Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z družice Kepler

Novinky z družice Kepler

Družice Kepler
Družice Kepler
13. května 2009 začala družice Kepler pořizovat vědecká data. Po více než dvou měsících testování a kalibrací přístrojů sondy začala tedy plnit svůj 3,5 roku dlouhý úkol, hledání planet mimo naši sluneční soustavu.

Kepler se nyní (29. května 2009) nachází ve vzdálenosti 8,4 milionu km od Země na heliocentrické oběžné dráze.

Ve fázi kontinuálního pořizování fotometrie cca 100 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě je s družicí Kepler udržováno jen minimální spojení. Družice je záměrně ponechávána co nejvíce "v klidu", aby žádná aktivita nevnášela šum do pozorování. Řídící středisko NASA se se sondou spojuje 2x za týden a kontroluje správnou činnosti přístrojů. Získaná data jsou z družice stahována 1x za měsíc.

Jediná aktivita na družici mimo vlastního pozorování je pomalá rotace gyroskopického systému (tzv. reaction wheels), který udržuje správné natočení družice. Systém pomalu rotuje, aby kompenzoval vliv tlaku slunečního záření. Během několika dní se díky tomu ale v systému gyroskop - družice nahromadí moment hybnosti (dodaný slunečním větrem), který je třeba eliminovat. Každé 3 dny se tak reakční kola zpomalí téměř do klidu a zažehnou se krátce korekční trysky, které družici ustálí. Toto se děje automaticky, bez zásahu z řídícího střediska.

Nyní, při čekání na první vědecká data z družice, vědci v NASA Ames Research Center analyzují kalibrační data získaná během prvních dvou měsíců činnosti sondy. Ukazuje se, že fotometrie je velmi kvalitní a splňuje nároky kladené na tuto misi. Prozatím se vědcům podařilo v datech velmi snadno nalézt stovky zákrytových dvojhvězd a proměnných hvězd.

Podle zprávy Rogera Huntera, manažera projektu Kepler z 29. 5. 2009 Více na http://kepler.nasa.gov




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »