Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Kosmický skleník na palubě ISS
Autor: Roskosmos

Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.

To zdaleka nejsou první zkušenosti sovětských a ruských kosmonautů při pěstování rostlin ve stavu beztíže. Málokdo ví, že vesmírná botanika je ve skutečnosti starší než pilotované lety. První výzkumy vlivu mikrogravitace na rostliny se uskutečnily již v roce 1960. Na palubě kosmické lodi, jejímiž pasažéry byli psi Bělka a Strelka, se nacházela i semena několika zemědělských a okrasných rostlin.

Přítomnost člověka na palubě kosmické lodi přivedlo výzkumy na novou kvalitativní úroveň. Experimenty s vyššími rostlinami se prováděly na palubách všech sovětských a ruských orbitálních stanic. Již v roce 1979 se na stanici Saljut 6 objevily první „vesmírné květy“ – za 30 dnů vyrostly výhonky cibulek tulipánů do délky 50 cm a dosáhly stadia tvorby poupat.

Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace Autor: Roskosmos
Kosmické obiloviny vypěstované ve stavu mikrogravitace
Autor: Roskosmos
Nejintenzivnější sledování růstu a rozvoje vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu se provádělo na palubě orbitálního komplexu Mir, kde byl vůbec poprvé vytvořen automatický kosmický skleník Svět (jeho předchůdci Malachit, Ljutik, Oazis, Fiton a další nepracovali v automatickém režimu). Skleník Svět vznikl v rámci programu Interkosmos ve spolupráci s bulharskými odborníky. V období od roku 1990 do roku 2000 uskutečnili ruští kosmonauti 6 experimentů s pěstováním salátu a dalších salátových kultur, a také ředkvičky a pšenice.

Tyto zkušenosti umožnily vědcům z Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) v krátkém časovém období navrhnout a zhotovit kosmický skleník Lada za účelem experimentů se složitějšími rostlinami na palubě ruského segmentu ISS.

V letech 2002-2011 uskutečnili ruští kosmonauti ve skleníku Lada celkem 17 experimentů s rostlinami hrachu, pšenice, ječmene, ředkvičky a salátových kultur. Jedním z nejvýznamnějších výsledků je získání čtyř po sobě navazujících generací hrachu. Vůbec poprvé na světě bylo dokázáno, že různé rostliny mohou být dlouhou dobu – srovnatelnou s délkou pilotované expedice na Mars – pěstovány v podmínkách kosmického letu bez ztráty reprodukčních funkcí a přitom vytvářet životaschopná semena.

Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS Autor: NASA
Kosmická cínie vykvetla na palubě ISS
Autor: NASA
A koncem roku 2014 ruská kosmonautka Jelena Serovová uskutečnila vlastní experiment – pokusila se v podmínkách beztížného stavu vypěstovat rostlinky z jablečných semínek. Experiment se zdařil – nehledě na absenci skleníku, pouze díky slunečnímu světlu a zvlhčované gáze se ve vesmíru poprvé objevily výhonky jabloně. „Na Marsu budou kvést jabloně,“ dodala s úsměvem Serovová.

Počátkem roku 2016 si mohla posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS poprvé přičichnout také k čerstvé květině – kosmonautům se podařilo vypěstovat oranžový květ cínie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] roscosmos.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Experiment, Mezinárodní kosmická stanice


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »