Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Připravovaná evropská sonda ExoMars
Připravovaná evropská sonda ExoMars
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.

"Vybrané přístroje umožní další rozšíření našich znalostí o zajímavých terestrických planetách," říká Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA ve Washingtonu. "Mezinárodní spolupráce zahájí novou kapitolu planetárního výzkumu a umožní výraznou spoluúčast mezinárodní vědecké společnosti na budoucím výzkumu pomocí automatických kosmických sond i pilotovaných kosmických lodí."

LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
Americký přístroj Lander Radio-Science na evropské sondě ExoMars (zkráceně LaRa) bude využívat pozemní radioteleskopy sítě NASA s názvem DSN (Deep Space Network) ke sledování evropské sondy ExoMars. Tato mise, jejíž start je naplánován na rok 2016, se bude skládat z přistávací části, která bude provádět výzkum Marsu v místě přistání a z pojízdné laboratoře, která se bude přemísťovat v okolí stacionární sondy a provádět odběr vzorků horniny k detailní analýze.
Data předávaná z přistávacího modulu na Zemi přes síť pozemních radioteleskopů DSN poskytnou vědcům údaje k analýze variací délky dne na Marsu a k určení sklonu rotační osy planety. Tato data poskytnou astronomům další možnosti při studiu vnitřní struktury rudé planety včetně určení velikosti jejího jádra. Když zkombinují tyto údaje s daty, která získají přístroje na přistávacím modulu na povrchu Marsu, bude možno rozhodnout, zda je jádro planety Mars stále ještě alespoň zčásti tekuté. Data bude směrem k Zemi vysílat malá anténa o průměru 80 mm a hmotnosti 100 gramů. Cena americké části projektu je přibližně 6,6 miliónu dolarů.
   
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Druhý vybraný přístroj nese označení Strofio. Jedná se o unikátní hmotový spektrometr. Tento přístroj bude velmi přesně určovat hmotnosti atomů a molekul v okolí Merkuru, čímž umožní zjistit složení atmosféry planety. Přístroj tak bude studovat řídkou atmosféru, která je vytvářena z atomů a molekul vyražených z povrchu planety částicemi slunečního větru, což umožní nepřímo studovat složení povrchu planety Merkur.
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Aparatura Strofio bude významnou součástí souboru vědeckých přístrojů, připravených Italskou kosmickou agenturou ISA, které budou instalovány na palubě kosmické sondy ESA s názvem BepiColombo. Její start je naplánován na srpen roku 2013. Mise se bude skládat ze dvou samostatných částí. Japonsko postaví sondu k výzkumu magnetického pole Merkuru. Povrch planety a její vnitřní struktury bude studovat evropská sonda. Obě sondy budou obíhat kolem planety po odlišných oběžných drahách. Cena americké části projektu je přibližně 31,8 miliónu dolarů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »