Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze
Vít Straka Vytisknout článek

Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze

Augustinova komise ve Washingtonu
Augustinova komise ve Washingtonu
V květnu tohoto roku byla Obamovou administrativou sestavena nezávislá komise (pokřtěna "Augustinova" podle předsedy Normana Augustina) za účelem zhodnocení stavu americké kosmonautiky, jejích budoucích plánů a možností, jak se ubírat dále. V těchto dnech komise končí svůj úkol a přináší ne zrovna optimistické výsledky.

Rakety Ares
Rakety Ares
Dlouhodobý plán rozvoje americké kosmonautiky byl sestaven v roce 2003, po havárii raketoplánu Columbia. Předpokládá dokončení amerického segmentu Mezinárodní kosmické stanice a ukončení letů raketoplánů v roce 2010, o pět let později premiérový let nové rakety Ares 1 s kosmickou lodí Orion pro 4 astronauty. Lodě Orion měly být používány nejdříve na dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici a krátce po roce 2020 (po dokončení superrakety Ares 5) měly dostat americké astronauty zpátky na Měsíc, později možná na Mars. Pětiletá mezera mezi poslední misí raketoplánu a první misí Orionu měla být vyplněna smlouvou s Ruskem o dopravě Američanů na ISS na palubě ruských lodí Sojuz.

Verdikt, vyřčený členy Augustinovy komise 12. srpna ve Washingtonu, zněl ale jasně: tento plán je při současném rozpočtu NASA naprosto nereálný. K jeho uskutečnění v takovém rozsahu, jak je dosud plánováno, by bylo potřeba do roku 2020 dalších asi 50 miliard dolarů. Navíc NASA momentálně nemá peníze, aby se podílela na projektu Mezinárodní kosmické stanice po roce 2015. Partneři Ameriky (Rusko, Kanada, Evropa a Japonsko) sice chtějí i bez americké podpory stanici udržet v provozu a obydlenou kvůli výzkumům minimálně do roku 2020, stanice však podle názoru členů Augustinovy komise může být jen stěží řízena bez dohledu amerických středisek.

Letos na jaře navíc byly z rozpočtu NASA vyškrtnuty 3 miliardy dolarů ročně, potřebné na vývoj rakety Ares 5. Pokud by tato částka byla zařazena zpět, situace by se zlepšila. Program by se dostal zpět do "sedla" a návrat astronautů na Měsíc by byl možný ve dvacátých letech tohoto století. Ovšem stále by to vyžadovalo opuštění ISS po roce 2015. A tady by nastala bezvýchodná situace. Raketa Ares 5 by nebyla k dispozici před rokem 2021 a lodě Orion, vynášené raketami Ares 1 by jednoduše neměly kam létat.

gpn-2000-001114.jpg
Komise také hodnotila možnost přidání dvou misí raketoplánů po roce 2011, aby se zmenšil schodek mezi ukončením provozu raketoplánů a premiérou nového prostředku. Kromě toho se také zaměřovala na variace průzkumu vzdálenějšího vesmíru astronauty. Místo na Měsíc by mohly být podniknuty výpravy k blízkozemním asteroidům, Měsíc by mohl být pouze obletěn stejně jako Mars, přičemž by mohly být vyvíjeny systémy pro přistání na jeho povrchu. Komise se ale usnesla, že Mars je pro lidstvo stále víceméně nedosažitelný.

Práce Augustinovy komise by měla být hotova koncem srpna. Tento orgán ale o ničem nerozhoduje, pro Obamovu administrativu je pouze poradcem, takže finální verze programu amerických pilotovaných letů do vesmíru je stále velkou neznámou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »