Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová evropská raketa nám brzy ukáže, co dokáže
Vít Straka Vytisknout článek

Nová evropská raketa nám brzy ukáže, co dokáže

Start rakety Vega v představě malíře. Autor: ESA
Start rakety Vega v představě malíře.
Autor: ESA
Od dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.

Přípravy k premiérovému startu nového nosiče, nazvaného Vega, započaly v listopadu na evropském kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), když byl na startovací rampu nainstalován jeho první stupeň. Záhy následovalo přidání zbylých tří stupňů, celkem je tedy Vega připravována jako nosič čtyřstupňový.

Raketa Vega. Autor: ESA
Raketa Vega.
Autor: ESA
Celá raketa před dvěma týdny podstoupila prozkoušení každičkého svého systému od řídících a naváděcích počítačů přes přenos telemetrie do řídícího střediska až k pohonnému systému, separační pyrotechnice a bezpečnostním systémům. Testování vyvrcholilo v pátek 13. ledna. Řídící středisko v tento den zapnulo veškeré systémy rakety Vega včetně tlakování pohonného systému čtvrtého stupně kvůli aktivaci ventilů jeho trysek (čtvrtý stupeň jako jediný spaluje tekuté palivo), systémy uvedlo do startovního módu a simulovalo předstartovní operace, poté převzal řízení věcí palubní software Vegy a simulovaly se různé letové situace. Všechny tyto testy dopadly na jedničku a raketa je tudíž připravena k premiérové misi.

První start nové evropské rakety je v plánu 9. února, Vega by v jeho závěru měla umístit na oběžnou dráhu celkem devět satelitů: italské oběžnice LARES a ALMASat-1 a sedm objektů CubeSat od studentů evropských univerzit.

Do startu ještě na řadu přijde instalace aerodynamického krytu se satelity na špici rakety, celková prověrka již kompletního startovacího systému a generálka odpočítávání ke startu.

Nová raketa Vega

Vega je nový systém dopravy na oběžnou dráhu Evropské kosmické agentury (ESA), ztělesněný malou, spolehlivou raketou, která má učinit cestování na orbit snadnější, rychlejší a (především) levnější. Je vyvíjena jako poměrně flexibilní nosič, který zvládne širokou škálu misí a typů nákladu. Co se týče nosnosti, Vega bude schopna vynést do kosmu 300 až 2500 kilogramů nákladu do výšky stovek kilometrů, mezi jejími možnostmi budou i mise na polární oběžnou dráhu. Konkrétní hodnota nosnosti pro určitou misi samozřejmě bude záležet na požadovaném typu a výšce oběžné dráhy. Vega je vysoká 30 metrů a široká tři metry. Netřeba snad zmiňovat, že premiérový start bude pro program Vega klíčový, jelikož v praxi prověří naprosto vše od pozemní infrastruktury po oddělení nákladu od posledního stupně na oběžné dráze. Nezbývá tedy, než držet palce.

Pro další informace o prvním letu Vegy sledujte astro.cz.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »