Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Počítače ve vesmíru

Počítače ve vesmíru

Počítače na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Autor: NASA/ISS.

Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.

Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).

Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.

Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.

Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Quora News
[2] Linux Foundation
[3] Spaceflight101.com
[4] Space Exploration Beta

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečně zakryté zapadající Slunce ve Španělsku

Technika: refraktor WO FLT98/618, okulár Pentax 14 mm, mobil Google Pixel 8 Pro (ruční zaostření, ruční white balance a ruční úprava jasu). Podání barev i kontrast je blízké skutečné realitě v tu chvíli.

Další informace »