Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.
Když 14. ledna 2005 přežil modul Huygens dopad na povrch Titanu, pokračoval ve vysílání dat na svou mateřskou loď Cassini, která prolétala okolo. Část rádiového signálu "unikla" dolů, odrazila se od povrchu Titanu a poté interferovala s původním svazkem. Když Miguel Pérez-Ayúcar a jeho kolegové z ESTEC (European Space Research and Technology Centre), které sídlí v Holandsku, zkoumali signál předaný na Zemi od modulu Huygens přes sondu Cassini, byli překvapeni tím, že intenzita signálu opakovaně stoupá a klesá. "Huygens nebyl konstruován tak, aby s jistotou přežil dopad, takže jsme se nezamýšleli nad tím, jak bude vypadat přicházející signál," říká Pérez. Po vtipkování o tom, že se o přistávací modul přetahují Titaňané a smýkají jím sem a tam, se tým pustil do práce a snažil se porozumnět zvláštnímu chování signálu.
Vodítkem byla oscilace intenzity, která přivedla Péreze na myšlenku o interakci přímého signálu se signálem odraženým od povrchu Titanu. Jak se mateřská sonda Cassini vzdalovala od Titanu, měnil se úhel, kterým Huygens vysílal a to způsobilo změny v interferenci původního a odraženého signálu. Počítačové simulace ukázaly, že jev je závislý na velikosti oblázků, neboli hrubosti okolního povrchu. Po přistání modulu Huygens přijímala sonda Cassini data po dobu 71 minut a potom z pohledu Huygense zmizela pod obzorem. Během té doby ulkládala rádiový signál obsahující informace o povrchu Titanu od 1 metru do 2 kilometrů západně od místa přistání modulu.
Aby počítačový model odpovídal pozorovanému tvaru signálu, musí být povrch Titanu poměrně hladký a pokrytý kamením s rozměry okolo 5 až 10 centimetrů. Tento unikátní výsledek souhlasí s daty z DISR (Descent Imager and Spectral Radiometer). Po přistání na povrchu Titanu mířil radiometr DISR směrem na jih. Na obrázcích vytvořených z jeho dat opravdu vidíme kamení rozmístěné v hladkém terénu. "Jde skutečně o bonus, který nevyžaduje žádné speciální zařízení, jen běžný komunikační subsystém," říká Pérez. Stejná technika by mohla být použita i při budoucích misích na povrch těles sluneční soustavy. "Tuto zkušenost může využít jakýkoli přistávací modul," říká Pérez, "chce to jen pár úprav a stane se z toho mocný nástroj." Například jen malou změnou vlastností rádiového paprsku by vysílače a přijímače mohly být optimalizovány pro odvozování chemického složení povrchu planety.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
