Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

Kosmický dopravní systém Pegasus
Kosmický dopravní systém Pegasus
V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po "neviditelných" černých dírách. Start je naplánován na 13. června 2012 z atolu Kwajalein (Marshall Islands). Vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země zajistí společnost Orbital Sciences Corporation prostřednictvím rakety Pegasus, která bude při startu upevněna pod trupem letounu L-1011 "Stargazer".

Letoun vystoupá pomocí vlastních motorů do výšky zhruba 12 km, kde dojde k uvolnění rakety a k zážehu jejích motorů. Raketa dopraví družici o hmotnosti 360 kg na dráhu kolem Země ve výšce 550 až 600 km nad zemským povrchem, se sklonem 6° k rovníku. NuSTAR je malá družice vyrobená pod vedením California Institute of Technology, Pasadena a NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena.

Družice bude pozorovat většinu z nejteplejších, nejhustějších a nejenergetičtějších objektů ve vesmíru včetně černých děr, jejich vysokorychlostní výtrysky částic, mimořádně husté neutronové hvězdy, pozůstatky po výbuchu supernov, ale také například Slunce. Pozorování bude provádět v oboru rentgenového záření o vysokých energiích (5 až 80 keV), s mnohem vyšší citlivostí a rozlišením než kterékoliv jiné doposud vypuštěné družice. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se superhmotné černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.

Výsledky pozorování družice NuSTAR by měly poskytnout odpovědi na některé základní otázky: Jaké je prostorové rozložení černých děr ve vesmíru? Jak byly těžké chemické prvky vytvořeny při explozích velmi hmotných hvězd? Co je zdrojem energie mimořádně aktivních galaxií?

Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Na oběžnou dráhu bude družice dopravena ve složeném stavu. Následně se rozloží nosný stožár z délky 45 cm ve složeném stavu na pracovní délku 10 m, na jehož jednom konci je umístěn modul s optikou (na obrázku vpravo), v levé části jsou pak v ohniskové rovině umístěny detektory rentgenového záření. Při oběhu kolem Země bude stožár vystaven tepelnému namáhání a bude se prodlužovat (při oběhu nad denní polokoulí) a smršťovat (nad polokouli noční), čímž se budou detektory dostávat mimo ohniskovou rovinu. Aby se tak nestalo, je družice vybavena soustavou tří laserových čidel, která budou velmi přesně měřit vzdálenost optiky od ohniskové roviny a případné odchylky korigovat. Tento korekční systém bude schopen udržovat vzdálenost mezi optickým modulem a detektory záření s přesností na 1/10 tloušťky lidského vlasu.

Družice NuSTAR je vybavena dvěma identickými optickými moduly za účelem zvýšení citlivosti. Potřebnou energii bude družici dodávat panel slunečních článků.

Zdroj: www.nasa.gov a epo.sonoma.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »