Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ohrožení Mezinárodní kosmické stanice orbitálním smetím si vyžádalo úhybný manévr
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrožení Mezinárodní kosmické stanice orbitálním smetím si vyžádalo úhybný manévr

Stanice ISS. Autor: NASA
Stanice ISS.
Autor: NASA
Nefunkční satelity nebo jejich zbytky na oběžné dráze jsou stále větším problémem a hrozbou aktuálním misím, díky radarovému monitorování nízké oběžné dráhy se však daří případné nebezpečí včas odhalit. Pozorným očím tento týden neunikl ani zbytek amerického satelitu na možné kolizní dráze se stále obydleným orbitálním komplexem a ten tak mohl včas satelitu uhnout. V uplynulých dnech se toho ale dělo více, pojďme se na tyto události podívat blíže.

Radary, monitorující kosmické smetí okolo Země, začaly v úterý 26. října bít na poplach: fragment amerického výzkumného satelitu ohrožuje Mezinárodní kosmickou stanici, šest zaměření objektu ukázalo vysokou pravděpodobnost kolize. Specialisté v řídících střediscích v Houstonu a Moskvě se proto rozhodli pro úhybný manévr, který vykoná svými motory nákladní loď Progress M-07M, v současné době připojená ke kosmické stanici.

Satelit UARS v nákladovém prostoru raketoplánu. Autor: mek.kosmo.cz
Satelit UARS v nákladovém prostoru raketoplánu.
Autor: mek.kosmo.cz
Deset minut před plánovaným zážehem přišly do Houstonu výsledky nejnovějších sledování objektu, jejichž závěry zněly jasně: objekt nepředstavuje nebezpečí, stanici mine asi o dva kilometry. Letový ředitel Derek Hassmann zaváhal, šest předchozích sledování fragmentu přece hlásilo vysoké nebezpečí. Po poradě s letovým ředitelem v Moskvě Hassmann rozhodl: manévr proveden bude. A tak byly 26. října ve 12:25 SELČ zapáleny na tři minuty motory lodi Progress a pozměnily dráhu stanice. Nepředpokládá se, že by tento manévr nějak výrazně ovlivnil nejbližší starty k ISS, především misi raketoplánu Discovery, která začne 1. listopadu (viz níže).

Objekt ohrožující stanici byl zbytkem dnes již nefunkčního amerického vědeckého satelitu UARS (Upper Atmosphere Research Satelite; satelit pro výzkum horních vrstev atmosféry), vypuštěného v září 1991 z paluby raketoplánu Discovery, provoz satelitu byl ukončen v prosinci 2005.

Úspěšná oprava raketoplánu

Technici v oblecích, ve kterých provedli výměnu ventilů. Autor: floridatoday.com
Technici v oblecích, ve kterých provedli výměnu ventilů.
Autor: floridatoday.com
Úspěchem byly korunovány také snahy techniků v Kennedyho kosmickém středisku o opravu netěsnosti v palivovém potrubí raketoplánu Discovery (viz článek). Na konci minulého týdne technici odčerpali toxické palivo z nádrží raketoplánu, potrubí vakuově vysušili a během víkendu vyměnili dva vnitřní ventily, podezřelé ze způsobení malého úniku par monomethylhydrazinu. Po dokončení prací a opětovném naplnění palivových nádrží proběhly testy, které ukázaly, že potrubí je teď dokonale utěsněno a nevykazuje stopy jakéhokoliv úniku. Co ho předtím způsobilo zůstává otázkou, při pracích na výměně ventilů totiž technici provedli také vizuální inspekce systému a neobjevili žádné poškození. Hlavním podezřelým podle nich zůstává možnost přechodné kontaminace dotyčného segmentu nečistotami.

Hlavní je, že problém je vyřešen a raketoplán dostal v pondělí 25. října při schůzce odpovědných manažerů NASA a spolupracujících firem oficiální povolení ke startu. Ten je v plánu v pondělí 1. listopadu ve 21:40 SEČ. Posádka raketoplánu by měla na floridský kosmodrom přiletět ve čtvrtek a zahájit poslední přípravy ke startu, oficiální odpočítávání začne v pátek 29. října ve 21:00 našeho času. V současné chvíli startu nic nestojí v cestě, kdyby se přece jen na poslední chvíli ještě něco pokazilo, start je možné uskutečnit do 7. listopadu, pak by se muselo čekat na další startovací okno do 1. prosince.

K ISS letí zásoby

Start lodi Progress. Autor: Roscosmos
Start lodi Progress.
Autor: Roscosmos
V pondělí 25. října se od modulu Pirs Mezinárodní kosmické stanice odpojila zásobovací loď Progress M-05M, kterou ke komplexu 1. května úspěšně připojil v nouzovém režimu pomocí manuálního ovládání tehdejší velitel ISS Oleg Kotov. Mise této lodi skončila a je na čase, aby uvolnila místo svému nástupci. Její nástupce se jmenuje Progress M-08M a byl vypuštěn z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-U ve středu 27. října v 17:11 SELČ. Start proběhl úspěšně a po devíti minutách se bezpilotní náklaďák odpoutal od třetího stupně nosné rakety a vyklopil a aktivoval komunikační antény a solární panely. Jeho výchozí dráha má parametry 242 krát 192 km. Po třech dnech precizních manévrů a dohánění stanice se k ní Progress připojí v sobotu 30. října v 18:39 našeho času.

Loď nese asi 2,5 tuny nákladu pro potřeby posádky komplexu i samotné stanice. Progress je naplněn 1272 kilogramy "suchého nákladu" (jídlo, zásoby, náhradní díly, vědecká výbava), dále taky 870 kilogramy paliva pro motory stanice, 226 kilogramy vody a 500 kilogramy kyslíku.

Na start lodi Progress se můžete podívat zde:

Na závěr jeden malý rekord: v pondělí 25. října se ISS stala nejdéle obydlenou základnou v kosmu, s 3644 dny od příletu první dlouhodobé posádky porazila ruskou stanici Mir. První dlouhodobá posádka na ISS dorazila 2. listopadu 2000, tedy skoro přesně před 10 lety.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »