Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová evropská raketa nám brzy ukáže, co dokáže
Vít Straka Vytisknout článek

Nová evropská raketa nám brzy ukáže, co dokáže

Start rakety Vega v představě malíře. Autor: ESA
Start rakety Vega v představě malíře.
Autor: ESA
Od dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.

Přípravy k premiérovému startu nového nosiče, nazvaného Vega, započaly v listopadu na evropském kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), když byl na startovací rampu nainstalován jeho první stupeň. Záhy následovalo přidání zbylých tří stupňů, celkem je tedy Vega připravována jako nosič čtyřstupňový.

Raketa Vega. Autor: ESA
Raketa Vega.
Autor: ESA
Celá raketa před dvěma týdny podstoupila prozkoušení každičkého svého systému od řídících a naváděcích počítačů přes přenos telemetrie do řídícího střediska až k pohonnému systému, separační pyrotechnice a bezpečnostním systémům. Testování vyvrcholilo v pátek 13. ledna. Řídící středisko v tento den zapnulo veškeré systémy rakety Vega včetně tlakování pohonného systému čtvrtého stupně kvůli aktivaci ventilů jeho trysek (čtvrtý stupeň jako jediný spaluje tekuté palivo), systémy uvedlo do startovního módu a simulovalo předstartovní operace, poté převzal řízení věcí palubní software Vegy a simulovaly se různé letové situace. Všechny tyto testy dopadly na jedničku a raketa je tudíž připravena k premiérové misi.

První start nové evropské rakety je v plánu 9. února, Vega by v jeho závěru měla umístit na oběžnou dráhu celkem devět satelitů: italské oběžnice LARES a ALMASat-1 a sedm objektů CubeSat od studentů evropských univerzit.

Do startu ještě na řadu přijde instalace aerodynamického krytu se satelity na špici rakety, celková prověrka již kompletního startovacího systému a generálka odpočítávání ke startu.

Nová raketa Vega

Vega je nový systém dopravy na oběžnou dráhu Evropské kosmické agentury (ESA), ztělesněný malou, spolehlivou raketou, která má učinit cestování na orbit snadnější, rychlejší a (především) levnější. Je vyvíjena jako poměrně flexibilní nosič, který zvládne širokou škálu misí a typů nákladu. Co se týče nosnosti, Vega bude schopna vynést do kosmu 300 až 2500 kilogramů nákladu do výšky stovek kilometrů, mezi jejími možnostmi budou i mise na polární oběžnou dráhu. Konkrétní hodnota nosnosti pro určitou misi samozřejmě bude záležet na požadovaném typu a výšce oběžné dráhy. Vega je vysoká 30 metrů a široká tři metry. Netřeba snad zmiňovat, že premiérový start bude pro program Vega klíčový, jelikož v praxi prověří naprosto vše od pozemní infrastruktury po oddělení nákladu od posledního stupně na oběžné dráze. Nezbývá tedy, než držet palce.

Pro další informace o prvním letu Vegy sledujte astro.cz.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »