Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  OSIRIS-REx odebere vzorky z asteroidu

OSIRIS-REx odebere vzorky z asteroidu

Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx k odběru vzorků z asteroidu
Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx k odběru vzorků z asteroidu
NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova "utrhne" vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy a počátků života. Mise pojmenovaná OSIRIS-REx (což je zkratka celého názvu Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer) bude první americkou misí, jejímž úkolem bude dopravit na Zemi vzorky asteroidu. (Nepatrné množství materiálu z planetky Itokawa dopravila na Zemi pouze japonská sonda Hayabusa.)

Jedná se o automatickou misi, která, podobně jako další sondy, bude dláždit cestu budoucím kosmickým lodím s posádkou na palubě, ať už k planetkám či vzdálenějším vesmírným tělesům. NASA vybrala projekt OSIRIS-REx po vyhodnocení tří návrhů, z nichž zbývající dva rovněž zahrnovaly odběr vzorků, a to z odvrácené strany Měsíce a z povrchu planety Venuše.

Planetky jsou v podstatě zbytky z období formování Sluneční soustavy. Vytvářely se z pracho-plynného oblaku - z tzv. sluneční mlhoviny, ze které se po jejím smrštění před 4,5 miliardami roků vytvořilo Slunce, planety a další tělesa. Planetky obsahují původní materiál sluneční mlhoviny, který nám může říci mnoho o podmínkách v době zrodu naší planetární soustavy.

Po čtyřleté cestě vesmírem se sonda přiblíží v roce 2020 k blízkozemnímu asteroidu s označením 1999 RQ36. Ze vzdálenosti 5 km uskuteční komplexní podrobné mapování povrchu planetky. Vědecký tým pak vybere místo, kde sonda pomocí robotické ruky provede odběr vzorku. Postupně se bude přibližovat k vybrané lokalitě. Při letu v těsné blízkosti asteroidu natažená "ruka" odebere vzorek povrchové horniny o hmotnosti 60 gramů až 2 kilogramy, který v roce 2023 dopraví na Zemi. Finanční náklady na realizaci mise dosáhnou zhruba 800 miliónů dolarů.

Získané vzorky budou uloženy do návratového pouzdra, které přistane v roce 2023 na území amerického státu Utah. Konstrukce pouzdra bude podobná jako v případě sondy Stardust, která v roce 2006 dopravila na Zemi vůbec poprvé kometární vzorky, konkrétně částice z kómy komety Wild 2.

Planetka 1999 RQ36 měří na délku přibližně 580 m. Asteroid poněkud pozměněný časem představuje "momentku" z mládí naší Sluneční soustavy. Planetka je pravděpodobně bohatá na uhlík, důležitý chemický prvek v organických molekulách důležitých pro život. Organické molekuly byly objeveny ve vzorcích meteoritů a komet, což signalizuje, že některé ingredience života mohou být vytvářeny v kosmickém prostředí. Astronomové chtějí zjistit, zda jsou rovněž přítomny na asteroidu s označením 1999 RQ36.

"Tento asteroid je jakousi časovou schránkou (časovou konzervou) z období zrodu naší Sluneční soustavy a ohlašuje novou éru planetárního výzkumu," říká Jim Green (NASA, Planetary Science Division, Washington). "Poznatky z této mise nám také pomohou rozvinout metody k lepšímu určení drah asteroidů."

Podle současných pozorování existuje pravděpodobnost 1 : 1800, že se planetka v roce 2182 srazí se Zemí.

Logo projektu OSIRIS-REx - sondy NASA k odběru vzorku z povrchu asteroidu
Logo projektu OSIRIS-REx - sondy NASA k odběru vzorku z povrchu asteroidu
Sonda bude rovněž vůbec poprvé velmi přesně měřit tzv. "Jarkovského efekt". Jedná se o velmi malou sílu působící na planetku, vyvolanou zářením Slunce. Povrch planetky absorbuje sluneční záření a vyzařuje tuto energii v podobě tepla. Velmi malá síla působící po dlouhou dobu se sčítá, avšak není stejná v důsledku nepravidelného tvaru planetky, složení povrchu a rotace. To je důležité pro vědce, kteří počítají dráhy asteroidů a jejich přiblížení k Zemi, a kteří se smaží porozumět tomu, jakým způsobem může tento efekt ovlivnit dráhy planetek. Sonda OSIRIS-REx pomůže zpřesnit dráhu planetky 1999 RQ36 za účelem zjištění její trajektorie a k vypracování budoucí strategie ke zmírnění následků pravděpodobné srážky Země s vesmírným objektem.

Kromě zařízení na odběr vzorků horniny bude sonda vybavena souborem kamer, spektrometrem pro oblast viditelného a infračerveného záření, přístrojem pro měření tepelné emise a laserovým výškoměrem kanadské výroby.

Sonda OSIRIS-REx je třetí misí v rámci programu New Frontiers (nové hranice). První byla sonda New Horizons (nové horizonty) vypuštěná v lednu 2006. Soustavou Pluto-Charon prolétne v červenci 2015, následně zamíří k vybranému objektu Kuiperova pásu. Druhá mise s názvem Juno bude vypuštěna v srpnu 2011 a stane se první kosmickou sondou, která bude obíhat kolem planety Jupiter po polární dráze. Přitom bude studovat atmosféru této obří planety a stavbu jejího nitra.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »