Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dotkněte se kosmonautiky z domova

Dotkněte se kosmonautiky z domova

Start rakety Antares

Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.

První jmenované – studování materiálů – provádí snad každý čtenář. Pokud by jste ale chtěli zvětšit svůj přísun informací z kosmonautiky, nezbývá než doporučit weby jako Russianspaceweb.com, Spaceflightnow.com, nebo NASA.gov. Neobejdete se zde ale bez znalosti angličtiny. Pro sledování živých přenosů to ale není potřeba, pokud Vám stačí se jen kochat obrazem. Nejznámější je asi NASA TV, kde běží na prvních třech kanálech živé přenosy, dokumenty a reportáže. Na posledním kanálu – HD ISS Views – se můžete podávat na Zemi z výšky 400 kilometrů tak, jak ji vidí posádka ISS. Kamera snímá téměř vždy, pokud není ISS náhodou mimo sledovací stanice nebo se nevyužívá komunikační kanál k důležitějším účelům. SpaceX má také vlastní internetovou televizi, kde vysílá starty svých raket Falcon. Pokud chcete být v obraze, ohledně toho jaký start nadchází, doporučuji subdoménu starty serveru Kosmonautix.cz. Tam najdete souhrn nejbližších startů raket.

Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Pokud Vám nejde přímo o aktuální informace, ale o fakta, doporučuji webovou encyklopedii Astronautix.com, kde najdete troufám si říct téměř každou informaci o kosmonautice. Za zmínku stojí i česká encyklopedie Space 40, studnice mnoha detailů a životní dílo předního českého popluarizátora Antonína Vítka. Velmi užitečná je také výše zmíněna stránka Russianspaceweb.com, kde se dozvíte velké množství informací o ruské a sovětské kosmonautice.

Čtení je ale to nejmenší, co člověk může udělat. Velmi oblíbenou činností se stává pozorování přeletů různých satelitů a hlavně ISS. Stačí pouze navštívit naši stránku Družice. Nebo přímo na stránce heavens-above.com vybrat v pravém horním rámečku svou polohu (případně jazyk – v nabídce nechybí čeština ani slovenština) a poté jen v menu jednu ze „zajímavých družic“ nebo z databáze družic zvolit jakoukoliv jinou. Na stránce kterékoliv družice se nalézá tabulka se všemi viditelnými přelety a v horním menu si můžete zobrazit spoustu dodatečných informací, jako je třeba aktuální oběžná dráha. Při rozkliknutí konkrétního přeletu uvidíte mapku noční oblohy, kde je vyznačena dráha přeletu. Poté se stačí pouze podívat na nebe a v daný čas hledat pohybující se hvězdu, která ve skutečnosti není hvězda. Lze sledovat také zajímavé přiblížení dvou vesmírných těles (například ISS a Progress) nebo záblesky družic Iridium.

Ještě více můžete udělat, pokud se začnete věnovat amatérské astronomii. Dalekohled, se kterým se dají pozorovat třeba planety, Měsíc nebo dokonce i některé jasnější DSO (Deep Space Objects – objekty hlubokého vesmíru, například galaxie, mlhoviny atp) se dá koupit přibližně za 4000. Nesmíte od něj očekávat, že uvidíte obrázek jaký pořizuje Hubbleův teleskop, nebo výkonné pozemské observatoře, ale ten pocit, že vidíte miliony kilometrů daleko, Vám nic nenahradí.

Let stanice ISS a planety Venuše a Jupiter Autor: Jiří Šíp
Let stanice ISS a planety Venuše a Jupiter
Autor: Jiří Šíp
Člověk by si řekl, že k raketám se dostane blízko dostane leda tak při exkurzi nebo v muzeu, ale modelové rakety jsou dostupné téměř každému! A není to žádná špičková raketová věda. Moment, špatné přirovnání… Postavit si vlastní raketku dokáže každý, kdo má za sebou fyziku na základní škole a ani to není podmínka! Jako palivo se dá použít obyčejný cukr a okysličovadlo se dá koupit v každé lepší drogerii nebo zahradnictví. Vypouštět můžete i z louky za městem, odlehlá poušť není potřeba. A stejně jako u jiných koníčků, existuje rozsáhlá komunita, kde se můžete chlubit svými výtvory, či požádat o radu. Pro spoustu videí, návodů a diskuzních fór stačí na internetu vyhledat hesla sugar rocket, candy rocket, model rocket a podobné.

Říkáte si, že s tak nebezpečnými věcmi jako výbušniny nechcete mít nic společného? Není problém, jako palivo použijte vodu! Nefunguje to sice jako klasické palivo, ale voda je pod tlakem vyháněna ven a podle zákonu akce a reakce musí dojít k pohybu. I z těchto raket (zvaných vodní) lze skládat vícestupňové nosiče, vyvíjet pro ně elektroniku, řízení, padáky…

Pokud si chcete hrát s raketami, ale doma Vám to přijde pohodlnější, lze využít některou z počítačových her. Například hra Orbiter, která je zdarma. Jedná se o realistický simulátor vesmírných letů. Tato hra je určena spíše pro zkušenější hráče, ale na druhou stranu je velmi realistická. Další hra se kterou si můžete zahrát na astronauty je Kerbal Space Program. Zde nejenže létáte do vesmíru po celém planetárním systému, ale dokonce si zde můžete (nebo spíš musíte) stavět vlastní rakety. Hra je taktéž vybavena reálným fyzikálním modelem, ale jedná se o takzvanou Sandbox hru, kde není určen cíl a vy si ho musíte vymyslet sami. Hra se dá zakoupit za 40€.



Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Kosmonauti, Engine


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »