Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Discovery

Discovery smáčený deštěm v době zrušení startu
Discovery smáčený deštěm v době zrušení startu
Start mise STS-128 s nákladním modulem Leonardo, plným zásob a vybavení pro ISS, byl 25. srpna zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad mysem Canaveral.

7:33 Start byl oficiálně odložen o 24 hodin, další pokus se uskuteční zítra v 7:10 SELČ. Tímto vám děkujeme za pozornost a na přenos startu se můžete těšit zítra od 6:00.

7:30

Řídící středisko na mysu Canaveral
Řídící středisko na mysu Canaveral
Start byl oficiálně zrušen kvůli špatnému počasí v oblasti startu.

7:25 Probíhá závěrečné hlasování v řídících střediscích.

7:21 Nic není dokonalé, ani raketoplán. Aspoň ve zkratce se zmiňme o problémech, se kterými se musel Discovery vypořádat během příprav na start. Po misi Endeavour STS-127 probíhalo vyšetřování mohutného padání izolace z hlavní nádrže při startu a externí nádrž, která bude použita dnes, byla podrobena spoustě testů. V levém motoru SRB selhal ventil hydraulického systému, který řídí náklon těchto raket při startu. V samotném raketoplánu selhalo zařízení rozvodného systému. S tímto vším si musel technický tým poradit, než byl raketoplán připraven. Nyní je po technické stránce v dobrém stavu.

7:19 Druhý stupeň "bouřkového nebezpečí" okolo Kennedyho kosmického střediska byl zmírněn na první.

7:14 Stále čekáme na finální rozhodnutí o osudu tohoto pokusu o start. Letový ředitel Pete Nickolenko má ještě na rozhodnutí trochu času, jedinou možnou překážku představuje stále počasí.

7:05 Počasí na kosmodromu se podle posledních zpráv zlepšuje, uvidíme, zda-li se stihne umoudřit dostatečně rychle.

7:03 Při inspekci raketoplánu a startovací rampy před několika hodinami objevil technický tým vrstvu ledu na vodíkovém potrubí. Před malou chvílí bylo oznámeno, že to nepředstavuje žádnou překážku dnešnímu startu.

6:58

Celkem tři astronauté obsadí obytnou palubu
Celkem tři astronauté obsadí obytnou palubu
Snímek ukazuje posádku raketoplánu připravenou ke startu. Pro start i přistání jsou předepsány tyto oranžové kombinézy a přilby. Astronauté, počínaje velitelem, svá místa v kokpitu obsadili asi před 2 a půl hodinami.

6:54 Startovací rampu právě bičuje silný déšť, pokud se dnes start podaří, bude to o vlásek.

6:51 Nejsou hlášeny žádné technické potíže na startovacím komplexu, jedinou starost působí bouřková oblačnost, pohybující se v těsné blízkosti rampy. Rozhodnutí, zda povolit start, musí padnout zhruba do 35 minut, takže počasí se možná umoudří a budeme svědky oslňujícího nočního startu.

6:46 T-9 minut, oficiální odpočet se naposledy zastavil. Tato přestávka umožní oběma řídícím střediskům na mysu Canaveral i v Houstonu naposledy zhodnotit situaci a rozhodnout o osudu dnešního startu. Ten je v plánu v 7:36:04 SELČ.

6:39 Startovací rampu nyní opouští poslední skupina, která pomohla astronautům obsadit místa v kokpitu a uzavřela poklop raketoplánu. Po přípravách přístupového ramena startovací rampy k odsunutí odcházejí.

6:35 Jedinou a největší starostí je během příprav k dnešnímu startu počasí. Momentálně je porušeno celkem 5 bezpečnostních pravidel a údery blesků byly zaznamenány jen pár kilometrů od startovací rampy, přes oblast postupuje bouřková oblačnost.

6:30 Vítejte u našeho přenosu startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici. Kromě dopravy zásob a vybavení pro provoz a vědecké využití stanice dojde také k výměně člena posádky stanice. Nicole Stottová vystřídá Tima Kopru.

Doporučené odkazy:
Přenos na NASA TV

Zdroje:
Startovní blog NASA
Přenos na spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »