Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odpovědi velitele Mezinárodní kosmické stanice Andrewa Feustela českým dětem

Odpovědi velitele Mezinárodní kosmické stanice Andrewa Feustela českým dětem

Krtek v modulu Cupola na ISS
Autor: AV ČR/NASA

Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem. Do kosmu s Krtkem 2018, tisková zpráva z 2. srpna 2018

Akce programu Do kosmu s Krtkem byla určena mladým zájemcům o vesmír, kosmonautiku a moderní vědu. Vyzvali jsme české děti a mládež, zda chtějí znát odpověď např.  na to, jak žije Andrew Feustel a český Krteček astronaut na Mezinárodní vesmírné stanici či třeba, zda si astronaut může dát k obědu pizzu nebo hamburger.  Velitel Mezinárodní vesmírné stanice Andrew Feustel nyní odpověděl na 8 otázek, které organizátoři Do kosmu s Krtkem vybrali a poslali na palubu ISS. 

Otázky zaslané na ISS:

  1. Chtěl bych se zeptat Andrewa, jaké měl pocity, když poprvé startoval, a jaký měl nejnapínavější zážitek. (Lukáš Lizúch, 8 let)
  2. Dostávají astronauti peníze do pokladničky (výplatu) před startem nebo až po návratu po přistání? (David Urbánek, 6 let)
  3. Mám koťátko, které se jmenuje Flíček (stejně jako měl pan Dat ze Star Treku). Zajímalo by mě, zda by bylo možné mít ho na palubě ISS a jestli má i Drew nějakého domácího mazlíčka? (Klára Lenžová, 10 let)
  4. Rozbil jste už něco drahého na ISS? (Lukáš Juřina, 14 let)
  5. Chybí vám denní světlo? (Pavel Vítovec a spolužáci, ZŠ Masarykova, Klatovy)
  6. Objevil se u někoho nečekaný zdravotní problém? Máte preventivně vyoperované slepé střevo? A byli byste schopni vzájemného lékařského zákroku? (děti z MŠ Bohutín společně s paní učitelkou Štěpánkou Zákouckou)
  7. Musíte na ISS uklízet? (děti ze školy ve španělské Seville spolu s českým učitelem Tomášem Kalužou)
  8. Jak se můžu já, jakožto student z Česka, stát astronautem? (Petr Šťastný)  

Tu úplně nejzajímavější otázku, kterou ještě vybere sám astronaut Feustel po svém návratu, ocení organizátoři upomínkovým dárkem.

Odkaz na video se zodpovězenými otázkami: https://youtu.be/4ET7UXie4X0

­­­­­­­­­­­­­­­­­­_______________________________

Vzdělávací projekt DO KOSMU S KRTKEM 2018 navazuje na projekt Do kosmu s Krtkem, který vznikl při příležitosti letu amerického astronauta Andrewa Feustela v raketoplánu Endeavour v roce 2011, kdy vzal na palubu symbol mnoha generací - Krtka z pohádek Zdeňka Milera. Tou dobou už byl Andrew Feustel znám spojením s Českou republikou přes svoji manželku Indiru.

Současný Krteček astronaut je originální figurka, speciálně pro let do vesmíru vyrobená v družstvu umělecké výroby Moravská ústředna Brno. Je vysoký 10 cm a kvůli možnosti lepší vizuální komunikace je upraven jako prstový maňásek. V kabině kosmické lodě Sojuz MS-08 sloužil po startu jako “indikátor stavu beztíže”, proto je doplněn o poutko a malou karabinu. Karabinka také umožňuje zabezpečit figurku proti samovolnému poletování v kabině ISS a její případné ztrátě.

Krtek astronaut z roku 2011 po svém letu v raketoplánu Endeavour dodnes jezdí po přednáškách a setkáních s dětmi a je velmi oblíbený.

Kontakty:
Milan Halousek (Česká kosmická kancelář) - milan@halousek.eu, tel. 602 153 564
Pavel Suchan (Astronomický ústav AV ČR) - suchan@astro.cz, tel. 737 322 815
Lucie Fojtová (Hvězdárna a planetárium Brno) - lucie@fojtova.cz, tel. 602 185 980

DO KOSMU S KRTKEM 2018
Oficiální e-mail - info@krtek2018.cz
Informační web - www.krtek2018.cz
Facebook - www.facebook.com/krtekvkosmu
Twitter - www.twitter.com/KrtekDoKosmu
Instagram - www.instagram.com/dokosmuskrtkem2018

Na těchto stránkách jsou pravidelně zveřejňovány aktuality ze současného půlročního pobytu astronauta Andrewa Feustela spolu s Krtkem na Mezinárodní vesmírné stanici. Vyplatí se tak tyto zdroje sledovat - máme přímé napojení přes NASA a snažíme se maximálně o aktuálnost.

Tisková zpráva v DOC a PDF




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: ISS, Andrew Feustel, Do kosmu s Krtkem


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »