Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze
Vít Straka Vytisknout článek

Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze

Augustinova komise ve Washingtonu
Augustinova komise ve Washingtonu
V květnu tohoto roku byla Obamovou administrativou sestavena nezávislá komise (pokřtěna "Augustinova" podle předsedy Normana Augustina) za účelem zhodnocení stavu americké kosmonautiky, jejích budoucích plánů a možností, jak se ubírat dále. V těchto dnech komise končí svůj úkol a přináší ne zrovna optimistické výsledky.

Rakety Ares
Rakety Ares
Dlouhodobý plán rozvoje americké kosmonautiky byl sestaven v roce 2003, po havárii raketoplánu Columbia. Předpokládá dokončení amerického segmentu Mezinárodní kosmické stanice a ukončení letů raketoplánů v roce 2010, o pět let později premiérový let nové rakety Ares 1 s kosmickou lodí Orion pro 4 astronauty. Lodě Orion měly být používány nejdříve na dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici a krátce po roce 2020 (po dokončení superrakety Ares 5) měly dostat americké astronauty zpátky na Měsíc, později možná na Mars. Pětiletá mezera mezi poslední misí raketoplánu a první misí Orionu měla být vyplněna smlouvou s Ruskem o dopravě Američanů na ISS na palubě ruských lodí Sojuz.

Verdikt, vyřčený členy Augustinovy komise 12. srpna ve Washingtonu, zněl ale jasně: tento plán je při současném rozpočtu NASA naprosto nereálný. K jeho uskutečnění v takovém rozsahu, jak je dosud plánováno, by bylo potřeba do roku 2020 dalších asi 50 miliard dolarů. Navíc NASA momentálně nemá peníze, aby se podílela na projektu Mezinárodní kosmické stanice po roce 2015. Partneři Ameriky (Rusko, Kanada, Evropa a Japonsko) sice chtějí i bez americké podpory stanici udržet v provozu a obydlenou kvůli výzkumům minimálně do roku 2020, stanice však podle názoru členů Augustinovy komise může být jen stěží řízena bez dohledu amerických středisek.

Letos na jaře navíc byly z rozpočtu NASA vyškrtnuty 3 miliardy dolarů ročně, potřebné na vývoj rakety Ares 5. Pokud by tato částka byla zařazena zpět, situace by se zlepšila. Program by se dostal zpět do "sedla" a návrat astronautů na Měsíc by byl možný ve dvacátých letech tohoto století. Ovšem stále by to vyžadovalo opuštění ISS po roce 2015. A tady by nastala bezvýchodná situace. Raketa Ares 5 by nebyla k dispozici před rokem 2021 a lodě Orion, vynášené raketami Ares 1 by jednoduše neměly kam létat.

gpn-2000-001114.jpg
Komise také hodnotila možnost přidání dvou misí raketoplánů po roce 2011, aby se zmenšil schodek mezi ukončením provozu raketoplánů a premiérou nového prostředku. Kromě toho se také zaměřovala na variace průzkumu vzdálenějšího vesmíru astronauty. Místo na Měsíc by mohly být podniknuty výpravy k blízkozemním asteroidům, Měsíc by mohl být pouze obletěn stejně jako Mars, přičemž by mohly být vyvíjeny systémy pro přistání na jeho povrchu. Komise se ale usnesla, že Mars je pro lidstvo stále víceméně nedosažitelný.

Práce Augustinovy komise by měla být hotova koncem srpna. Tento orgán ale o ničem nerozhoduje, pro Obamovu administrativu je pouze poradcem, takže finální verze programu amerických pilotovaných letů do vesmíru je stále velkou neznámou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »