Nový kosmický teleskop JWST čeká další odklad startu
Autor: NASA
NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i k náhradě legendárního Hubbleova kosmického teleskopu HST měl být původně uveden do provozu koncem letošního roku, bohužel však musí čelit četným problémům.
Webbův kosmický teleskop bude nejvýkonnější vesmírnou observatoří, jaká kdy byla postavena – bude přibližně 100× citlivější než již zmiňovaný HST. Až bude dopraven do určeného pozorovacího stanoviště, poskytne astronomům například nevídaný pohled na první galaxie, které se zformovaly krátce po Velkém třesku.
Předcházející odklad byl oznámen v březnu letošního roku, kdy NASA prohlásila, že start teleskopu se nestihne v plánovaném termínu a uskuteční se nejdříve v květnu 2020 (předtím se počítalo se startem v říjnu 2018). Poslední zádrhele vyplynuly z rozmanitých lidských chyb, technických problémů a dokonce z „nadměrného optimismu“, jak uvedl Tom Young, vedoucí nezávislé revizní rady (IRB) zřízené NASA, která potvrdila značnou složitost a komplikovanost JWST.
Nový administrátor NASA Jim Bridenstine prohlásil na videokonferenci, že kosmický teleskop „čekají úžasné události, které jsme zatím nebyli schopni realizovat. Budeme studovat velmi vzdálené galaxie, jejichž světlo přichází z velmi dávných věků, z doby krátce po vzniku vesmíru.“ Bridenstine dodává: „Avšak občas nám složitost našich přístrojů neumožňuje postupovat tak rychle, jak bychom si přáli. Ale pracujeme, jdeme dopředu a nakonec dosáhneme úspěchu. Tak tomu bude i v případě JWST. Jsem si jistý, že to nakonec bude stát za to.“
V technické zprávě NASA se uvádí, že jeden z důvodů odkladu je, že bylo použito nesprávné řešení vyčištění ventilů pohonného systému. Další lidskou chybou byla nevhodná zkouška elektrických rozvodů, která způsobila překročení elektrického napětí působícího na použitá čidla.
Projekt teleskopu NASA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou byl již pod důkladným dohledem zákonodárců pro zvyšující se finanční náklady vzhledem k tomu, že počáteční rozpočet 3,5 miliardy dolarů vystoupal již na více než 8 miliard dolarů v době před ohlášením dalšího odkladu startu.
Autor: NASA
Webbův kosmický teleskop právem patřící ke světové špičce poskytne vědecké výsledky od detekce světla prvních hvězd a galaxií v mladém a vzdáleném vesmíru až ke studiu atmosfér exoplanet pro zjištění jejich obyvatelnosti. Nová data nejen vrhnou nové světlo na mnoho vesmírných záhad, ale také doplní a ještě povýší objevy dalších astrofyzikálních projektů.
Webbův teleskop bude rozkládací ve stylu origami kvůli startu pomocí rakety Ariane 5, jejíž aerodynamický kryt má průměr 5 metrů. Po startu uskuteční observatoř komplikované a technicky velmi náročné rozložení – což je jedna z nejkritičtějších částí cesty teleskopu na svoji definitivní dráhu v okolí Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země, v opačném směru, než se nachází Slunce. Když bude dalekohled zcela rozvinut, jeho hlavní zrcadlo bude mít průměr 6,5 metru a celý komplex bude chráněn slunečním štítem velikosti tenisového kurtu.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
