Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny Autor: NASA/CSA
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny
Autor: NASA/CSA
V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.

Kosmický dalekohled na palubě ISS je modifikovanou verzí dalekohledu Celestron CPC 925 (průměr 235 mm), typu Schmidt-Cassegrain. Pokud si budete chtít pořídit nemodifikovanou verzi tohoto dalekohledu, zaplatíte za něj (včetně montáže) asi 2 500 USD.

Kosmický dalekohled, který bude zapojen do systému ISERV, byl upraven ve středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama. Aby mohl sloužit k pozorování povrchu Země, byl nainstalován k jednomu z průzorů Window Observational Research Facility (WORF) v americkém modulu Destiny, který je součástí vesmírné stanice. Tímto dalekohledem bude docela dobře možné fotografovat i malé objekty na zemském povrchu. Z oběžné dráhy, po které se pohybuje kosmická stanice ISS, je možné vyfotografovat oblasti, na nichž žije 95 % populace obyvatel Země.

Část toku řeky Rio San Pablo  Autor: NASA
Část toku řeky Rio San Pablo
Autor: NASA
Dalekohled s označením ISERV (International Space Station SERVIR Environmental Research and Visualization System) nedávno pořídil první obrázky. Vůbec první fotografie byla pomocí tohoto dalekohledu pořízena 16. února 2013. Ne, nejedná se o obrovský kmen stromu! Na snímku je část toku řeky Rio San Pablo vlévající se do Golfo de Montijo, Veraguas, Panama.

Dalekohled ISERV Pathfinder je zamýšlen jako technická prověrka a zkouška s dlouhodobým cílem vývoje systému poskytujícího snímky rozvojovým zemím pro monitorování přírodních katastrof, systému varování před jejich výskytem a sledování změn životního prostředí.

Ve spojení s komerční kamerou bude dalekohled schopen pořizovat každou sekundu 3 až 7 snímků s vysokým rozlišením, celkem více než 100 snímků během průletu nad oblastí, na kterou se má zaměřit. Jedná se o automatizovaný systém, který bude pořizovat snímky vybraných regionů zemského povrchu.

Na palubu ISS byl dopraven již dříve (v červenci 2012), během zásobovací mise japonské dopravní lodi HTV-3. Do budoucna se počítá s umístěním obdobných dalekohledů na vnějším povrchu stanice, což umožní získávat mnohem kvalitnější data.

Při běžném provozu bude dalekohled dálkově řízen a kontrolován ze Země. Astronauti jej nebudou přímo ovládat, pouze občas zkontrolují jeho činnost. Jejich úkolem bude rovněž odstranění případných závad.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ISERV, Země, ISS


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »