Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou
Veselý Jan Vytisknout článek

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.

Když 14. ledna 2005 přežil modul Huygens dopad na povrch Titanu, pokračoval ve vysílání dat na svou mateřskou loď Cassini, která prolétala okolo. Část rádiového signálu "unikla" dolů, odrazila se od povrchu Titanu a poté interferovala s původním svazkem. Když Miguel Pérez-Ayúcar a jeho kolegové z ESTEC (European Space Research and Technology Centre), které sídlí v Holandsku, zkoumali signál předaný na Zemi od modulu Huygens přes sondu Cassini, byli překvapeni tím, že intenzita signálu opakovaně stoupá a klesá. "Huygens nebyl konstruován tak, aby s jistotou přežil dopad, takže jsme se nezamýšleli nad tím, jak bude vypadat přicházející signál," říká Pérez. Po vtipkování o tom, že se o přistávací modul přetahují Titaňané a smýkají jím sem a tam, se tým pustil do práce a snažil se porozumnět zvláštnímu chování signálu.

Huyg_schetch_rays_M.jpg
Vodítkem byla oscilace intenzity, která přivedla Péreze na myšlenku o interakci přímého signálu se signálem odraženým od povrchu Titanu. Jak se mateřská sonda Cassini vzdalovala od Titanu, měnil se úhel, kterým Huygens vysílal a to způsobilo změny v interferenci původního a odraženého signálu. Počítačové simulace ukázaly, že jev je závislý na velikosti oblázků, neboli hrubosti okolního povrchu. Po přistání modulu Huygens přijímala sonda Cassini data po dobu 71 minut a potom z pohledu Huygense zmizela pod obzorem. Během té doby ulkládala rádiový signál obsahující informace o povrchu Titanu od 1 metru do 2 kilometrů západně od místa přistání modulu.

Titan_detail.jpg
Aby počítačový model odpovídal pozorovanému tvaru signálu, musí být povrch Titanu poměrně hladký a pokrytý kamením s rozměry okolo 5 až 10 centimetrů. Tento unikátní výsledek souhlasí s daty z DISR (Descent Imager and Spectral Radiometer). Po přistání na povrchu Titanu mířil radiometr DISR směrem na jih. Na obrázcích vytvořených z jeho dat opravdu vidíme kamení rozmístěné v hladkém terénu. "Jde skutečně o bonus, který nevyžaduje žádné speciální zařízení, jen běžný komunikační subsystém," říká Pérez. Stejná technika by mohla být použita i při budoucích misích na povrch těles sluneční soustavy. "Tuto zkušenost může využít jakýkoli přistávací modul," říká Pérez, "chce to jen pár úprav a stane se z toho mocný nástroj." Například jen malou změnou vlastností rádiového paprsku by vysílače a přijímače mohly být optimalizovány pro odvozování chemického složení povrchu planety.

Zdroj: www.esa.int




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P na Benecku

Canon 5D, f4/28mm, ISO1600, stativ, panorama tří snímků, fotografováno při chvilkovém vyjasnění v Krkonoších

Další informace »