Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze
Augustinova komise ve WashingtonuV květnu tohoto roku byla Obamovou administrativou sestavena nezávislá komise (pokřtěna "Augustinova" podle předsedy Normana Augustina) za účelem zhodnocení stavu americké kosmonautiky, jejích budoucích plánů a možností, jak se ubírat dále. V těchto dnech komise končí svůj úkol a přináší ne zrovna optimistické výsledky.
Rakety AresDlouhodobý plán rozvoje americké kosmonautiky byl sestaven v roce 2003, po havárii raketoplánu Columbia. Předpokládá dokončení amerického segmentu Mezinárodní kosmické stanice a ukončení letů raketoplánů v roce 2010, o pět let později premiérový let nové rakety Ares 1 s kosmickou lodí Orion pro 4 astronauty. Lodě Orion měly být používány nejdříve na dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici a krátce po roce 2020 (po dokončení superrakety Ares 5) měly dostat americké astronauty zpátky na Měsíc, později možná na Mars. Pětiletá mezera mezi poslední misí raketoplánu a první misí Orionu měla být vyplněna smlouvou s Ruskem o dopravě Američanů na ISS na palubě ruských lodí Sojuz.
Verdikt, vyřčený členy Augustinovy komise 12. srpna ve Washingtonu, zněl ale jasně: tento plán je při současném rozpočtu NASA naprosto nereálný. K jeho uskutečnění v takovém rozsahu, jak je dosud plánováno, by bylo potřeba do roku 2020 dalších asi 50 miliard dolarů. Navíc NASA momentálně nemá peníze, aby se podílela na projektu Mezinárodní kosmické stanice po roce 2015. Partneři Ameriky (Rusko, Kanada, Evropa a Japonsko) sice chtějí i bez americké podpory stanici udržet v provozu a obydlenou kvůli výzkumům minimálně do roku 2020, stanice však podle názoru členů Augustinovy komise může být jen stěží řízena bez dohledu amerických středisek.
Letos na jaře navíc byly z rozpočtu NASA vyškrtnuty 3 miliardy dolarů ročně, potřebné na vývoj rakety Ares 5. Pokud by tato částka byla zařazena zpět, situace by se zlepšila. Program by se dostal zpět do "sedla" a návrat astronautů na Měsíc by byl možný ve dvacátých letech tohoto století. Ovšem stále by to vyžadovalo opuštění ISS po roce 2015. A tady by nastala bezvýchodná situace. Raketa Ares 5 by nebyla k dispozici před rokem 2021 a lodě Orion, vynášené raketami Ares 1 by jednoduše neměly kam létat.
Komise také hodnotila možnost přidání dvou misí raketoplánů po roce 2011, aby se zmenšil schodek mezi ukončením provozu raketoplánů a premiérou nového prostředku. Kromě toho se také zaměřovala na variace průzkumu vzdálenějšího vesmíru astronauty. Místo na Měsíc by mohly být podniknuty výpravy k blízkozemním asteroidům, Měsíc by mohl být pouze obletěn stejně jako Mars, přičemž by mohly být vyvíjeny systémy pro přistání na jeho povrchu. Komise se ale usnesla, že Mars je pro lidstvo stále víceméně nedosažitelný.
Práce Augustinovy komise by měla být hotova koncem srpna. Tento orgán ale o ničem nerozhoduje, pro Obamovu administrativu je pouze poradcem, takže finální verze programu amerických pilotovaných letů do vesmíru je stále velkou neznámou.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,