Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou
Veselý Jan Vytisknout článek

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.

Když 14. ledna 2005 přežil modul Huygens dopad na povrch Titanu, pokračoval ve vysílání dat na svou mateřskou loď Cassini, která prolétala okolo. Část rádiového signálu "unikla" dolů, odrazila se od povrchu Titanu a poté interferovala s původním svazkem. Když Miguel Pérez-Ayúcar a jeho kolegové z ESTEC (European Space Research and Technology Centre), které sídlí v Holandsku, zkoumali signál předaný na Zemi od modulu Huygens přes sondu Cassini, byli překvapeni tím, že intenzita signálu opakovaně stoupá a klesá. "Huygens nebyl konstruován tak, aby s jistotou přežil dopad, takže jsme se nezamýšleli nad tím, jak bude vypadat přicházející signál," říká Pérez. Po vtipkování o tom, že se o přistávací modul přetahují Titaňané a smýkají jím sem a tam, se tým pustil do práce a snažil se porozumnět zvláštnímu chování signálu.

Huyg_schetch_rays_M.jpg
Vodítkem byla oscilace intenzity, která přivedla Péreze na myšlenku o interakci přímého signálu se signálem odraženým od povrchu Titanu. Jak se mateřská sonda Cassini vzdalovala od Titanu, měnil se úhel, kterým Huygens vysílal a to způsobilo změny v interferenci původního a odraženého signálu. Počítačové simulace ukázaly, že jev je závislý na velikosti oblázků, neboli hrubosti okolního povrchu. Po přistání modulu Huygens přijímala sonda Cassini data po dobu 71 minut a potom z pohledu Huygense zmizela pod obzorem. Během té doby ulkládala rádiový signál obsahující informace o povrchu Titanu od 1 metru do 2 kilometrů západně od místa přistání modulu.

Titan_detail.jpg
Aby počítačový model odpovídal pozorovanému tvaru signálu, musí být povrch Titanu poměrně hladký a pokrytý kamením s rozměry okolo 5 až 10 centimetrů. Tento unikátní výsledek souhlasí s daty z DISR (Descent Imager and Spectral Radiometer). Po přistání na povrchu Titanu mířil radiometr DISR směrem na jih. Na obrázcích vytvořených z jeho dat opravdu vidíme kamení rozmístěné v hladkém terénu. "Jde skutečně o bonus, který nevyžaduje žádné speciální zařízení, jen běžný komunikační subsystém," říká Pérez. Stejná technika by mohla být použita i při budoucích misích na povrch těles sluneční soustavy. "Tuto zkušenost může využít jakýkoli přistávací modul," říká Pérez, "chce to jen pár úprav a stane se z toho mocný nástroj." Například jen malou změnou vlastností rádiového paprsku by vysílače a přijímače mohly být optimalizovány pro odvozování chemického složení povrchu planety.

Zdroj: www.esa.int




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »