Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový kosmický teleskop JWST čeká další odklad startu

Nový kosmický teleskop JWST čeká další odklad startu

Teleskop JWST při pozemních zkouškách
Autor: NASA

NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i k náhradě legendárního Hubbleova kosmického teleskopu HST měl být původně uveden do provozu koncem letošního roku, bohužel však musí čelit četným problémům.

Webbův kosmický teleskop bude nejvýkonnější vesmírnou observatoří, jaká kdy byla postavena – bude přibližně 100× citlivější než již zmiňovaný HST. Až bude dopraven do určeného pozorovacího stanoviště, poskytne astronomům například nevídaný pohled na první galaxie, které se zformovaly krátce po Velkém třesku.

Předcházející odklad byl oznámen v březnu letošního roku, kdy NASA prohlásila, že start teleskopu se nestihne v plánovaném termínu a uskuteční se nejdříve v květnu 2020 (předtím se počítalo se startem v říjnu 2018). Poslední zádrhele vyplynuly z rozmanitých lidských chyb, technických problémů a dokonce z „nadměrného optimismu“, jak uvedl Tom Young, vedoucí nezávislé revizní rady (IRB) zřízené NASA, která potvrdila značnou složitost a komplikovanost JWST.

Nový administrátor NASA Jim Bridenstine prohlásil na videokonferenci, že kosmický teleskop „čekají úžasné události, které jsme zatím nebyli schopni realizovat. Budeme studovat velmi vzdálené galaxie, jejichž světlo přichází z velmi dávných věků, z doby krátce po vzniku vesmíru.“ Bridenstine dodává: „Avšak občas nám složitost našich přístrojů neumožňuje postupovat tak rychle, jak bychom si přáli. Ale pracujeme, jdeme dopředu a nakonec dosáhneme úspěchu. Tak tomu bude i v případě JWST. Jsem si jistý, že to nakonec bude stát za to.“

V technické zprávě NASA se uvádí, že jeden z důvodů odkladu je, že bylo použito nesprávné řešení vyčištění ventilů pohonného systému. Další lidskou chybou byla nevhodná zkouška elektrických rozvodů, která způsobila překročení elektrického napětí působícího na použitá čidla.

Projekt teleskopu NASA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou byl již pod důkladným dohledem zákonodárců pro zvyšující se finanční náklady vzhledem k tomu, že počáteční rozpočet 3,5 miliardy dolarů vystoupal již na více než 8 miliard dolarů v době před ohlášením dalšího odkladu startu.

JWST v představě výtvarníka Autor: NASA
JWST v představě výtvarníka
Autor: NASA
Janes Webb Space Telescope je pojmenován po druhém administrátoru NASA, který byl ve funkci v letech 1961 až 1968. „Webbův teleskop poskytne při výzkumu mimořádně vědecký potenciál a rozhodující úlohu v zachování vedoucího postavení USA v astronomii a astrofyzice,“ říká Tom Young. „Zajišťování funkce každé součástky Webbova kosmického teleskopu ještě před jeho vysláním do kosmického prostoru je rozhodující pro jeho úspěch.“

Webbův kosmický teleskop právem patřící ke světové špičce poskytne vědecké výsledky od detekce světla prvních hvězd a galaxií v mladém a vzdáleném vesmíru až ke studiu atmosfér exoplanet pro zjištění jejich obyvatelnosti. Nová data nejen vrhnou nové světlo na mnoho vesmírných záhad, ale také doplní a ještě povýší objevy dalších astrofyzikálních projektů.

Webbův teleskop bude rozkládací ve stylu origami kvůli startu pomocí rakety Ariane 5, jejíž aerodynamický kryt má průměr 5 metrů. Po startu uskuteční observatoř komplikované a technicky velmi náročné rozložení – což je jedna z nejkritičtějších částí cesty teleskopu na svoji definitivní dráhu v okolí Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země, v opačném směru, než se nachází Slunce. Když bude dalekohled zcela rozvinut, jeho hlavní zrcadlo bude mít průměr 6,5 metru a celý komplex bude chráněn slunečním štítem velikosti tenisového kurtu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »