Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Kosmický skleník na palubě ISS
Autor: Roskosmos

Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.

To zdaleka nejsou první zkušenosti sovětských a ruských kosmonautů při pěstování rostlin ve stavu beztíže. Málokdo ví, že vesmírná botanika je ve skutečnosti starší než pilotované lety. První výzkumy vlivu mikrogravitace na rostliny se uskutečnily již v roce 1960. Na palubě kosmické lodi, jejímiž pasažéry byli psi Bělka a Strelka, se nacházela i semena několika zemědělských a okrasných rostlin.

Přítomnost člověka na palubě kosmické lodi přivedlo výzkumy na novou kvalitativní úroveň. Experimenty s vyššími rostlinami se prováděly na palubách všech sovětských a ruských orbitálních stanic. Již v roce 1979 se na stanici Saljut 6 objevily první „vesmírné květy“ – za 30 dnů vyrostly výhonky cibulek tulipánů do délky 50 cm a dosáhly stadia tvorby poupat.

Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace Autor: Roskosmos
Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace
Autor: Roskosmos
Nejintenzivnější sledování růstu a rozvoje vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu se provádělo na palubě orbitálního komplexu Mir, kde byl vůbec poprvé vytvořen automatický kosmický skleník Svět (jeho předchůdci Malachit, Ljutik, Oazis, Fiton a další nepracovali v automatickém režimu). Skleník Svět vznikl v rámci programu Interkosmos ve spolupráci s bulharskými odborníky. V období od roku 1990 do roku 2000 uskutečnili ruští kosmonauti 6 experimentů s pěstováním salátu a dalších salátových kultur, a také ředkvičky a pšenice.

Tyto zkušenosti umožnily vědcům z Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) v krátkém časovém období navrhnout a zhotovit kosmický skleník Lada za účelem experimentů se složitějšími rostlinami na palubě ruského segmentu ISS.

V letech 2002-2011 uskutečnili ruští kosmonauti ve skleníku Lada celkem 17 experimentů s rostlinami hrachu, pšenice, ječmene, ředkvičky a salátových kultur. Jedním z nejvýznamnějších výsledků je získání čtyř po sobě navazujících generací hrachu. Vůbec poprvé na světě bylo dokázáno, že různé rostliny mohou být dlouhou dobu – srovnatelnou s délkou pilotované expedice na Mars – pěstovány v podmínkách kosmického letu bez ztráty reprodukčních funkcí a přitom vytvářet životaschopná semena.

Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS Autor: NASA
Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS
Autor: NASA
A koncem roku 2014 ruská kosmonautka Jelena Serovová uskutečnila vlastní experiment – pokusila se v podmínkách beztížného stavu vypěstovat rostlinky z jablečných semínek. Experiment se zdařil – nehledě na absenci skleníku, pouze díky slunečnímu světlu a zvlhčované gáze se ve vesmíru poprvé objevily výhonky jabloně. „Na Marsu budou kvést jabloně,“ dodala s úsměvem Serovová.

Počátkem roku 2016 si mohla posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS poprvé přičichnout také k čerstvé květině – kosmonautům se podařilo vypěstovat oranžový květ cínie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] roscosmos.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Experiment, Mezinárodní kosmická stanice


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »