Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prachová bouře očistila Spirit
Pavel Koten Vytisknout článek

Prachová bouře očistila Spirit

rover2_nasa_203.jpg
V místech působení roveru Spirit se přehnala prachová bouře. Během ní významně pokleslo množství dostupné energie. Krátce poté ale prudce narostlo a to dokonce na úroveň, která byla k dispozici zhruba před rokem. Bouře téměř dokonale očistila solární panely zanesené vrstvou prachu.

Prachové víry zvané "dust devil" jsou na Marsu poměrně časté. Jedna z nich se v uplynulých dnech přehnala na oblastí Columbia Hills v kráteru Gusev, kde už více než rok operuje robotický rover Spirit. Vědci zaznamenali, že se odehrává něco neobvyklého, když začaly mizet stopy, které kola roveru na povrchu zanechávají. Usoudili, že se jedná o prachovou bouři. A skutečně pak následoval dramatický pokles přísunu elektrické energie. Řídící tým se dokonce začal obávat, že bude muset omezit práci roveru. Bouře ovšem přešla a množství dostupné energie výrazně vzrostlo. Snímky samotných solárních panelů nyní ukazují, že panely jsou čisté!

Na začátku výpravy získával každý z roverů prostřednictvím solárních panelů 900 Whod energie. Časem se na panelech usazoval prach a množství energie klesalo. Před bouří získával Spirit asi 60% nominální hodnoty energie (tj. asi 540 Whod.). Tato hodnota v průběhu Solu 418, kdy bouře dosáhla maxima, poklesla na pouhých 350 Whod. Během bouře zřejmě prachový vír přešel přímo přes rover a "smetl" prach na roveru usazený, protože poté, co se atmosféra vyčistila, vyskočila produkce solárních panelů na 600 Whod. a v průběhu Solu 421 dokonce na 700 Whod. Naposledy měl Spirit k dispozici takové množství energie kolem Solu 80, tedy zhruba před rokem.

Rover Opportunity zaznamenal před několika měsíci podobné zvýšení produkce energie jako nyní Spirit. U tohoto roveru se zřejmě jednalo o kombinaci působení větru a mrazu.

Zdroj:Space.Com
Mars Exploration Rover Mission.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »