Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Počítače ve vesmíru

Počítače ve vesmíru

Počítače na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Autor: NASA/ISS.

Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.

Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).

Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.

Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.

Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Quora News
[2] Linux Foundation
[3] Spaceflight101.com
[4] Space Exploration Beta

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »