Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Připravovaná evropská sonda ExoMars
Připravovaná evropská sonda ExoMars
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.

"Vybrané přístroje umožní další rozšíření našich znalostí o zajímavých terestrických planetách," říká Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA ve Washingtonu. "Mezinárodní spolupráce zahájí novou kapitolu planetárního výzkumu a umožní výraznou spoluúčast mezinárodní vědecké společnosti na budoucím výzkumu pomocí automatických kosmických sond i pilotovaných kosmických lodí."

LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
Americký přístroj Lander Radio-Science na evropské sondě ExoMars (zkráceně LaRa) bude využívat pozemní radioteleskopy sítě NASA s názvem DSN (Deep Space Network) ke sledování evropské sondy ExoMars. Tato mise, jejíž start je naplánován na rok 2016, se bude skládat z přistávací části, která bude provádět výzkum Marsu v místě přistání a z pojízdné laboratoře, která se bude přemísťovat v okolí stacionární sondy a provádět odběr vzorků horniny k detailní analýze.
Data předávaná z přistávacího modulu na Zemi přes síť pozemních radioteleskopů DSN poskytnou vědcům údaje k analýze variací délky dne na Marsu a k určení sklonu rotační osy planety. Tato data poskytnou astronomům další možnosti při studiu vnitřní struktury rudé planety včetně určení velikosti jejího jádra. Když zkombinují tyto údaje s daty, která získají přístroje na přistávacím modulu na povrchu Marsu, bude možno rozhodnout, zda je jádro planety Mars stále ještě alespoň zčásti tekuté. Data bude směrem k Zemi vysílat malá anténa o průměru 80 mm a hmotnosti 100 gramů. Cena americké části projektu je přibližně 6,6 miliónu dolarů.
   
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Druhý vybraný přístroj nese označení Strofio. Jedná se o unikátní hmotový spektrometr. Tento přístroj bude velmi přesně určovat hmotnosti atomů a molekul v okolí Merkuru, čímž umožní zjistit složení atmosféry planety. Přístroj tak bude studovat řídkou atmosféru, která je vytvářena z atomů a molekul vyražených z povrchu planety částicemi slunečního větru, což umožní nepřímo studovat složení povrchu planety Merkur.
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Aparatura Strofio bude významnou součástí souboru vědeckých přístrojů, připravených Italskou kosmickou agenturou ISA, které budou instalovány na palubě kosmické sondy ESA s názvem BepiColombo. Její start je naplánován na srpen roku 2013. Mise se bude skládat ze dvou samostatných částí. Japonsko postaví sondu k výzkumu magnetického pole Merkuru. Povrch planety a její vnitřní struktury bude studovat evropská sonda. Obě sondy budou obíhat kolem planety po odlišných oběžných drahách. Cena americké části projektu je přibližně 31,8 miliónu dolarů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »