Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ohrožení Mezinárodní kosmické stanice orbitálním smetím si vyžádalo úhybný manévr
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrožení Mezinárodní kosmické stanice orbitálním smetím si vyžádalo úhybný manévr

Stanice ISS. Autor: NASA
Stanice ISS.
Autor: NASA
Nefunkční satelity nebo jejich zbytky na oběžné dráze jsou stále větším problémem a hrozbou aktuálním misím, díky radarovému monitorování nízké oběžné dráhy se však daří případné nebezpečí včas odhalit. Pozorným očím tento týden neunikl ani zbytek amerického satelitu na možné kolizní dráze se stále obydleným orbitálním komplexem a ten tak mohl včas satelitu uhnout. V uplynulých dnech se toho ale dělo více, pojďme se na tyto události podívat blíže.

Radary, monitorující kosmické smetí okolo Země, začaly v úterý 26. října bít na poplach: fragment amerického výzkumného satelitu ohrožuje Mezinárodní kosmickou stanici, šest zaměření objektu ukázalo vysokou pravděpodobnost kolize. Specialisté v řídících střediscích v Houstonu a Moskvě se proto rozhodli pro úhybný manévr, který vykoná svými motory nákladní loď Progress M-07M, v současné době připojená ke kosmické stanici.

Satelit UARS v nákladovém prostoru raketoplánu. Autor: mek.kosmo.cz
Satelit UARS v nákladovém prostoru raketoplánu.
Autor: mek.kosmo.cz
Deset minut před plánovaným zážehem přišly do Houstonu výsledky nejnovějších sledování objektu, jejichž závěry zněly jasně: objekt nepředstavuje nebezpečí, stanici mine asi o dva kilometry. Letový ředitel Derek Hassmann zaváhal, šest předchozích sledování fragmentu přece hlásilo vysoké nebezpečí. Po poradě s letovým ředitelem v Moskvě Hassmann rozhodl: manévr proveden bude. A tak byly 26. října ve 12:25 SELČ zapáleny na tři minuty motory lodi Progress a pozměnily dráhu stanice. Nepředpokládá se, že by tento manévr nějak výrazně ovlivnil nejbližší starty k ISS, především misi raketoplánu Discovery, která začne 1. listopadu (viz níže).

Objekt ohrožující stanici byl zbytkem dnes již nefunkčního amerického vědeckého satelitu UARS (Upper Atmosphere Research Satelite; satelit pro výzkum horních vrstev atmosféry), vypuštěného v září 1991 z paluby raketoplánu Discovery, provoz satelitu byl ukončen v prosinci 2005.

Úspěšná oprava raketoplánu

Technici v oblecích, ve kterých provedli výměnu ventilů. Autor: floridatoday.com
Technici v oblecích, ve kterých provedli výměnu ventilů.
Autor: floridatoday.com
Úspěchem byly korunovány také snahy techniků v Kennedyho kosmickém středisku o opravu netěsnosti v palivovém potrubí raketoplánu Discovery (viz článek). Na konci minulého týdne technici odčerpali toxické palivo z nádrží raketoplánu, potrubí vakuově vysušili a během víkendu vyměnili dva vnitřní ventily, podezřelé ze způsobení malého úniku par monomethylhydrazinu. Po dokončení prací a opětovném naplnění palivových nádrží proběhly testy, které ukázaly, že potrubí je teď dokonale utěsněno a nevykazuje stopy jakéhokoliv úniku. Co ho předtím způsobilo zůstává otázkou, při pracích na výměně ventilů totiž technici provedli také vizuální inspekce systému a neobjevili žádné poškození. Hlavním podezřelým podle nich zůstává možnost přechodné kontaminace dotyčného segmentu nečistotami.

Hlavní je, že problém je vyřešen a raketoplán dostal v pondělí 25. října při schůzce odpovědných manažerů NASA a spolupracujících firem oficiální povolení ke startu. Ten je v plánu v pondělí 1. listopadu ve 21:40 SEČ. Posádka raketoplánu by měla na floridský kosmodrom přiletět ve čtvrtek a zahájit poslední přípravy ke startu, oficiální odpočítávání začne v pátek 29. října ve 21:00 našeho času. V současné chvíli startu nic nestojí v cestě, kdyby se přece jen na poslední chvíli ještě něco pokazilo, start je možné uskutečnit do 7. listopadu, pak by se muselo čekat na další startovací okno do 1. prosince.

K ISS letí zásoby

Start lodi Progress. Autor: Roscosmos
Start lodi Progress.
Autor: Roscosmos
V pondělí 25. října se od modulu Pirs Mezinárodní kosmické stanice odpojila zásobovací loď Progress M-05M, kterou ke komplexu 1. května úspěšně připojil v nouzovém režimu pomocí manuálního ovládání tehdejší velitel ISS Oleg Kotov. Mise této lodi skončila a je na čase, aby uvolnila místo svému nástupci. Její nástupce se jmenuje Progress M-08M a byl vypuštěn z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-U ve středu 27. října v 17:11 SELČ. Start proběhl úspěšně a po devíti minutách se bezpilotní náklaďák odpoutal od třetího stupně nosné rakety a vyklopil a aktivoval komunikační antény a solární panely. Jeho výchozí dráha má parametry 242 krát 192 km. Po třech dnech precizních manévrů a dohánění stanice se k ní Progress připojí v sobotu 30. října v 18:39 našeho času.

Loď nese asi 2,5 tuny nákladu pro potřeby posádky komplexu i samotné stanice. Progress je naplněn 1272 kilogramy "suchého nákladu" (jídlo, zásoby, náhradní díly, vědecká výbava), dále taky 870 kilogramy paliva pro motory stanice, 226 kilogramy vody a 500 kilogramy kyslíku.

Na start lodi Progress se můžete podívat zde:

Na závěr jeden malý rekord: v pondělí 25. října se ISS stala nejdéle obydlenou základnou v kosmu, s 3644 dny od příletu první dlouhodobé posádky porazila ruskou stanici Mir. První dlouhodobá posádka na ISS dorazila 2. listopadu 2000, tedy skoro přesně před 10 lety.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »