Start rakety Vega v představě malíře. Autor: ESAOd dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.
Přípravy k premiérovému startu nového nosiče, nazvaného Vega, započaly v listopadu na evropském kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), když byl na startovací rampu nainstalován jeho první stupeň. Záhy následovalo přidání zbylých tří stupňů, celkem je tedy Vega připravována jako nosič čtyřstupňový.
Raketa Vega. Autor: ESACelá raketa před dvěma týdny podstoupila prozkoušení každičkého svého systému od řídících a naváděcích počítačů přes přenos telemetrie do řídícího střediska až k pohonnému systému, separační pyrotechnice a bezpečnostním systémům. Testování vyvrcholilo v pátek 13. ledna. Řídící středisko v tento den zapnulo veškeré systémy rakety Vega včetně tlakování pohonného systému čtvrtého stupně kvůli aktivaci ventilů jeho trysek (čtvrtý stupeň jako jediný spaluje tekuté palivo), systémy uvedlo do startovního módu a simulovalo předstartovní operace, poté převzal řízení věcí palubní software Vegy a simulovaly se různé letové situace. Všechny tyto testy dopadly na jedničku a raketa je tudíž připravena k premiérové misi.
První start nové evropské rakety je v plánu 9. února, Vega by v jeho závěru měla umístit na oběžnou dráhu celkem devět satelitů: italské oběžnice LARES a ALMASat-1 a sedm objektů CubeSat od studentů evropských univerzit.
Do startu ještě na řadu přijde instalace aerodynamického krytu se satelity na špici rakety, celková prověrka již kompletního startovacího systému a generálka odpočítávání ke startu.
Nová raketa Vega
Vega je nový systém dopravy na oběžnou dráhu Evropské kosmické agentury (ESA), ztělesněný malou, spolehlivou raketou, která má učinit cestování na orbit snadnější, rychlejší a (především) levnější. Je vyvíjena jako poměrně flexibilní nosič, který zvládne širokou škálu misí a typů nákladu. Co se týče nosnosti, Vega bude schopna vynést do kosmu 300 až 2500 kilogramů nákladu do výšky stovek kilometrů, mezi jejími možnostmi budou i mise na polární oběžnou dráhu. Konkrétní hodnota nosnosti pro určitou misi samozřejmě bude záležet na požadovaném typu a výšce oběžné dráhy. Vega je vysoká 30 metrů a široká tři metry. Netřeba snad zmiňovat, že premiérový start bude pro program Vega klíčový, jelikož v praxi prověří naprosto vše od pozemní infrastruktury po oddělení nákladu od posledního stupně na oběžné dráze. Nezbývá tedy, než držet palce.
Pro další informace o prvním letu Vegy sledujte astro.cz.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4