Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Počítače ve vesmíru

Počítače ve vesmíru

Počítače na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Autor: NASA/ISS.

Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.

Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).

Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.

Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.

Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Quora News
[2] Linux Foundation
[3] Spaceflight101.com
[4] Space Exploration Beta

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »