OSIRIS-REx odebere vzorky z asteroidu
NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova "utrhne" vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy a počátků života. Mise pojmenovaná OSIRIS-REx (což je zkratka celého názvu Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer) bude první americkou misí, jejímž úkolem bude dopravit na Zemi vzorky asteroidu. (Nepatrné množství materiálu z planetky Itokawa dopravila na Zemi pouze japonská sonda Hayabusa.)
Jedná se o automatickou misi, která, podobně jako další sondy, bude dláždit cestu budoucím kosmickým lodím s posádkou na palubě, ať už k planetkám či vzdálenějším vesmírným tělesům. NASA vybrala projekt OSIRIS-REx po vyhodnocení tří návrhů, z nichž zbývající dva rovněž zahrnovaly odběr vzorků, a to z odvrácené strany Měsíce a z povrchu planety Venuše.
Planetky jsou v podstatě zbytky z období formování Sluneční soustavy. Vytvářely se z pracho-plynného oblaku - z tzv. sluneční mlhoviny, ze které se po jejím smrštění před 4,5 miliardami roků vytvořilo Slunce, planety a další tělesa. Planetky obsahují původní materiál sluneční mlhoviny, který nám může říci mnoho o podmínkách v době zrodu naší planetární soustavy.
Po čtyřleté cestě vesmírem se sonda přiblíží v roce 2020 k blízkozemnímu asteroidu s označením 1999 RQ36. Ze vzdálenosti 5 km uskuteční komplexní podrobné mapování povrchu planetky. Vědecký tým pak vybere místo, kde sonda pomocí robotické ruky provede odběr vzorku. Postupně se bude přibližovat k vybrané lokalitě. Při letu v těsné blízkosti asteroidu natažená "ruka" odebere vzorek povrchové horniny o hmotnosti 60 gramů až 2 kilogramy, který v roce 2023 dopraví na Zemi. Finanční náklady na realizaci mise dosáhnou zhruba 800 miliónů dolarů.
Získané vzorky budou uloženy do návratového pouzdra, které přistane v roce 2023 na území amerického státu Utah. Konstrukce pouzdra bude podobná jako v případě sondy Stardust, která v roce 2006 dopravila na Zemi vůbec poprvé kometární vzorky, konkrétně částice z kómy komety Wild 2.
Planetka 1999 RQ36 měří na délku přibližně 580 m. Asteroid poněkud pozměněný časem představuje "momentku" z mládí naší Sluneční soustavy. Planetka je pravděpodobně bohatá na uhlík, důležitý chemický prvek v organických molekulách důležitých pro život. Organické molekuly byly objeveny ve vzorcích meteoritů a komet, což signalizuje, že některé ingredience života mohou být vytvářeny v kosmickém prostředí. Astronomové chtějí zjistit, zda jsou rovněž přítomny na asteroidu s označením 1999 RQ36.
"Tento asteroid je jakousi časovou schránkou (časovou konzervou) z období zrodu naší Sluneční soustavy a ohlašuje novou éru planetárního výzkumu," říká Jim Green (NASA, Planetary Science Division, Washington). "Poznatky z této mise nám také pomohou rozvinout metody k lepšímu určení drah asteroidů."
Podle současných pozorování existuje pravděpodobnost 1 : 1800, že se planetka v roce 2182 srazí se Zemí.
Sonda bude rovněž vůbec poprvé velmi přesně měřit tzv. "Jarkovského efekt". Jedná se o velmi malou sílu působící na planetku, vyvolanou zářením Slunce. Povrch planetky absorbuje sluneční záření a vyzařuje tuto energii v podobě tepla. Velmi malá síla působící po dlouhou dobu se sčítá, avšak není stejná v důsledku nepravidelného tvaru planetky, složení povrchu a rotace. To je důležité pro vědce, kteří počítají dráhy asteroidů a jejich přiblížení k Zemi, a kteří se smaží porozumět tomu, jakým způsobem může tento efekt ovlivnit dráhy planetek. Sonda OSIRIS-REx pomůže zpřesnit dráhu planetky 1999 RQ36 za účelem zjištění její trajektorie a k vypracování budoucí strategie ke zmírnění následků pravděpodobné srážky Země s vesmírným objektem.
Kromě zařízení na odběr vzorků horniny bude sonda vybavena souborem kamer, spektrometrem pro oblast viditelného a infračerveného záření, přístrojem pro měření tepelné emise a laserovým výškoměrem kanadské výroby.
Sonda OSIRIS-REx je třetí misí v rámci programu New Frontiers (nové hranice). První byla sonda New Horizons (nové horizonty) vypuštěná v lednu 2006. Soustavou Pluto-Charon prolétne v červenci 2015, následně zamíří k vybranému objektu Kuiperova pásu. Druhá mise s názvem Juno bude vypuštěna v srpnu 2011 a stane se první kosmickou sondou, která bude obíhat kolem planety Jupiter po polární dráze. Přitom bude studovat atmosféru této obří planety a stavbu jejího nitra.
Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí