Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour

Endeavour na startovací rampě
Endeavour na startovací rampě
Start mise STS-127, která má doručit na Mezinárodní kosmickou stanici poslední část japonského modulu Kibo, byl 13. července zrušen kvůli špatnému počasí. Další pokus je v plánu 14. července v 00:51 SELČ, online přenos na astro.cz poběží od 23:30 - zde.

13. 7. 01:09: Pro dnešek vám děkujeme za pozornost a v přenosu startu STS-127 budeme pokračovat 13. 7. od 23:30.

01:04: Hlasování řídícího střediska je hotové a výsledkem je zrušení dnešního startu kvůli špatným meteorologickým podmínkám. Další pokus o start má následovat 14. července v 00:51 SELČ, tedy za necelých 24 hodin.

00:54: Stále čekáme na rozhodnutí NASA, zda dnes vypustit raketoplán Endeavour. Počasí v Kennedyho kosmickém středisku je opravdu na hraně.

00:44:

Mraky nad mysem Canaveral
Mraky nad mysem Canaveral
Na záběrech TV NASA jsou dobře patrné bouřkové mraky nad kosmodromem.

00:42: Oficiální odpočítávání je momentálně zastaveno v čase 9 minut do startu. V průběhu této přestávky musí dát souhlas ke startu manažerský tým mise, řídící středisko na mysu Canaveral, řídící středisko v Houstonu a posádka raketoplánu. Odpočítávání se má znova rozběhnout v 1:04, takže je stále na rozhodnutí dost času.

00:33: Raketoplán se nepotýká se žádnými technickými problémy a jediným rušivým elementem je zde počasí. Pokud by se musel raketoplán v případě problémů při startu vrátit do místa startu, potřebuje k tomu dobré podmínky, poblíž mysu Canaveral je stále bouřková oblačnost, údajně v této roční době na Floridě obvyklá.

00:24: Dnešní čas startu byl upřesněn na 1:13:54 SELČ, na západ od kosmodromu se stále nacházejí bouřkové mraky, jež porušují bezpečnostní pravidla NASA.

00:20: Odpočítávání se zastavilo v čase 9 minut do startu. Týmy v řídících střediscích čeká poslední hlasování, zda povolit či nepovolit start. Hlavním problémem zůstává počasí.

00:16:

Raketoplán na rampě
Raketoplán na rampě
Endeavour stojí na rampě 39A již od 31. května. 13. a 17.června byl jeho start zrušen kvůli únikům vodíku z externí nádrže skrz špatně usazený panel, připojující k ní ventilační potrubí. Včera byl start zrušen kvůli páteční bouři, při které dostala startovací rampa několik zásahů bleskem a NASA chtěla poskytnout svým technikům více času na prověrku systémů, které mohly být bleskem poškozeny. Naštěstí k žádným škodám nedošlo.

00:08: Odpočítávání ke startu se opět rozběhlo v čase T-20 minut. V následujících 11 minutách budou ke startu připravovány hlavní a záložní počítače raketoplánu, budou uzavřeny větrací ventily do kabiny. Poté bude oficiální odpočítávání opět zastaveno v čase T-9 minut.

00:07: Starosti působí letovému řediteli opět počasí. Severozápadně od Kennedyho kosmického střediska se pohybuje bouřková oblačnost. Meteorologové vše sledují.

00:03:

Tim Kopra obsazuje své místo na palubě raketoplánu
Tim Kopra obsazuje své místo na palubě raketoplánu
Posádka je již dávno usazena a připoutána na svých místech na palubě raketoplánu. Na pilotní palubě jsou zde velitel Mark Polansky, pilot Douglas Hurley a letoví specialisté Christopher Cassidy a Julie Payetteová. Zbývající 3 místa na obytné palubě obsadili letoví specialisté David Wolf, Thomas Marshburn a Timothy Kopra, který zůstane na ISS a nahradí japonského astronauta Koichiho Wakatu. Technici již uzavřeli poklop do kabiny raketoplánu a chystají se opustit rampu.

00:00: Vítejte u přímého přenosu startu raketoplánu Endeavour s poslední komponentou japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici. Tankování externí nádrže se dnes očekávaně obešlo bez úniku vodíku - provedené opravy byly úspěšné, jak ukázalo už zkušební tankování 1. července.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »