Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne. Autor: NASA.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
Prach je věčným problémem na palubě ISS. Autor: NASA/ISS.Odborníci z Glenn Research Center proto vymysleli experiment, který má zajistit odběr vzdušných částic na ISS, což by mělo pomoci zlepšit zdraví i pohodu astronautů. Součástí přenosného experimentu jsou dva typy odběrných mechanismů. Ten první sází na elektrický sběrač, který se umístí na stěnu v místech, kde astronauti pracují. Pumpa nasaje vzduch skrz kazetu se zahřátými kanálky kolem velmi malých disků. Prachové částice jsou nasáty i se vzduchem dovnitř a zachytí se na povrchu disku.
„Za šest hodin provozu dokáže sběrač zachytit i částice o velikosti v řádu nanometrů,“ vysvětluje Dr. Marit Meyer, která stojí za tímto projektem. Podle jejích slov by bylo obzvlášť zajímavé, kdyby se podařilo nasbírat data o prachových částicích blízko míst, která na ISS fungují jako skladiště. „Když astronauti otevřou zásobovací lodě, aby vyjmuli zásoby, může část prachu z těchto lodí uniknout do atmosféry stanice,“ popisuje Meyer.
Pasivní lapače prachu s lepivými povrchy. Autor: NASA.Kromě výše popsaného aktivního sběrače jsou na sedmi místech blízko výduchů klimatizace umístěny pasivní sběrače. Na těchto zařízeních je několik destiček s lepivým povrchem. Fungují tak, že se tyto destičky najednou odklopí a pak se postupně zavírají v různých časech. „Očekáváme, že až se vzorky vrátí na Zemi, objevíme v nich malé chuchvalce, šupinky lidské kůže i kovové částice.“ Jakmile se kazety vrátí na Zemi, bude jejich obsah analyzován v různých vlnových délkách světla laserem, ale i elektronovým mikroskopem.
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek
„Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a