Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové návrhy na lovce exoplanet
Petr Kubala Vytisknout článek

Nové návrhy na lovce exoplanet

New Worlds Observatory
New Worlds Observatory
Rick Lyon, pracující v NASA, dává dohromady už 28 let plány na kosmické observatoře, které by pátraly po planetách u cizích hvězd. Teprve nyní se ale jeho plány mohou stát realitou.

Rick Lyon a jeho kolegové pracují na studii k třem misím kosmických observatoří, zaměřených na hledání a výzkum exoplanet:

  • EPIC (Extrasolar Planetary Imaging Coronagraph)
  • NWO (New Worlds Observer)
  • XPC (eXtrasolar Planet Characterization)

V současné době známe více než 300 exoplanet. Drtivá většina z nich byla objevena nepřímo. Nejčastěji pozorováním tranzitu (přechodu planety přes hvězdu) nebo na základě spektra. Není divu, vždyť exoplaneta je nekompromisně přezářena světlem svého slunce. Je to asi stejné, jako bychom chtěli ze vzdálenosti několika kilometrů pozorovat světlušku poblíž majáku.

EPIC

EPIC počítá s poměrně slibnou technologií, který by měla zajistit velké množství objevů exoplanet o hmotnosti Jupiteru. Astronomové hodlají potlačit světlo mateřské hvězdy pomocí interferometrie.

NWO a XPC

NWO a XPC jsou zajímavějšími projekty, neboť se od nich očekávají objevy planet zemského typu, obíhající v zóně života. Oba dalekohledy by měly odstínit světlo mateřské hvězdy. NWO pomocí clony ve tvaru květiny má být schopen odhalit planetu, nacházející se v úhlové vzdálenosti jen 50 tisícin obloukové vteřiny. Cílem NWO má být nejen objevování exoplanet, ale také jejich chemická analýza.

XPC bude pracovat na podobném principu. Jeho parametry ale zatím nejsou známy .

Který z projektů nakonec vyhraje a kdy bude realizován? To zatím není zcela zřejmé. Plánů na kosmické lovce exoplanet je více. Většina těch ambiciózních je ale zatím pouze v úvahách. Nejblíže realizaci je dalekohled Kepler, který se má do vesmíru vydat už v únoru příštího roku.

Zdroj: sciencedaily.com




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »