Připravovaná evropská sonda ExoMarsNASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.
"Vybrané přístroje umožní další rozšíření našich znalostí o zajímavých terestrických planetách," říká Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA ve Washingtonu. "Mezinárodní spolupráce zahájí novou kapitolu planetárního výzkumu a umožní výraznou spoluúčast mezinárodní vědecké společnosti na budoucím výzkumu pomocí automatických kosmických sond i pilotovaných kosmických lodí."
LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
Americký přístroj Lander Radio-Science na evropské sondě ExoMars (zkráceně LaRa) bude využívat pozemní radioteleskopy sítě NASA s názvem DSN (Deep Space Network) ke sledování evropské sondy ExoMars. Tato mise, jejíž start je naplánován na rok 2016, se bude skládat z přistávací části, která bude provádět výzkum Marsu v místě přistání a z pojízdné laboratoře, která se bude přemísťovat v okolí stacionární sondy a provádět odběr vzorků horniny k detailní analýze.
Data předávaná z přistávacího modulu na Zemi přes síť pozemních radioteleskopů DSN poskytnou vědcům údaje k analýze variací délky dne na Marsu a k určení sklonu rotační osy planety. Tato data poskytnou astronomům další možnosti při studiu vnitřní struktury rudé planety včetně určení velikosti jejího jádra. Když zkombinují tyto údaje s daty, která získají přístroje na přistávacím modulu na povrchu Marsu, bude možno rozhodnout, zda je jádro planety Mars stále ještě alespoň zčásti tekuté. Data bude směrem k Zemi vysílat malá anténa o průměru 80 mm a hmotnosti 100 gramů. Cena americké části projektu je přibližně 6,6 miliónu dolarů.
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Druhý vybraný přístroj nese označení Strofio. Jedná se o unikátní hmotový spektrometr. Tento přístroj bude velmi přesně určovat hmotnosti atomů a molekul v okolí Merkuru, čímž umožní zjistit složení atmosféry planety. Přístroj tak bude studovat řídkou atmosféru, která je vytvářena z atomů a molekul vyražených z povrchu planety částicemi slunečního větru, což umožní nepřímo studovat složení povrchu planety Merkur.
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Aparatura Strofio bude významnou součástí souboru vědeckých přístrojů, připravených Italskou kosmickou agenturou ISA, které budou instalovány na palubě kosmické sondy ESA s názvem BepiColombo. Její start je naplánován na srpen roku 2013. Mise se bude skládat ze dvou samostatných částí. Japonsko postaví sondu k výzkumu magnetického pole Merkuru. Povrch planety a její vnitřní struktury bude studovat evropská sonda. Obě sondy budou obíhat kolem planety po odlišných oběžných drahách. Cena americké části projektu je přibližně 31,8 miliónu dolarů.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)