Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Perminov: není nutno spěchat s letem na Mars

Perminov: není nutno spěchat s letem na Mars

mars_base.jpg
Hlavní představitel ruské Federální kosmické agentury (FKA) Anatolij Perminov v průběhu internetové diskuse, zaměřené na problémy mezinárodní spolupráce v oblasti dobývání vesmíru, označil plány NASA vyslat pilotovanou expedici na Mars ve třetím nebo ve čtvrtém desetiletí tohoto století za uskutečnitelné, avšak příliš drahé.

Perminov řekl, že nejdříve je nutné vyřešit otázku, kdy a za jakým účelem vyslat na Mars pilotovanou expedici. Dále upozornil na rychle se rozvíjející možnosti vesmírných automatů (robotů), které možná za 20 či 30 let budou moci samostatně vyřešit úkoly, které dnes není možné realizovat bez přítomnosti člověka.

Perminov rovněž velmi zdůraznil nutnost mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu jak Měsíce a Marsu, tak i okolního kosmického prostoru. Jako příklad nutnosti mezinárodní spolupráce představitel FKA připomenul projekt Mezinárodní kosmické stanice ISS: "Není těžké si představit smutný osud tohoto velmi nákladného projektu, pokud by činnost stanice nebyla po havárii amerického raketoplánu Columbia zajišťována ruskými kosmickými prostředky."

Kromě toho Perminov informoval, že návrhy ruské strany na vývoj a výrobu nových kosmických systémů, určených pro zabezpečení života a práce člověka v kosmickém prostředí jsou řešeny takovým způsobem, aby byly zcela kompatibilní, vzájemně nahraditelné a aby se navzájem doplňovaly ve všech etapách kosmického letu; tyto návrhy podléhají souhlasu americké strany. Mezi takové systémy patří také perspektivní projekt nového ruského kosmického dopravního prostředku s názvem Kliper a nová americká kosmická loď.

V souladu s výše uvedenou koncepcí se oba dopravní prostředky mohou ve vesmíru spojit, realizovat v případě potřeby vzájemné zásobování pohonnými látkami a v případě nutnosti zajistit záchranu posádky havarovaného dopravního prostředku. Perminov rovněž připomněl, že USA neplní zcela podle dohody své závazky na zajištění provozu ISS.

Obavy Perminova dále vyvolaly informace, že v některých dokumentech, týkajících se mezinárodní spolupráce USA s jinými zeměmi v oblasti výzkumu a využití vesmíru, je uveden předpoklad upevnění vůdčí pozice USA v oblasti kosmických technologií. Představitel FKA se domnívá, že mezinárodní spolupráce se musí rozvíjet na základě partnerství, které je výhodné a prospěšné pro všechny účastníky spolupráce, kteří mají zájem zkoumat a využívat kosmický prostor.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »