Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.

Doposud ještě nebyl v Evropě vypuštěn tak velký balón s tak těžkým vědeckým vybavením. Větry, vanoucí ve velkých výškách, budou unášet balón směrem k místu plánovaného přistání v oblasti mezi Kanadou a Aljaškou. Dřívější starty obdobných balónů, avšak s jiným vědeckým vybavením, například TIGER (Trans Iron Galactic Element Recorder), se uskutečnily z vědecké základny McMurdo v Antarktidě.

Dalekohled BLAST připravovali v průběhu několika let vědci z různých univerzit a vědeckých ústavů v USA, Kanadě, Velké Británii a Mexiku. Celý vědecký program sponzoruje NASA.

Hlavní vědecký pracovník projektu BLAST, Prof. Mark Devlin (University of Pennsylvanie) prohlásil, že "BLAST bude získávat informace a odpovědi na velmi důležité otázky, týkající se vzniku a vývoje hvězd, hvězdokup a galaxií. V průběhu experimentu budou také testovány nové technologie, které budou použity u budoucího evropského kosmického dalekohledu Herschel Space Observatory, jehož start je naplánován na rok 2007."

BLAST_start.jpg

"Vypuštění balónu takové velikosti s tak těžkým nákladem je mimořádně komplikované," říká Olle Norberg, ředitel zkušební základny Esrange. Posuďte sami. Balón má objem 1,2 miliónu metrů krychlových, průměr 140 metrů a výšku 120 metrů. Doba trvání letu se plánuje 5 až 7 dnů v letové výšce 38 až 40 km. Hmotnost dalekohledu o průměru 2 m je 1,5 tuny (po započtení technického vybavení 2,7 tuny).

Provedená vědecká měření pomocí přístrojů, vynesených do požadované výšky pomocí balónu, mají některé výhody ve srovnání s družicovými pozorováními. Vývoj zařízení trvá podstatně kratší dobu a rovněž finanční náklady jsou mnohonásobně nižší. Nevýhodou je kratší doba pozorování, avšak po vyhodnocení dat je možné experiment opakovat, případně k jeho pokračování změnit operativně metodiku výzkumu.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »