Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Kosmický skleník na palubě ISS
Autor: Roskosmos

Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.

To zdaleka nejsou první zkušenosti sovětských a ruských kosmonautů při pěstování rostlin ve stavu beztíže. Málokdo ví, že vesmírná botanika je ve skutečnosti starší než pilotované lety. První výzkumy vlivu mikrogravitace na rostliny se uskutečnily již v roce 1960. Na palubě kosmické lodi, jejímiž pasažéry byli psi Bělka a Strelka, se nacházela i semena několika zemědělských a okrasných rostlin.

Přítomnost člověka na palubě kosmické lodi přivedlo výzkumy na novou kvalitativní úroveň. Experimenty s vyššími rostlinami se prováděly na palubách všech sovětských a ruských orbitálních stanic. Již v roce 1979 se na stanici Saljut 6 objevily první „vesmírné květy“ – za 30 dnů vyrostly výhonky cibulek tulipánů do délky 50 cm a dosáhly stadia tvorby poupat.

Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace Autor: Roskosmos
Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace
Autor: Roskosmos
Nejintenzivnější sledování růstu a rozvoje vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu se provádělo na palubě orbitálního komplexu Mir, kde byl vůbec poprvé vytvořen automatický kosmický skleník Svět (jeho předchůdci Malachit, Ljutik, Oazis, Fiton a další nepracovali v automatickém režimu). Skleník Svět vznikl v rámci programu Interkosmos ve spolupráci s bulharskými odborníky. V období od roku 1990 do roku 2000 uskutečnili ruští kosmonauti 6 experimentů s pěstováním salátu a dalších salátových kultur, a také ředkvičky a pšenice.

Tyto zkušenosti umožnily vědcům z Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) v krátkém časovém období navrhnout a zhotovit kosmický skleník Lada za účelem experimentů se složitějšími rostlinami na palubě ruského segmentu ISS.

V letech 2002-2011 uskutečnili ruští kosmonauti ve skleníku Lada celkem 17 experimentů s rostlinami hrachu, pšenice, ječmene, ředkvičky a salátových kultur. Jedním z nejvýznamnějších výsledků je získání čtyř po sobě navazujících generací hrachu. Vůbec poprvé na světě bylo dokázáno, že různé rostliny mohou být dlouhou dobu – srovnatelnou s délkou pilotované expedice na Mars – pěstovány v podmínkách kosmického letu bez ztráty reprodukčních funkcí a přitom vytvářet životaschopná semena.

Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS Autor: NASA
Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS
Autor: NASA
A koncem roku 2014 ruská kosmonautka Jelena Serovová uskutečnila vlastní experiment – pokusila se v podmínkách beztížného stavu vypěstovat rostlinky z jablečných semínek. Experiment se zdařil – nehledě na absenci skleníku, pouze díky slunečnímu světlu a zvlhčované gáze se ve vesmíru poprvé objevily výhonky jabloně. „Na Marsu budou kvést jabloně,“ dodala s úsměvem Serovová.

Počátkem roku 2016 si mohla posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS poprvé přičichnout také k čerstvé květině – kosmonautům se podařilo vypěstovat oranžový květ cínie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] roscosmos.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Experiment, Mezinárodní kosmická stanice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »