Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Počítače ve vesmíru

Počítače ve vesmíru

Počítače na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Autor: NASA/ISS.

Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.

Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).

Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.

Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.

Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Quora News
[2] Linux Foundation
[3] Spaceflight101.com
[4] Space Exploration Beta

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Radim Fedič

Narodil se v roce 2000 a žije v Orlové. Zajímá se o informatiku a elektrotechniku, což se také odrazilo na oboru, pro který se rozhodl. V roce 2013 se zakoukal do hry Kerbal Space Program, která ho uchvátila natolik, že se začal věnovat kosmonautice, odkud je to k astronomii jen malý krok. Pár let na to si pořídil první (a snad ne poslední) refraktor, se kterým nakukuje do tajů vesmíru.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »