Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z družice Kepler

Novinky z družice Kepler

Družice Kepler
Družice Kepler
13. května 2009 začala družice Kepler pořizovat vědecká data. Po více než dvou měsících testování a kalibrací přístrojů sondy začala tedy plnit svůj 3,5 roku dlouhý úkol, hledání planet mimo naši sluneční soustavu.

Kepler se nyní (29. května 2009) nachází ve vzdálenosti 8,4 milionu km od Země na heliocentrické oběžné dráze.

Ve fázi kontinuálního pořizování fotometrie cca 100 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě je s družicí Kepler udržováno jen minimální spojení. Družice je záměrně ponechávána co nejvíce "v klidu", aby žádná aktivita nevnášela šum do pozorování. Řídící středisko NASA se se sondou spojuje 2x za týden a kontroluje správnou činnosti přístrojů. Získaná data jsou z družice stahována 1x za měsíc.

Jediná aktivita na družici mimo vlastního pozorování je pomalá rotace gyroskopického systému (tzv. reaction wheels), který udržuje správné natočení družice. Systém pomalu rotuje, aby kompenzoval vliv tlaku slunečního záření. Během několika dní se díky tomu ale v systému gyroskop - družice nahromadí moment hybnosti (dodaný slunečním větrem), který je třeba eliminovat. Každé 3 dny se tak reakční kola zpomalí téměř do klidu a zažehnou se krátce korekční trysky, které družici ustálí. Toto se děje automaticky, bez zásahu z řídícího střediska.

Nyní, při čekání na první vědecká data z družice, vědci v NASA Ames Research Center analyzují kalibrační data získaná během prvních dvou měsíců činnosti sondy. Ukazuje se, že fotometrie je velmi kvalitní a splňuje nároky kladené na tuto misi. Prozatím se vědcům podařilo v datech velmi snadno nalézt stovky zákrytových dvojhvězd a proměnných hvězd.

Podle zprávy Rogera Huntera, manažera projektu Kepler z 29. 5. 2009 Více na http://kepler.nasa.gov




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Benecko ohnisko 16mm

Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel

Další informace »