Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový kosmický teleskop JWST čeká další odklad startu

Nový kosmický teleskop JWST čeká další odklad startu

Teleskop JWST při pozemních zkouškách
Autor: NASA

NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i k náhradě legendárního Hubbleova kosmického teleskopu HST měl být původně uveden do provozu koncem letošního roku, bohužel však musí čelit četným problémům.

Webbův kosmický teleskop bude nejvýkonnější vesmírnou observatoří, jaká kdy byla postavena – bude přibližně 100× citlivější než již zmiňovaný HST. Až bude dopraven do určeného pozorovacího stanoviště, poskytne astronomům například nevídaný pohled na první galaxie, které se zformovaly krátce po Velkém třesku.

Předcházející odklad byl oznámen v březnu letošního roku, kdy NASA prohlásila, že start teleskopu se nestihne v plánovaném termínu a uskuteční se nejdříve v květnu 2020 (předtím se počítalo se startem v říjnu 2018). Poslední zádrhele vyplynuly z rozmanitých lidských chyb, technických problémů a dokonce z „nadměrného optimismu“, jak uvedl Tom Young, vedoucí nezávislé revizní rady (IRB) zřízené NASA, která potvrdila značnou složitost a komplikovanost JWST.

Nový administrátor NASA Jim Bridenstine prohlásil na videokonferenci, že kosmický teleskop „čekají úžasné události, které jsme zatím nebyli schopni realizovat. Budeme studovat velmi vzdálené galaxie, jejichž světlo přichází z velmi dávných věků, z doby krátce po vzniku vesmíru.“ Bridenstine dodává: „Avšak občas nám složitost našich přístrojů neumožňuje postupovat tak rychle, jak bychom si přáli. Ale pracujeme, jdeme dopředu a nakonec dosáhneme úspěchu. Tak tomu bude i v případě JWST. Jsem si jistý, že to nakonec bude stát za to.“

V technické zprávě NASA se uvádí, že jeden z důvodů odkladu je, že bylo použito nesprávné řešení vyčištění ventilů pohonného systému. Další lidskou chybou byla nevhodná zkouška elektrických rozvodů, která způsobila překročení elektrického napětí působícího na použitá čidla.

Projekt teleskopu NASA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou byl již pod důkladným dohledem zákonodárců pro zvyšující se finanční náklady vzhledem k tomu, že počáteční rozpočet 3,5 miliardy dolarů vystoupal již na více než 8 miliard dolarů v době před ohlášením dalšího odkladu startu.

JWST v představě výtvarníka Autor: NASA
JWST v představě výtvarníka
Autor: NASA
Janes Webb Space Telescope je pojmenován po druhém administrátoru NASA, který byl ve funkci v letech 1961 až 1968. „Webbův teleskop poskytne při výzkumu mimořádně vědecký potenciál a rozhodující úlohu v zachování vedoucího postavení USA v astronomii a astrofyzice,“ říká Tom Young. „Zajišťování funkce každé součástky Webbova kosmického teleskopu ještě před jeho vysláním do kosmického prostoru je rozhodující pro jeho úspěch.“

Webbův kosmický teleskop právem patřící ke světové špičce poskytne vědecké výsledky od detekce světla prvních hvězd a galaxií v mladém a vzdáleném vesmíru až ke studiu atmosfér exoplanet pro zjištění jejich obyvatelnosti. Nová data nejen vrhnou nové světlo na mnoho vesmírných záhad, ale také doplní a ještě povýší objevy dalších astrofyzikálních projektů.

Webbův teleskop bude rozkládací ve stylu origami kvůli startu pomocí rakety Ariane 5, jejíž aerodynamický kryt má průměr 5 metrů. Po startu uskuteční observatoř komplikované a technicky velmi náročné rozložení – což je jedna z nejkritičtějších částí cesty teleskopu na svoji definitivní dráhu v okolí Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země, v opačném směru, než se nachází Slunce. Když bude dalekohled zcela rozvinut, jeho hlavní zrcadlo bude mít průměr 6,5 metru a celý komplex bude chráněn slunečním štítem velikosti tenisového kurtu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »