývojový pracovník-zámečník - je na 100 % přesvědčen, že nová nosná raketa úspěšně odstartuje. Celý svůj život Tjurin montuje rakety - odtud pramení jeho přesvědčení o absolutním úspěchu. Poslední úpravy, poslední kontejnery s nezbytným vybavením. Nosná raketa SOJUZ-2 - podle mnohých budoucnost ruské kosmonautiky - je připravena k přesunu na místo startu.

SOJUZ-2 patří do nové třídy raket, které jsou lehčí a ekonomičtější. Příprava ke startu nebude vyžadovat 40 techniků, ale postačí 15 osob. Nový Sojuz bude mít podstatně vyšší nosnou kapacitu. A za to se draze platí - cena za 1 kg nákladu se pohybuje mezi 20 až 30 tisíci dolary. "Jestli současná raketa Sojuz-FG vynese na nízkou kruhovou oběžnou dráhu kolem Země náklad o hmotnosti 7,3 tuny, SOJUZ-2 bude schopen při startu z kosmodromu Pleseck dopravit na stejnou dráhu náklad o hmotnosti 11 tun," potvrzuje Nikolaj Kirilin, generální ředitel CSKB-Progress.

Všechny součásti nové rakety jsou ruského původu. A možná právě zde má svůj původ jiné pojmenování rakety "Rus".

Své výsadní postavení by si měla raketa SOJUZ-2 udržet nejméně 15 let, než se objeví konkurenční rakety. V příštích letech by měla nahradit současné ruské nosné rakety Sojuz. Již nyní probíhají jednání o případných startech rakety z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Ale to je ještě vzdálená budoucnost. To nejdůležitější nyní je: doladit všechny systémy rakety SOJUZ-2 při prvním zkušebním letu. Ten je naplánován na 29. října 2004.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »